Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
Somaliland : nový stát na politické mapě světa?
Thesis title in Czech: Somaliland : nový stát na politické mapě světa?
Thesis title in English: Somaliland: a new state on the politcal map of the world?
Key words: Somaliland, secese, Somálsko, suverenita, uznání státu, rozpad státu
English key words: Somalliland, secession, Somalia, sovereignty, state recognition, state failure
Academic year of topic announcement: 2013/2014
Thesis type: Bachelor's thesis
Thesis language: čeština
Department: Department of Political Science (23-KP)
Supervisor: doc. Martin Riegl, Ph.D.
Author: hidden - assigned by the advisor
Date of registration: 25.02.2014
Date of assignment: 04.03.2014
Date and time of defence: 16.06.2015 00:00
Venue of defence: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
Date of electronic submission:15.05.2015
Date of proceeded defence: 16.06.2015
Opponents: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.
 
 
 
URKUND check:
Guidelines
Somaliland je mezinárodně neuznávanou státní entitou (kvazistátem) nacházející se v oblasti tzv. Afrického rohu na severozápadě území současné Somálské federativní republiky, v současnosti mezinárodním společenstvím uznávaný pouze jako somálský autonomní region. Kolonizovaný Somaliland nabyl nezávislosti na Británii v roce 1960, kdy byl jako suverénní stát uznán 35 zeměmi, stejně tak nabylo nezávislosti Somálsko na Itálii, obě země se však záhy spojili v Somálskou republiku. V reakci na svržení somálského vojenského diktátora Muhammada Saida Barre a probíhající občanskou válku deklarovala vojenská skupina Somali Nation Movement v roce 1991 nezávislost Somalilandu, ovšem nedočkala se uznání jediného státu. Uznání nenapomohlo ani somallilandské konstituční referendum v roce 2001, kdy se za 2/3 účasti vyslovilo pro nezávislost na Somálsku 97 % voličů. Demokratičnost se Somaliland snaží demonstrovat také regionálními, parlamentními a prezidentskými volbami.
Somaliland je v současnosti relativně stabilním rozvíjejícím se de facto státem s vnitřní suverenitou, vlastním teritoriem a vlastním obyvatelstvem. Kromě suverenity vnější tedy splňuje základní klasická kritéria suverénního státu definované Úmluvou z Montevidea z roku 1933. Z ekonomického hlediska lze Somaliland ve srovnání se zbytkem Somálska označit za prosperující, překážkou však přirozeně zůstává chybějící mezinárodní uznání, tedy i absenci investorů, disponuje však vlastní měnou i centrální bankou. Zlepšující tendenci má i bezpečnostní situace. Na základě ústavy z roku 2001 má Somaliland republikánskou formu vlády dělící se na moc exekutivní, aktuálně v čele s prezidentem Ahmedem Mahamoud Silanyo a kabinetem ministrů, legislativní s bikamerálním parlamentem a moc soudní. Somalilandská ústava povoluje tři politické strany, které však nesmí být nábožensky či klanově vymezeny. Mezinárodní styky udržuje Somaliland s několika málo státy jako např. Etiopie, Keňa, Jižní Afrika, USA, Velká Británie nebo Švédsko, zájem o navázání spolupráce projevila také Evropská Unie. Obecně lze přístup mezinárodního společenství klasifikovat jako ignoranci, Somaliland není mezinárodním společenstvím podporován, avšak není ani politicky či ekonomicky postihován.


Cíle práce
Cílem této práce bude na základě odborné literatury zmapovat situaci Somalilandu v kontextu historickém i geopolitickém a analyzovat šance této politické entity na mezinárodní uznání. Chtěl bych také detailně prozkoumat vnitropolitické charakteristiky a možnou suverenitu Somalilandu z hlediska mezinárodního práva. Zaměřit bych se chtěl především na překážky, které mezinárodnímu uznání brání, ale také na příležitosti, které se Somalilandu nabízí. Vzhledem k efektivitě somalilandského státního aparátu a dalším splněným podmínkám, navíc v kontrastu s neefektivním státním aparátem v Somálsku či v dalších dříve uznaných státech, se Somaliland jako nejstabilnější region Afrického rohu jeví jako budoucí nový suverénní stát, otázkou však zůstávají zájmy mezinárodního společenství, které v současnosti upřednostňují Somaliland v rámci unitárního Somálska. Jako metodu použiji vnitřní jedinečnou případovou studii, data budu čerpat z odborných publikací, vědeckých studií a zaměřím se také na analýzu teoretických konceptů zabývajících se secesí. Secese Somalilandu je specifickým jevem, přesto mu jako nadějnému kandidátu na nový suverénní stát na politické mapě není věnována příliš vysoká míra pozornosti, ani u nás v České republice toto téma není rozhodně hojně diskutováno a množství odborné literatury zabývající se secesí této entity se mi nejeví jako uspokojující.
References
Baar, V. (2013). Bougainville na cestě k nezávislosti. Ostrava: Přírodovědecká fakulta

Bartmann, B. and H. Srebrnik. (2004). eds. De facto States: The Quest for Sovereignty. London: New York.

BERAN, Harry. 1984. „A Liberal Theory of Secession.“ Political Studies, No.32, s. 21 – 31.

BRADBURY, Mark. Becoming Somaliland. Nairobi: E.A.E.P., 2008, xiv, 271 p. ISBN 02-533-5178-2.

BUCHANAN, Allen. 1991. “Toward a Theory of Secession.” The University of Chicago, Press: Ethics, Vol. 101, No. 2, s. 322-342.

Emory Int'l L. Rev. 777 (2010) Calling a State a State: Somaliland and International Recognition; Farley, Benjamin R.

GROS, Jean-Germain. Towards a taxonomy of failed states in the New World Order: Decaying Somalia, Liberia, Rwanda and Haiti. Third World Quarterly. 1996, vol. 17, issue 3, s. 455-472. DOI: 10.1080/01436599615452

HERBST, Jeffrey. Responding to State Failure in Africa. International Security. Vol. 21, No. 3, s. 120-144.

HOROWITZ, D. L. (2000). Ethnic Groups in Conflict. Berkeley, Los Angeles: University of California Press. ISBN 0-520-22706-9

Int'l & Comp. L. Rev. 211 (2007) When Is a State a State - The Case for Recognition of Somaliland; Eggers, Alison K.

JACKSON, Robert H. Quasi-states: sovereignty, international relations, and the Third World. Transferred to digital reprint. Cambridge: Cambridge University Press, 1994, xv, 229 p. ISBN 05-214-4783-6.

JACKSON, Robert. Sovereignty in World Politics: a Glance at the Conceptual and Historical Landscape. Political Studies. 1999, vol. 47, issue 3, s. 431-456. DOI: 10.1111/1467-9248.00211

KAMANU, Onyeonoro S. 1974. “Secession and the Right of Self-Determination: An O.A.U. Dilemma.” The Journal of Modern African Studies, Vol.12, No. 3, s.355-376

KAUFMANN, Daniel. 1998. “Right of Secession.” Transaction Publishers, Society, s. 30-37.

LAW OF UNION BETWEEN SOMALILAND AND SOMALIA: Law No: 1 of 1960 - 27 JUNE 1960.

LEWIS, Ioan M. IGADI. Understanding Somalia and Somaliland: De Facto StateS a World Report. 2. impr. London: Hurst, 2008, sv. ISBN 18-506-5898-6.

McGee, R. (1994). Secession reconsidered. Journal of Liberarian Studies.

RÍOS, Xulio. IGADI. FSWR: De Facto StateS a World Report. 2011

Roethke, P. The Right to Secede Under International Law: The Case of Somaliland. Journal of International Service.

SCHEU, H. CH. (2008). Vznik nového státu a jeho uznání v mezinárodním právu. Mezinárodní politika. Vol. 32, no. 4, s. 4-6. ISSN 0543-7962

Somaliland Statehood, Recognition and the Ongoing Dialogue with Somalia: Somaliland development series. 2013. Dostupné z:http://ke.boell.org/sites/default/files/somaliland_statehood_recognition_and_the_ongoing_dialogue_with_somalia.pdf

Preliminary scope of work
1. Úvod
2. Teorie secese
3. Historický exkurz
4. Vnitropolitické charakteristiky
5. Somaliland a mezinárodní právo
6. Překážky a příležitosti pro mezinárodní uznání Somalilandu
7. Závěr
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html