Perception of individual variation in body odour in human adults

• Thesis title in Czech: Percepce individuálních rozdílů v tělesné vůni u člověka
• Thesis title in English: Perception of individual variation in body odour in human adults
• Key words: Čich, chemická komunikace, pohlavní výběr, teorie komunikace, strava, emoční stavy, hlavní histokompatibilní komplex, parfémy
• English key words: Olfaction, chemical communication, sexual selection, theory of communication, diet, affective states, Major Histocompatibility Complex, perfumes
• Academic year of topic announcement: 2013/2014
• Thesis type: dissertation
• Thesis language: angličtina
• Department: Department of Zoology (31-170)
• Supervisor: doc. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 02.12.2013
• Date of assignment: 02.12.2013
• Date and time of defence: 15.09.2017 11:00
• Date of electronic submission: 18.07.2017
• Date of proceeded defence: 15.09.2017
• Opponents: Benoist Schaal, Ph.D.

Preliminary scope of work

Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility
v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů.
Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí jako je např. strach, stres či radost. Lidé jsou do jisté míry schopni jednotlivé emoce na základě pachu rozlišovat a navíc tyto vůně ovlivňují i kognici či chování jedinců jím vystavených, přičemž tyto procesy nejspíš probíhají na podvědomé úrovni. V následujícím přehledovém článku jsou kriticky shrnuty poznatky ohledně faktorů přispívajících k variabilitě tělesné vůně jako je osobnost, strava či zdravotní stav. Další článek shrnuje poněkud specifičtější oblast, a to vodítka v tělesné vůni odkazující k nutričnímu stavu a kvalitě jedince. Z dostupných zdrojů lze říci, že tato vodítka skutečně mohou sloužit při výběru partnera. Podrobněji je vliv stravy na tělesnou vůni rozebírán v prvním z empirických článků na příkladu konzumace česneku. Oproti očekávání naše výsledky ukázaly, že jeho konzumace pozitivně ovlivňuje atraktivitu axilární vůně jedinců nejspíše díky svým dobře známým pozitivním účinkům na lidské zdraví, jako jsou antioxidační či antimikrobiální vlivy. Následující empirická studie navazuje na poznatky, které ukazují, že lidé si vybírají parfémy tak, aby vhodně doplňovaly jejich tělesnou vůni. Jelikož je tělesná vůně podobnější mezi příbuznými, mohli by tak mít výhodu při výběru padnoucího parfému. Výsledky studie naznačují, že příbuzní (sestry) jsou úspěšnější ve výběru parfémů pro své bratry než jedinci nepříbuzní (přítelkyně), a dokonce předčí i muže samotné. V poslední studii ukazujeme, že na rozdíl od výsledků studií, které se zabývají kompozitními snímky obličejů, kompozity lidské tělesné vůně složené ze dvou a čtyř vůní, jsou hodnoceny obdobně jako jednotlivé vůně, ze kterých jsou složené. Tyto výsledky tak zdůrazňující rozdíly v čichovém a vizuálním vnímání.

Preliminary scope of work in English

The thesis consists of two parts. The first part introduces the topic of human chemical communication and reviews current evidence on individual variation in human body odour and its perception. This part is framed by sexual selection theory. In the first chapter, the concept of the theory of communication is introduced followed by a discussion on the specifics of chemical communication. Next, the formation of individually specific body odour signatures with reference to skin glands, their volatile products and the subsequent metabolization by skin microflora is described. The next chapters are dedicated to selected interindividual body odour cues such as sex and kin recognition, genetic compatibility in genes of Major Histocompatibility Complex, and health and reproductive status in a mate choice context. Furthermore, interactions between perfumes and body odours are discussed. Finally, methods of body odour sampling are introduced and a rationale behind presenting individual samples or body odour blends is discussed.
The second part is comprised of six scientific papers, specifically three reviews and three empirical studies. Review papers summarize factors affecting human body odour quality with emphasis on diet and affective states. The first text shows that human body odours contain cues to affective states of other individuals such as fear, stress or happiness. People are to some extent able to distinguish between individual emotions based on body odour alone and moreover, these odours affect their cognition or behaviour. It is hypothesised that these odours are often processed on an unconscious level. Paper two critically reviews factors contributing to inter- and intraindividual variation in body odour, for instance personality, nutrition and health status. Next, the role of diet-related odour cues in mate choice contexts and assessments of potential partner condition and quality are discussed, concluding that these olfactory cues could be subjects of sexual selection. The effect of diet on body odour is summarized in the next paper suggesting that these cues could be used to assess nutritional status and quality of other individuals. The influence of diet is further elucidated in the first empirical study focused on garlic consumption. Contrary to our expectations we found that garlic positively affects axillary odour attractiveness probably due to the well-known beneficial health effects such as antioxidant and antimicrobial activity. The second empirical study investigates previous evidence that people select perfumes to complement their own natural body odour. As kin share some body odour qualities, we could expect a kin advantage in choosing suitable perfumes for their relatives. Our results suggest that kin (sisters) are more tuned to select perfumes for their brothers compared to unrelated individuals (girlfriends), but show even better performance than men themselves. Finally, we show that in contrast to facial research that found higher attractiveness of composite pictures, human body odour composites consisting of 2 and 4 samples are perceived similarly attractive as individual samples highlighting differences between chemosensory and visual perceptual mechanisms.