Význam času a lhůt v soukromém právu

• Thesis title in Czech: Význam času a lhůt v soukromém právu
• Thesis title in English: The sense of time and terms in private law
• Key words: čas, lhůty, promlčení
• English key words: Time, terms, limitation of time
• Academic year of topic announcement: 2012/2013
• Thesis type: rigorosum thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Civil Law (22-KOP)
• Supervisor: prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 10.07.2013
• Date of assignment: 10.07.2013
• Confirmed by Study dept. on: 10.07.2013
• Date and time of defence: 25.04.2017 14:00
• Venue of defence: PF UK m. 131
• Date of electronic submission: 19.05.2014
• Date of proceeded defence: 25.04.2017
• Opponents: prof. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D.

Preliminary scope of work

Cílem předkládané rigorózní práce je analýza a popis aktuální právní úpravy problematiky významu času a lhůt v soukromém právu.
Od minulosti až do současnosti totiž prakticky každý právní řád s plynutím času spojoval nějaké právní následky, čas lze tedy bezpochyby považovat za jednu z historicky nejvýznamnějších a nejdůležitějších objektivních právních událostí - tam, kde právo spojuje s plynutím času právní následky, vyvolává totiž plynutí času vznik, změnu nebo zánik občanskoprávních vztahů.
Čas může mít v soukromém právu význam jako samostatná právní skutečnost nebo jako součást složené právní skutečnosti; v soukromém právu je čas právně významný buď jako pevně stanovený čas (datum) nebo jako čas plynoucí (lhůta).
Pro závažnost právních následků spojených s plynutím času, resp. s uplynutím času nebo lhůty, se rigorózní práce zabývá nejen samotnými délkami lhůt, ale i otázkou přesného určení počátku či konce lhůt, a dále otázkou nepřetržitosti běhu lhůt, tj. otázkou, kdy a za jakých podmínek dochází k přerušení či stavení běhu lhůt.
Práce dále poskytuje prostor institutům, které se od sledované právní události (času) bezprostředně odvíjejí a souvisejí s ní – tedy institutům promlčení, prekluze a vydržení. Práce zmiňuje historický vývoj popsaných institutů, hlavní prostor je však vymezen aktuální úpravě popsaných institutů.
Právní institut promlčení podle aktuální právní úpravy spočívá v tom, že právo, které nebylo konáno (tzn. uplatněno u soudu) ve lhůtě stanovené zákonem – ve lhůtě promlčecí, se promlčí a dlužník není povinen plnit. Pokud však dlužník plnil po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že právo je promlčeno.
Nový občanský zákoník nově rozlišuje dvě obecné promlčecí lhůty, a to lhůtu subjektivní a lhůta objektivní. Obecná tříletá subjektivní lhůta je určena okamžikem, kdy se oprávněná osoba o svém právu a okolnostech potřebných pro uplatnění svého práva dozvěděla, obecná desetiletá objektivní lhůta je určena okamžikem, kdy se oprávněná osoba o svém právu a okolnostech potřebných pro uplatnění svého práva dozvědět měla a mohla.
Práce se zabývá i situacemi, kdy do běhu promlčecí lhůty mohou vstoupit takové překážky, se kterými zákon spojuje zastavení běhu promlčecí lhůty (stavení promlčení), nebo překážky, které existují před početím plynutí promlčecí lhůty, a jež mají za následek odložení běhu promlčecí lhůty.
Práce se dále věnuje problematice prekluze, tedy zániku práva, nebylo-li uplatněno v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě (neuplatnění práva).
Po uplynutí této lhůty se již práva nelze dovolat, právo zanikne. Prekluzivní lhůta je proto nazývána lhůtou propadnou – právo propadá a zaniká jako celek, neexistuje ani jako naturální obligace. Prekluze - zánik práva – je přípustná pouze v případech vyjmenovaných zákonem.
Dalším významným institutem, kterému je v rigorózní práci věnován prostor, je institut vydržení jako originální způsob nabytí vlastnického práva. Tímto způsobem dochází k nabytí vlastnického práva přímo ze zákona, za předpokladu, že je držitel je poctivý a vlastnické právo drží po určenou dobu. Vydržením se tedy rozumí nabytí vlastnického práva k věci na základě její držby po dobu stanovenou zákonem. Předpokladem vydržení, tedy vzniku vlastnického práva, je držba pravá, poctivá a řádná, a to po stanovenou nepřerušenou dobu.
Při vydržení tedy nadále není potřeba k nabytí vlastnictví žádného rozhodnutí, případné soudní rozhodnutí ohledně vydržení práva bude rozhodnutím deklaratorním.

Preliminary scope of work in English

The aim of this rigorosum thesis is an analysis and description of the current legislation of the issues regarding the meaning of time and periods in the private law.
Since, from the eras past up to nowadays, virtually every legal order linked the running of time with certain legal consequences, time can be without a trace of doubt considered one of the historically most significant and most important objective legal events – as wherever the law links the running of the time with legal consequences, the running of time causes the origin, alteration, or termination of relations within the Civil Law system.
Time may acquire the meaning as an independent legal matter or as a part of a complex legal matter; in the private law, the time has the legal significance as a firmly set period of time (date) or as the running time (period).
Due to the significance of legal consequences related to running of time and/or elapsing of time or a period, the rigorosum thesis deals not only with the terms of periods as such, but also with the issue of precise determination of period commencement or termination and the issue of (un)interrupted terms of periods, i.e. when and under which circumstances periods are interrupted or suspended.
Furthermore, the thesis elaborates on the concepts which are closely linked to the legal event under scrutiny (time) – limitation, lapse a prescription. Also the historical development of the aforementioned concepts is also mentioned, the focus is namely on the current legislation governing the concepts concerned.
The legal concept of limitation under the current legislation rests with the fact that the right which is not exercised (i.e. exercised before court) within the determined period stipulated by law – the right is limited within the period of limitation and the debtor is no longer obliged to settle the debt. However, if the debtor repays the debt after the period of limitation elapses, they cannot request a refund of the amount paid. The court takes limitation into consideration only if the debtor objects that the right has been already limited.
The new Civil Code differentiates two general periods of limitation: subjective and objective. The general three-year subjective period is determined by the moment when the beneficiary learnt of their right and circumstances necessary to exercise such right, whereas the general ten-year objective period is determined by the moment when the beneficiary should and could have learnt about their right and circumstances necessary to exercise such right.
The thesis also focuses on the situations when the period of limitation may be hindered by such events with which the law links cessation of the period of limitation (cessation of limitation) or events existing prior to commencement of the period of limitation, which result in suspension of the running of a period of limitation.
The thesis also deals with the issue of lapse, i.e. extinguishment of a right if not exercised within the lapse period stipulated by law (failure to exercise a right).
After such period elapses, the right may not be sought as the right is extinguished. Therefore the lapse period is called a lapsable period – the right is lapsed and extinguished as a whole without any existence of a natural obligation. The lapse (extinguishment) of a right is admissible only in the cases delineated by law.
Another major concept described by the rigorosum thesis is the concept of prescription as an original manner of acquisition of an ownership title. In this manner the ownership title is acquired directly under the law provided the holder is honest and has been holding the ownership title for a certain period of time. Prescription is thus deemed to be the acquisition of an ownership title to an item on the basis of possession thereof for a period stipulated by law. The prerequisite of prescription, i.e. the establishment of ownership title, is a right, honest and due possession of the said item for a set uninterrupted period of time.
Therefore, in the case of prescription the acquisition of ownership title necessitates no decision, and the possible court judgment regarding prescription of a right shall be a declaratory judgment.