Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
Československý zahraniční odboj v roce 1918 z perspektivy realistické teorie
Thesis title in Czech: Československý zahraniční odboj v roce 1918 z perspektivy realistické teorie
Thesis title in English: Czechoslovak Exile Resistance Movement in 1918 from the View of the Realistic Theorie
Key words: Vznik Československa, čs. legie v Rusku, zahraniční odboj, 1. světová válka, realismus
English key words: Rise of Czechoslovakia, Legions in Russia, Foreign Resistance Movement, Great War, Realism
Academic year of topic announcement: 2012/2013
Thesis type: Bachelor's thesis
Thesis language: čeština
Department: Department of International Relations (23-KMV)
Supervisor: PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.
Author: hidden - assigned by the advisor
Date of registration: 21.06.2013
Date of assignment: 13.05.2014
Date and time of defence: 19.06.2014 00:00
Venue of defence: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
Date of electronic submission:15.05.2014
Date of proceeded defence: 19.06.2014
Opponents: Mgr. et Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.
 
 
 
URKUND check:
Guidelines
Vymezení tématu:
Když se bavíme o vzniku Československa v říjnu 1918, nesmíme zapomenout na jednotky československých legií, které se začaly živelně organizovat nejprve ve Francii a Rusku bezprostředně po vypuknutí války v srpnu 1914. Do těchto jednotek se hlásili dobrovolně Češi a Slováci žijící v zahraničí, aby bojovali za své národní cítění proti Rakousku-Uhersku a Německu. Legie se v průběhu války rozrostly o nové dobrovolníky, kteří byli zajati nebo přeběhli z řad rakouské armády. V roce 1918 tak bez vlastního státu existovala armáda o 100 000 vojácích rozmístěných v Itálii, ve Francii a v Rusku.
Politické vedení čs. odboje v zahraničí se po sporech o cíle a prostředky odboje zformovalo až v roce 1916 do České národní rady v Paříži (dále ČSNR). Ta ovšem neměla žádné reálné kompetence kromě agitace, protože do června 1918 ji neuznala žádná ze spojeneckých vlád.
V této práci se zaměřím na období mezi březnem až říjnem 1918. V této době došlo totiž k bojovému vystoupení čs. legií v Rusku proti bolševické moci. V několika týdnech pak legionářský sbor ovládl strategicky klíčovou transsibiřské magistrálu od Povolží až do Vladivostoku. Spojenecké špičky se až následně v důsledku těchto událostí rozhodli uznat Československou národní radu jako regulérní válčící stranu a do svých válečných cílů pevně stanovili nezávislost Československa.
Cíl práce, hypotéza, metody práce:
Současná Česká republika svoji tradicí, symbolikou a politickým systémem navazuje na první ČSR v letech 1918 – 1938. Veřejnost v dnešní době ale svoje kořeny nezná, nezajímá se o ideály, které vedly ke vzniku samostatného státu, nezná fakta ani souvislosti, a tak se lehce nechá zmást nepodloženými, často i nepravdivými informacemi. K tomu přispěl i 40 let trvající historicko-materialistický výklad dějin, kdy se učilo, že vznik ČSR je přímým důsledkem Velké říjnové socialistické revoluce.
Hypotézou práce je přímá souvislost mezi ovládnutím transsibiřské magistrály československými vojsky v létě 1918 a uznáním Československé národní rady v Paříži jako budoucí vlády ještě neexistujícího státu. Tuto hypotézu jsem formuloval na základě realistické teorie, podle které je rozhodujícím faktorem vojenská síla. Jestliže tedy ČSNR v Paříži před březnem 1918 představovala pro Dohodu spíše politickou kartu, se kterou oslabovala válečné nadšení Rakouska - Uherska, po obsazení Magistrály se legionářský armádní sbor stal trumfem v rukou Dohody, která právě čelila ofenzívě vojsk Trojspolku. Z ČSNR se tedy rázem stal relevantní aktér mezinárodních vztahů, a tuto novou skutečnost vzaly vlády Dohodových států na vědomí uznáním ČSNR de facto a přijmutí požadavku nezávislosti Československa do válečných cílů Dohody.
V této kvalitativní případové studii se dále budu snažit objasnit vztah jednotlivých dohodových mocností k Rakousku – Uhersku na jedné straně a ČSNR na straně druhé, vliv 14 bodů prezidenta Wilsona na politiku dohodových mocností a nakonec přítomnost německých a maďarských válečných zajatců na Sibiři, kteří se díky zablokování Magistrály legionáři nestihly zapojit do jarní ofenzívy centrálních mocností na západní frontě proti Francii, kde se rozhodovalo o výsledku války.
Naopak se nebudu zabývat podrobnostmi týkající se bojovými operacemi legií, které úzce nesouvisejí s ověřovanou hypotézou ani s politickým pozadím ruské revoluce a občanské války, kde čs. legie sehrály významnou úlohu. To už je ale materiál pro jinou práci.
References
Pro vymezení teoretického rámce práce použiji několik knih českého i zahraničního původu:
Baylis, J., Smith, S., & Ownes, P. (2004). The globalization of world politics. Oxford: Oxford university press.
Novák, M. a kol. (2011). Úvod do studia politiky. Praha: Slon.
Walt, S. (1998). International Relations: One World, Many Theories. Foreign Policy , Spring (110), s. 29-45.

Pro faktografickou část jsem si vybral jak knihy ze současnosti, tak původní legionářskou literaturu z období první republiky. Do výběru jsem zařadil i několik knih, které vznikly za socialismu především v období konce 60. let:
Fic, V. M. (2007). Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. Vyd. 1. Brno: Stilus.
Fryščok, M. A. (1998). Legionáři, car a rudá vlajka. 1. vyd. Brno: Ryšavý.
Galandauer, J. (1993). Slovník prvního československého odboje 1914-1918. Praha: Historický ústav Armády ČR.
Gregorovič, M. (1992). První československý odboj: čs. legie 1914-1920. 1. Vyd. Praha: H&H.
Michl, J. (2009). Legionáři a Československo. 1. vyd. Praha: Naše vojsko.
Kalina, A. S. (1938) Krví a želem. 1. vyd. Praha: vlastním nákladem.
Tuto knihu dr. Kaliny shledávám pro cíle své práce obzvláště přínosnou, protože v ní stejně jako já akcentuje důležitost ozbrojené složky čs. zahraničního odboje (tzn. Legií) oproti složce politické pro vznik samostatného československého státu.
Král, V. (1985). Vznik ČSR. 1. vyd. Praha: Melantrich.
Pichlík, K. (1968).Zahraniční odboj 1914-1918 bez legend. 1. vyd. Praha: Svoboda.
Sychrava, L. (1923). Československý odboj. 1. vy. Praha: Státní nakladatelství.
Masaryk, T. G. (1938). Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918. 23. vyd. Praha: Čin.
Preliminary scope of work
Předpokládaná osnova práce:
1. Úvod - teoretický rámec, cíl a otázky práce
2. Česká zahraniční akce v 1. světové válce 1914 – 1918
2.1 Vojenská složka odboje (Legie v Rusku, Francii, Srbsku a Itálii)
2.2 Politická složka odboje (Československá národní rada v Paříži)
2.3 Politika zemí Dohody a vývoj našeho odboje na počátku roku 1918 (Wilsonova řeč, stav vývoje čs. legií, stav politických snah ČSNR)
3. Vystoupení čs. legií v Rusku proti bolševické vládě a jeho důsledky
3.1 Situace v Rusku v první polovině roku 1918 (VŘSR, Brest-litevský mír, výměna zajatců, přesun legií do Francie)
3.2 Vojenské vystoupení čs. legií a ovládnutí Transsibiřské Magistrály (odzbrojování, zastavení přesunů, telegram Trockého, sněm čs. vojska, vystoupení, boje jednotlivých skupin, spojení)
3.3 Stanovisko mocností dohody k situaci v Rusku (možnosti intervence, činnost fr. vojenské mise, postoj ostatních zemí Dohody (USA, VB, Japonsko), vyslání intervenčních kontingentů)
3.4 Zapojení čs. jednotek do občanské války v Rusku (zpět k Volze a na Moskvu, zapojení se do intervence, podpora vzniku demokratické vlády v Rusku)
4. Analýza strategických důsledku vystoupení na politiku Dohodových mocností
4.1 Oficiální uznání ČSNR (díky tomu, že disponovala významnou silou v Rusku)
4.2 Možnosti využití čs. armádního sboru v boji proti sovětské vládě (zastavení transportů zajatců, snaha k obnovení protiněmecké fronty, předvoj intervenčních armád, podpora bílých ruských sil)
4.3 Změna cílů Dohody a vznik ČSR (nové cíle Dohody, jednání o samostatném státu, 28. říjen, ukončení činnosti ČSNR a vznik vlády)
5. Shrnutí a závěr – zamyšlení nad přínosem čs. vojska pro porážku centrálních mocností

Ve druhé kapitole použiji deskriptivní metodu na vyložení vývoje čs. zahraničního odboje v rámci celku Dohody a jeho stav na začátku roku 1918.
Ve třetí části se za pomoci deskriptivně-analytické metody budu zabývat situací čs. legií v Rusku, začátkem bojů s bolševiky a důsledky ovládnutí Magistrály na politiku států dohody.
Ve čtvrté klíčové části se za pomoci realistické teorie pokusím zdůvodnit změnu postoje Dohodových mocností k cílům čs. zahraničního odboje.
V závěrečné části shrnu poznatky z jednotlivých částí, dále zjistím, zdali se mi podařilo potvrdit úvodní hypotézu a nakonec se zamyslím přínosem čs. vojska pro porážku centrálních mocností.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html