Mezi lidským a zvířecím. Konstruování psí subjektivity

• Thesis title in Czech: Mezi lidským a zvířecím. Konstruování psí subjektivity
• Thesis title in English: Between Human and Animal. Construction of Dog´s Subjectivity
• Key words: identita, subjektivita, symetrická antropologie, non-humans
• English key words: identity, subjectivity, smmetrical anthropology, non-humans
• Academic year of topic announcement: 2012/2013
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 14.06.2013
• Date of assignment: 14.06.2013
• Date and time of defence: 16.06.2014 00:00
• Venue of defence: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Date of electronic submission: 16.05.2014
• Date of proceeded defence: 16.06.2014
• Opponents: Bc. Marta Hirschová

References

BROZ, Ludek. 2007. „Pastoral perspectivism: A View from Altai“ Inner Asia (special issue – Perspectivism) 9 (2): 291-310.

COHEN, Anthony P. 1994. Self Consciousness: An Alternative Antropology of Identity. London: Routledge.

GREENBAUM, Jessica. 2004. „It’s a Dog’s Life: Elevating Status from Pet to “Fur Baby” at Yappy Hour.“ Society & Animals 12 (2): 17-135.

HAMMERSLEY, Martyn, Paul ATKINSON. 1995. Ethnography. Principles in Practice. London: Routledge.

HEJHALOVÁ, Ivana. 2004. Jak štěkají psi a lidé. Biograf (34): 105 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=v3403.

VIVEIROS DE CASTRO, Eduard. 1998. „Cosmological Deixis and Amerindian Perspectivism.“ Journal of the Royal Anthropological Institute 4 (3): 469-488.

VIVEIROS DE CASTRO, Eduard. 2004. „The Forest of Mirrors. A few notes on the ontology of Amazonian spirits.“ Nepublikováno.

VIVEIROS DE CASTRO, Eduard. Cosmologies: Multiculturalism and Multinaturalism. Unpublished series of lectures,University of Cambridge.

Preliminary scope of work

Oproti historii, kdy byli psi chováni především pro práci (lov, pastevectví, hlídání majetku…), se pro nás v posledních letech stali více než jen domácími mazlíčky, bereme je jako členy rodiny, mnohdy jako děti. Jsou tedy povyšováni téměř na lidskou úroveň a někteří lidé se ke svým psům chovají lépe než k jiným lidem. Ivana Hejhalová (2004) například označuje českou kulturu za „pejskařskou“, což se projevuje tím, že pes je oproti jiným zvířatům silně zapojen do veřejného života, Jessica Greenebaum (2004) se zabývá antropomorfizací vztahu člověka k psu a dokazuje to výzkumem tzv. „ yappy hour“ v pekařství pro psy. Oproti jiným zvířatům jsou psi více zapojeni do veřejného života, často je bereme všude s sebou a zabývá se jimi i právo, nejen zákon na ochranu zvířat proti týrání, ale také je ve vyhláškách každého města upraven jejich volný pohyb a povinnost poplatku ze psa. Toto zapojení do veřejného života se projevuje také nepřeberným množstvím různých služeb a výrobků určeným právě psím mazlíčkům, jako jsou například psí salony krásy, hotely a školy, nebo hračky a oblečky. V dnešní době má tedy pes ve světě lidí velmi zvláštní postavení, čímž vzniká otázka, zda je tedy pes svým pánem chápán spíše jako zvíře nebo něco víc? Když uvažujeme o vztahu mezi lidmi a zvířaty, pracujeme s představami o hierarchii mezi nimi. Domnívám se, že pes podobně jak jiná domácí zvířata se této představě o hierarchii vymyká. To, že tato hierarchie není tak jasně daná, jak si myslíme, ilustruje také nový občanský zákoník v §494: „Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Tato ilustrace nejednoznačnosti hierarchie mezi lidmi, (věcmi) a zvířaty si zaslouží hlubší prozkoumání, které by šlo za hranice diskursivní konstrukce právních kategorizací. V bakalářské práci se zaměřím na bližší etnografické zkoumání toho, jak jsou vztahy mezi zvířaty a lidmi prakticky ustavovány mezi těmi, které označujeme jako pejskaře.
Ve své bakalářské práci bych se ráda zaměřila na jednání produkující identitu a subjektivitu psích domácích mazlíčků, kteří jsou mnohdy svými „páníčky“ a „paničkami“ vyvyšováni nad zvířecí (věcnou) úroveň. Kde je tedy místo psa v klasifikaci „human“ a „non-human“? Metodologicky svou práci ukotvuji v etnografickém přístupu, teoreticky vycházím z Cohenova porozumění identity ve vztahu k vlastní subjektiviě (Cohen 1994), inspiruji se de Castrovým perspektivismem (Viveiros de Castro 1998, 2004) a v diskusi hierarchií mezi člověkem a zvířaty, kterou rozvinuli Lestel a Taylorová (2013).

Mezi otázky, na něž chci hledat odpověď, patří:
1. Jak pejskaři konstruují identitu a subjektivitu svých psů?
2. Jak se tato „psí“ subjektivita projevuje (prostřednictvím toho jak se majitel a další členové rodiny k psovi chovají, jak na něj mluví, co všechno je psovi povoleno a zda se nad prohřešky někdy přimhouří oči)?
3. Jak samotní pejskaři rozumí vztahu ke svému psovi?

Předpokládaná struktura práce
1. Úvod
2. Teoretická východiska – rozbor literatury
3. Metodologie – popis metod, cílů a postupů výzkumu
4. Výzkum – průběh, výsledky
5. Závěr

Preliminary scope of work in English

Compared to the history, when dogs were mainly kept for work (hunt, pasturage, watchkeeping), they became more than just pets for us lately. We consider them as members of the family, frequently as children. They are promoted to almost human level and some people treat their dog better than they treat other people. Ivana Hejhalová (2004) labels the Czech culture as a ‘dog keeping’, which is proved by the fact that unlike other animals dog is involved to public life. Jessica Greenbaum (2004) deals with the anthropomorphization of the dog-human relationship, which she proves by the research of the ‘yappy hour’ in the dog bakery. We often bring our dogs along everywhere, the law deals with them too, not only the animal protection against the excruciation act, but regulations of every city deals with the leash-free rules and the duty of paying the fee for dog ownership. This involvement to the public life is visible on the huge amount of various services or products for dogs like beauty salons, hotels and schools or toys and clothes. So today dogs have special place in the human world, which sets the question, whether the owner understands his dog rather like an animal or something more? When we think about the human-animal relationship, we work with the concept of hierarchy between them. I believe that dogs as other domestic animals don’t fit in this hierarchy. The fact that this hierarchy is not as clear as we could think is supported by the new civil law in §494: ‘Living animal is not an object and the regulation about objects can be used with living animals only in the case when it does not resist their character.’ This illustration of the ambiguity in hierarchy among human, (objects) and animals deserves deeper exploration, which would cross the border of discursive constructions of the law categorizations. In bachelor thesis, I will focus on the closer ethnographic exploration of how the human-animal relationship is practically constructed among those who we call ‘dog-keepers’.

In my bachelor thesis I would like to focus on the behaviour that produces identity and subjectivity of pet dogs, which are promoted above the animal (thing) level by their owners. Where is the place of dogs in the ‘human’ and ‘non-human’ classification then? Methodologically I anchor my work in ethnographical approach, theoretically I am patterned on Cohen’s understanding of identity in connection to own subjectivity (Cohen 1994), I find inspiring de Castro’s perspectivism (Viveiros de Castro 1998, 2004) and the discussion of human-animal hierarchies which was developed by Lestel and Taylor (2013).


Questions to answer:
1. How ‘dog-keepers’ construct the identity and subjectivity of their dogs?
2. How is this ‘dog’s’ subjectivity proved (by means of how owner and other family members treat dog, how they talk to it, what is allowed to the dog and if some offences are connived at)
3. How owners understand the relationship with their dog?


Assumed structure of the thesis:
1. Introduction
2. Theoretical basis – literature analysis
3. Methodology –description of methods, goals and procedure of the research
4. Research – process, results
5. Conclusion