Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 336)
Assignment details
  
Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Thesis title in Czech: Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Thesis title in English: Interpretation of the Interstate Commerce Clause by the U.S. Supreme Court
Key words: Nejvyšší soud USA, metody interpretace, mezistátní obchodní klauzule, Ústava USA, federalismus, Otcové zakladatelé
English key words: U.S. Supreme Court, methods of interpretation, Interstate Commerce Clause, U.S. Constitution, federalism, Founding Fathers
Academic year of topic announcement: 2011/2012
Type of assignment: diploma thesis
Thesis language: čeština
Department: Department of North American Studies (23-KAS)
Supervisor: PhDr. Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D.
Author: hidden - assigned by the advisor
Date of registration: 27.02.2012
Date of assignment: 27.02.2012
Date and time of defence: 25.06.2013 12:00
Venue of defence: Jinonice
Date of electronic submission:15.05.2013
Date of proceeded defence: 25.06.2013
Reviewers: prof. PhDr. Svatava Raková, CSc.
 
 
 
Preliminary scope of work
Zdůvodnění výběru tématu práce:

K výběru tématu diplomové práce mě navedlo zejména semestrální studium na University of Richmond, kde jsem absolvovala předmět U.S. Constitutional Law, jehož náplní byla interpretace jednotlivých částí americké ústavy v rámci rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Velmi zajímavou částí byla zejména interpretace tzv. Interstate Commerce Clause, pojednávající o možnosti regulace obchodu mezi jednotlivými státy Unie prostřednictvím Kongresu. Klauzule o regulaci mezistátního obchodu je jedna z částí Ústavy, od níž odvozuje Kongres velmi široké pravomoci ve smyslu schopnosti regulovat i záležitosti, které na první pohled s mezistátním obchodem nemusí tolik souviset, což je umožněno z části právě interpretací této klauzule ze strany Nejvyššího soudu.
Zároveň se jedná o tematiku velmi aktuální, neboť budoucnost interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA je jednak klíčová pro budoucí vývoj amerického federalismu, jednak by mohla být rozhodující i v rozhodnutí o ústavnosti nyní prosazované reformy zdravotnictví Obamovy administrativy.
Předpokládaný cíl:
Cílem práce je zhodnotit, jak Nejvyšší soud USA v minulosti interpretoval mezistátní obchodní klauzuli zakotvenou v Ústavě USA. Cílem diplomové práce je dále analýza změny této interpretace Nejvyšším soudem USA napříč stoletími, a to zejména ve smyslu porovnání její interpretace z konce 19.století s dobou po nástupu Franklina D. Roosevelta do úřadu prezidneta USA. Výzkumnou otázkou této práce je i to, proč k případným změnám interpretace vůbec docházelo a jaký měly tyto změny dopad na podobu amerického federalismu. S ohledem na současné složení Nejvyššího soudu se práce bude zabývat i možnou budoucností této významné části Ústavy USA.

Základní charakteristika tématu:

Mezistátní obchodní klauzule, ukotvená v Článku I., Oddílu 8 Ústavy USA, zůstává jednou z nejvýznamnějších sekcí Ústavy, od níž Kongres odvozuje svou klíčovou pravomoc zasahovat a legislativně upravovat záležitosti, které na první pohled s mezistátním obchodem nemusí tolik souviset. V souvislosti s tím sehrála a nadále nehrává mezistátní obchodní klauzule důležitou roli v otázce, jakým směrem se ubírá samotný americký federalismus. Zatímco ke konci 19.století byl Nejvyšší soud USA nakloněn interpretaci velmi restriktivní (tj. jeho rozhodnutí byla vesměs ve prospěch kompetence jednotlivých států regulovat vlastní obchod s jinými státy Unie), což vycházelo ze skutečnosti, že jednotliví soudci Nejvyššího soudu byli převážně zastánci ekonomického liberalismu a odmítali tak zásahy federální vlády do záležitostí, jež byly podle jejich názoru pouze v kompetenci samotných států, doba nástupu demokratického prezidenta Franklina D. Roosevelta znamenala změnu tohoto přístupu ve směru zcela opačném.
Ačkoliv určitá legislativa prosazovaná v rámci Rooseveltova programu New Deal byla Nejyšším soudem USA prohlášena za protiústavní, brzy soud ve své interpretaci obrátil a svými rozhodnutími naopak kompetence Kongresu v této oblasti dále rozšiřoval. Nová interpretace pak byla vůči pravomoci Kongresu v této oblasti tak vstřícná, že umožnila, aby Kongres v průběhu 20. století přijal řadu opatření v oblastech, které se samotným obchodem na první pohled ani tolik nesouvisely, nicméně Kongresem prosazovaná legislativa byla Nejvyšším soudem USA interpretována tak, že Kongres i přesto své pracomoci nepřekročil a oprávněně tak upravoval i záležitosti, které s mezistátním obchodem souvisely často pouze nepřímo.
Zatímco první z významných rozhodnutí Nejvyššího soudu USA interpretovala pojem “commerce” především jako vzájemný akt výměny komodit mezi státy, pozdější interpretace chápala tímto pojmem již vše, co bylo ekonomického charakteru. Pojem “commerce” se pak rozšířil do té miry, že i pouze nepřímý vliv na mezistátní obchod byl vnímán jako oblast, jíž Kongres může legislativně ovlivňovat. Návrat k restriktivní interpretaci mezistátní obchodní klauzule pak můžeme zaznamenat v 90.letech 20.století, kdy se Nejvyšší soud navrací spíše k jejímu konzervativnímu pojetí, což dokládají zejména jeho velmi důležité rozhodnutí United States v. Lopez (1995) a United States v. Morrison (2000).

Předpokládaná struktura práce:

První část práce se zaměří především na právní vymezení tzv. mezistátní obchodní klauzule a pohledy jednotlivých škol ústavní interpretace (jedná se zejména o střet zastánců originálního pojetí Ústavy, tzv. originalism, pro který je v první řadě závazné to, jak Ústavu chápali samotní Otcové zakladatelé, a zastánci koncepce tzv. living Constitution, kteří jsou naopak změnám interpretace Ústavy otevření a důležitější než původní záměr jejích autorů je pro ně otázka, jak vyhovující je Ústava USA dnešním podmínkám modernizujícího se světa).
Druhá část práce by se měla zabývat především už samotnou interpretací Nejvyšším soudem USA a jeho nejvýznamnějšími rozhodnutími. Tato část bude chronologicky členěna do období od sebe navzájem odlišných, tj. období prvních soudních rozhodnutí na počátku 19.století (Gibbons v. Ogden), období restriktivní interpretace konce 19. století až po 30. léta 20. století (Lochner v. New York, A.L.A. Schechter Company Poulty Corp. v. United States), období expanzivní interpretace programu New Deal (National Labor Relations Board v. Jones  Laughlin Steel Corporation, United States v. Darby Lumber, Wickard v. Filburn), období návratu k restriktivní interpretaci (United States v. Lopez, United States v. Morrison).

Základní prameny a literatura (20 nejdůležitějších titulů včetně lokace):

 BARNETT, Randy E. (2001). The Original Meaning of the Commerce Clause. The University of Chicago Law Review, Vol. 68, No. 1 (Winter, 2001), pp. 101-147.
 BOWMAN, Ann O'M (2002). American Federalism on the Horizon. Publius
Vol. 32, No. 2, The Global Review of Federalism (Spring, 2002), pp. 3-22.
 CLAEYS, Eric R. (2004). Justice George Sutherland and Commerce-Clause Federalism before the New Deal. Publius, Vol. 34, No. 4, Conservative Perspectives on American Federalism (Autumn, 2004), pp. 9-32.
 Columbia Law Review (1942). Commerce Clause Decisions 1936-1942. Columbia Law Review
Vol. 42, No. 8 (Nov., 1942), pp. 1333-1342.
 CUSHMAN, Barry (2000). Formalism and Realism in Commerce Clause Jurisprudence. The University of Chicago Law Review, Vol. 67, No. 4 (Autumn, 2000), pp. 1089-1150.
 DOWNLING, Noel T. (1940). Interstate Commerce and State Power. Virginia Law Review
Vol. 27, No. 1 (Nov., 1940), pp. 1-28.
 EULE, Julian N. (1982). Laying the Dormant Commerce Clause to Rest. The Yale Law Journal
Vol. 91, No. 3 (Jan., 1982), pp. 425-485
 FELLMAN, David (1948). Federalism and the Commerce Clause, 1937-1947. The Journal of Politics Vol. 10, No. 1 (Feb., 1948), pp. 155-167.
 HOROWITZ, Harold W. (1971). The Commerce Clause as a Limitation on State Choice-of-Law Doctrine. Harvard Law Review Vol. 84, No. 4 (Feb., 1971), pp. 806-824.
 KÜHN, Zdeněk. Americký federalismus a jeho právní vývoj. In: Úpadek amerického federalismu? : posilování federální vlády na prahu 21. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008, s. 48-66.
 LESSIG, Lawrence (1995). Translating Federalism: United States v. Lopez. The Supreme Court Review, Vol. 1995, (1995), pp. 125-215.
 LIGHT Jr., Charles P. (1963). The Federal Commerce Power. Virginia Law Review, Vol. 49, No. 4, A Symposium in Honor of Dean F. D. G. Ribble (May, 1963), pp. 717-728.
 MAY, Christopher N. (1998). Constitutional Law: National Power and Federalism, Examples and Explanations. New York : Aspen law & business.
 POPE, James Gray (2002). The Thirteenth Amendment versus the Commerce Clause: Labor and the Shaping of American Constitutional Law, 1921-1957. Columbia Law Review, Vol. 102, No. 1 (Jan., 2002), pp. 1-122.
 REDISH, Martin H. (1987). The Dormant Commerce Clause and the Constitutional Balance of Federalism. Duke Law Journal Vol. 1987, No. 4 (Sep., 1987), pp. 569-617.
 SHOLLEY, John B. (1936). The Negative Implications of the Commerce Clause. The University of Chicago Law Review, Vol. 3, No. 4 (Jun., 1936), pp. 556-596.
 TRIBE, Laurence H. (1988). American Constitutional Law. New York: The Foundation Press.
 ZIMMERMAN, Joseph F. (2008). Contemporary American federalism : the growth of national power, 2nd Edition. Albany : State University of New York Press.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html