V současné době existuje několik hypotéz vysvětlujících distribuci a evoluci inteligenčních (vyšších kognitivních) schopností u zvířat. První hypotéza zastává názor, že jde o obecné principy inteligence společné přinejmenším všem obratlovcům a jednotlivé skupiny/druhy se podle této hypotézy liší pouze kvantitativně. Druhá hypotéza vychází z předpokladu, že každý živočich je svými kognitivními schopnostmi dokonale přizpůsoben svému prostředí a že jde tedy o mentální adaptaci na měnící se ekologické podmínky. Předpokladem této hypotézy je existence kvalitativně různých typů kognitivních schopností (typů inteligence). Třetí a poslední hypotéza předpokládá, že inteligence živočicha závisí na počtu inovací v jeho chování, kterých nabyl vlastním úsilím nebo se naučil a které mu pomáhají se v prostředí optimálně adaptovat. Specifickým cílem práce by mělo být zhodnocení úspěšnosti v modelových typech kognitivních testů u primátů a srovnání této úspěšnosti s relativní velikostí mozku. Dalším předmětem práce bude zjistit, jaká je souvislost subjektivního hodnocení atraktivity a odhadované inteligence s reálným výkonem primátů ve vybraných kognitivních testech. Jde tedy o to, v jakém rozsahu se subjektivně a objektivně zjištěná inteligence promítá do celkového hodnocení atraktivity těchto zvířat a potažmo do jejich ochrany.
- assigned by the advisor