Kampaň Děkujeme, odcházíme v období 2010-2011 : případová studie

• Thesis title in Czech: Kampaň Děkujeme, odcházíme v období 2010-2011 : případová studie
• Thesis title in English: Thanks, we are leaving” Campaign in 2010-2011. Case study.
• Key words: média, lékaři, zájmová skupina, kampaň, Děkujeme, odcházíme, vláda, změna, zdravotní politika, zdravotnictví
• English key words: media, doctors, interesting groups, campaign, Thank you we are leaving, government, change, health policy, health care system
• Academic year of topic announcement: 2010/2011
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: Mgr. Ing. Pavla Mašková, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 07.06.2011
• Date of assignment: 08.06.2011
• Date and time of defence: 28.01.2013 00:00
• Venue of defence: ISS FSV UK, U Kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Date of electronic submission: 07.01.2013
• Date of proceeded defence: 28.01.2013
• Opponents: Mgr. Eva Tušková, Ph.D.

Guidelines

1.1 Vymezení předmětu výzkumu

Předmětem výzkumu mé práce je kauza českých lékařů pod názvem Děkujeme, odcházíme, kterou je možné považovat za největší akci lékařských odborů po roce 1989. Akce trvala v období jaro 2010 – zima 2011, tedy necelý rok, během níž lékaři specifikovali své požadavky s cílem změnit některé body v systému zdravotnictví. Akce Děkujeme, odcházíme (dále jako D-O) se dostala do celostátní agendy, řešena byla s vrcholnými orgány státní správy a vnímána byla také českou veřejností.
Kauzu D-O můžeme vnímat jako „výkyv“ od zaběhnutého fungování. Vzniklá kauza zapříčinila určitý zlom, určité přerušení v jinak kontinuálním průběhu tvorby politiky. Z hlediska veřejné politiky tak můžeme kauzu D-O považovat za problém vzniklý v prostoru tvorby veřejné politiky. Lékaři se v rámci této kampaně snažili poukázat na problémy ve zdravotnictví, na začátku své kampaně definovali 13 bodů, které je dle jejich mínění nutné změnit. Mezi tyto body patří např. podfinancovanost českého zdravotnictví, nízká platba státu za státní pojištěnce, nízké mzdy lékařů, chaos v lékové politice, korupce ve zdravotnictví, nefunkční systém vzdělávání, problém s vysokými přesčasovými hodinami lékařů, nejednotná koncepce zdravotní politiky ad. Od podzimu 2010 pak byla zahájena samotná kampaň s cílem přesvědčit lékaře, aby podali výpovědi, a tím donutit nově ustavenou vládu problémy ve zdravotnictví řešit. Na kampaň si lékaři v rámci akce D-O najali i profesionální agenturu Ewing PR , což bylo poprvé, kdy si lékařské odbory najaly přímo profesionální mediální agenturu. Díky ní se pak lékařům podařilo skrze média nastolit agendu o problémech v českém zdravotnictví. Tato protestní akce lékařů měla své příčiny, svůj průběh a také své důsledky a zakončení. Po dobu zhruba tři čtvrtě roku tvořila s různými stupni intenzity hlavní náplň novinových článků, televizních zpráv, internetových diskuzí či rozhlasových komentářů. Média zde sehrála roli zprostředkovatele mezi lékaři, ministerstvem zdravotnictví, veřejností a dalšími aktéry. V práci se tak zaměřím i na média a provedu analýzu obsahu mediálních sdělení s cílem poukázat na to, která témata se v médiích spolu s kampaní D-O objevovala.
Předmětem výzkumu je tedy cela kampaň Děkujeme, odcházíme, příčiny jejího vzniku, kontext, na kterém vznikla, jednotliví aktéři apod. Pokusím se v práci kauzu nejen popsat, ale také vysvětlit jednotlivé její aspekty.


1.2 Vymezení problému výzkumu

Za vznikem kauzy stála jasně identifikovatelná institucionalizovaná jednotka, konkrétně pak LOK (Lékařský odborový klub), tím nejobecnějším problémem v kontextu veřejné politiky (VP) by v mém případě byl vliv zájmových skupin na proces tvorby VP. Vlivem zájmové skupiny (LOK) došlo ke střetu mezi stávající podobou VP a tím, jak by dle zájmové skupiny měly některé aspekty zdravotní politiky vypadat. Vyvolaný konflikt tak vedl k přerušení stávajícího stavu (rovnováhy) s cílem pozměnění jeho podoby na základě formulovaných požadavků zájmovou skupinou. Jelikož se ve své práci snažím poukázat na celý komplex problému a nejen na danou zájmovou skupinu, potřebuji postihnout celek jako takový. Analyzovat vzniklou situaci nám pomůže výkladový rámec „teorie přerušované rovnováhy“ (dále jako PET z anglického Punctuated Equilibrium Theory). Optikou tohoto výkladového rámce se pokusím neposuzovat „jen“ vliv zájmové skupiny, ale podívat se na vzniklou situaci komplexněji a odpovědět na otázku co a proč se vlastně stalo. Zaměřím se tedy nejen na zájmovou skupinu, na jejímž podnětu akce vznikla, ale na celou akci Děkujeme, odcházíme. Tuto akci lze z mého pohledu považovat za relativně úspěšnou. Proč relativně? Akce je na jednu stranu jednou z nejúspěšnějších akcí lékařské zájmové skupiny od listopadu 1989, v rámci prosazení požadavků danou skupinou. Na druhou stranu je kauza vnímána nejen českou veřejností rozporuplně, nejednoznačně (viz různé výsledky výzkumů veřejného mínění k dané akci D-O), ale i samotnými lékaři zapojenými v kampani.
Ve své diplomové práci se tedy zaměřím na ambivalentnost úspěšnosti akce Děkujeme, odcházíme. Úspěšnost akce je totiž kontextově závislá. Snažím se zachytit celou kauzu v širším kontextu, poukazuji na různé aspekty akce. Pokusím se podchytit na základě deskripce a explanace aktéry a jejich vnímání dané kauzy a na základě teorie přerušované rovnováhy vysvětlit, proč k daným jevům došlo a jak je možné, že je akce vnímána rozporuplně.
Mým výzkumným problémem tedy je: Ne – úspěšnost akce Děkujeme, odcházíme v roce 2010-2011.

1.3 Zdůvodnění výběru výzkumného tématu
Toto téma jsem si zvolila zejména proto, že kampaň Děkujeme, odcházíme, považuji za jeden z milníků ve vývoji zdravotní politiky u nás, kde se téměř čtyři tisíce lékařů zformovaly, aby prosadily své zájmy a poukázaly na systémové nedostatky v systému zdravotnictví v ČR. Bylo ale zajímavé, kam se kampaň během zhruba tři čtvrtě roku posunula zejména díky mediálnímu diskurzu. Podle mého mínění by tato kauza neměla zapadnout a měla by být podrobena analýze v širším kontextu, abychom porozuměli dalšímu směřování zdravotní politiky u nás.

1.4 Návaznost na jiné práce
BARTŮŇKOVÁ, Lucie. eHealth : nová média ve zdravotnictví. Praha, 2010. 103 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, FF, Ústav informačních studií a knihovnictví.

KAHOUNOVÁ, Anna. Morální dimenze transformace zdravotnictví. Praha, 2008. 55 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

NOVOTNÝ, Tomáš. Sociologie zdraví. Zdraví a média v sociálním kontextu. Praha, 2011. 122 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, FF, Katedra sociologie.

TOMÍČKOVÁ, Adéla. Role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy. Praha, 2011. 110 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, FSV, Katedra VSP.



2. Cíle diplomové práce

Hlavním cílem této práce bude vysvětlit nejednoznačnost úspěchu akce Děkujeme, odcházíme.

Dílčími cíli práce bude:

- Popsat vývoj akce Děkujeme, odcházíme a kontext vzniku kauzy.
- Popsat aktéry, faktory a vlivy působící v rámci kauzy Děkujeme, odcházíme.
- Vysvětlit s pomocí teorie přerušované rovnováhy úspěch akce D-O v ohledu prolomení dlouhodobé stability.
- Odhalit kroky/vztahy vedoucí k neúspěšným aspektům (neúspěšným momentům, případům) v kauze D-O.

References

Prameny:
Deníky Mladá fronta Dnes, Právo, Hospodářské noviny, Blesk (období květen 2010 až březen 2011)
Databáze Newton media

Literatura:

BARDACH, E.: A Practical Guide for Policy Analysis. New York : Seven Bridges Press, 2000.

BAUMGARTNER, F. R., JONES, B. D. (2009). Agendas and instability in American
politics. Second edition. Chicago, The University of Chicago Press.


BOX-STEFENSMEIER, J.M. et al. The Oxford Handbook of Political Methodology. Oxford : Oxford University Press, 2008.

BRYANT, John H.; HARRISON, Polly F. Global health in transition : a synthesis : perspectives from international organizations . Washington, D.C. : National Academy Press, 1996. 84 s. ISBN 0-309-05595-4.
BUSE, K., MAYS, N., WALT, G. Making Health Policy. England : Open University Press, 2005.

BUČEK, Robert . Úloha médií v procesu tvorby veřejné politiky. Brno, 2007-2008. 57 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.

CRESWELL, John W. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. 2nd Edition. Sage Publications : Thousand Oaks • London • New Delhi. 2003. Pages 237. ISBN 0-7619-2441-8.


DEARING, J. W., ROGERS, E. M. Communication Concepts 6: Agenda-Setting. Thousand Oaks, California: Sage. 1996. pp. 139. ISBN 0-7619-0563-4.

Děkujeme, odcházíme [online]. 2011 [cit. 2011-06-06]. 10 věcí, které jsme se dozvěděli díky vzpouře lékařů. Cit. dle: Hospodářské noviny, 17. 2. 2011. Dostupné z WWW: <http://dekujeme-odchazime.cz/10_veci>.

DRBAL, Ctibor. Česká zdravotní politika a její východiska. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. 96 s. ISBN 80-7262-340-0.

DRBAL, Ctibor. Zdraví a zdravotní politika. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 1996. 116 s. ISBN 80-210-1466-0.

DUNN, W.N.: Public Policy Analysis: An Introduction. New Jersey : Pearson Education, 2004.

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. 228 s. ISBN 80-245-0998-9.

DURDISOVÁ, Jaroslava; LANGHAMEROVÁ, Jitka. Úvod do teorie zdravotní politiky. Praha : Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, 2001. 126 s. ISBN 80-245-0217-8.

FIALA, P., SCHUBERT, K.: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno : Barrister a Principál, 2000.

FISCHER, F. Handbook of Public Policy Analysis: Theory, Politics, and Methods (Public Administration and Public Policy). CRC Press, 2006.

GLADKIJ, Ivan. Politika a politický proces a jejich vliv na možnosti uplatnění systémového přístupu v transformaci zdravotnictví. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 48 s. ISBN 80-7067-753-8.

GOODIN, R.E.: Oxford Handbook of Contextual Political Analysis. Oxford : Oxford University Press, 2006.

GOOIJER, Win de: Trends in EU Health Care Systems. New York: Springer, 2007. 524 p. ISBN 0-387-32747-9.

HAGEN, L. Informační kvalita a její měření. IN: SCHULTZ, Winfried, et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004. S. 51 – 70. ISBN 80-246-0827-8.

HÁVA, Petr. Zdraví 21 : osnova politiky zdraví pro všechny : základní koncepční východiska české zdravotní politiky v letech 2003-6. Kostelec nad Černými lesy : Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2003. 31 s. ISBN 80-86625-31-1.

HOWLETT, M., RAMESH, M.. 2003. Studying Public Policy. Policy Cycles and Policy Subsystems. Kanada: Oxford University Press. 2nd edition. 311 pages. ISBN 0-19-541794-1.

HOWLETT, M., PEARL, A., RAMESH, M. Studying Public Policy : Policy Cycles and Policy Subsystems. 3rd edition. Ontario : Oxford University Press, 2009. 298 s. ISBN 978-0-19-542802-5.

JELÍNKOVÁ, Marie: Případová studie. In: NEKOLA, M., GEISSLER, H., MOURALOVÁ, M. (eds.). Současné metodologické otázky veřejné politiky. Vyd 1. Praha : Karolinum, 2011. S. 194-220. ISBN 978-80-246-1865-4.

JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. : Masová média. Praha : Portál, 2009.

JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Praha: Portál, 2003. 207 s. ISBN 80-7178-697-7.

JIRÁK, Jan; ŘÍCHOVÁ, Blanka. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum, 2000. 163 s. ISBN 80-246-0182-6.

McCOMBS, M. Agenda setting. Nastolování agendy – masová média a veřejné mínění. Praha : Portál, 2009. Vyd. 1. 256 s. ISBN 978-80-7367-591-2.

McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2002. Vyd. 2. 448 s. ISBN 80-7178-714-0.

Media projekt. Unie vydavatelů; Asociace KOMUNIKAČNÍCH AGENTUR; ARA´S; SKMO 1.4.2012 – 30.9.2012 http://www.unievydavatelu.cz/Upload/1046.pdf

POTŮČEK, Martin, et al. Veřejná politika. Praha: SLON, 2005. 399 s. ISBN 80-86429-50-4.

REISMAN, David A. Health care and public policy. Cheltenham : Edward Elgar, 2007. 362 s. ISBN 978-1-84542-924-9.

ROKOSOVÁ, Martina; HÁVA, Petr. Edited by: Jonas Schreyögg and Reinhard Busse. Health care systems in transition. Czech republic 2005. Copenhagen : European Observatory on Health Systems and Policies, 2005. 100 s. ISSN 1020-9077.

SABATIER, P. A. Theories of the Policy Process. 2007, second edition. Boulder : Westview Press, 344 stran. ISBN 978-0-8133-4359-4.

SCHMITTER, Philippe C. Interest Intermediation and Regime Governability in Contemporary Western Europe and North America. 398 – 407. IN: The Democracy Sourcebook. Dahl, R., Shapiro, I., Cheibub, J. A. 2003. Cambridge, Massachusetts : MIT Press. ISBN 0-262-54147-5.

SCHMITTER, Philippe C. Still the Century of Corporatism? IN: The Review of Politics, Vol. 36, No. 1. year 1974. Cambridge University Press for the University of Notre Dame du lac on behalf of Review of Politics. pp. 85 – 131. http://www.jstor.org/stable/1406080

SCHULTZ, Winfried, et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 2004. 149 s. ISBN 80-246-0827-8.

ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Srovnávací analýza demokratických politických systémů. 1. vyd. Praha : Portál. 2002. 208 stran. ISBN 80-7178-628-4.

TRAMPOTA, Tomáš, VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Praha: Portál, 2010. 1. vyd. 296 s. ISBN 978-80-7367-683-4.

TRUMAN, David B. The Governmental Process. Political Interests and Public Opinion. 364 – 371. IN: The Democracy Sourcebook. Dahl, R., Shapiro, I., Cheibub, J. A. 2003. Cambridge, Massachusetts : MIT Press. ISBN 0-262-54147-5.

WALT, G. Health Policy. An Introduction to Process and Power. People, governments and international agencies – who drives policy and how it is made. London : Zed Books, 1994.

WEIMER, D.L., VINING, A.R.: Policy analysis. Concepts and Practice. 2nd edition. Englewood Cliffs, N.J. Prentice Hall, 1992.

Preliminary scope of work

1. Vymezení předmětu výzkumu
Předmětem výzkumu mé práce je kauza českých lékařů pod názvem Děkujeme, odcházíme, kterou je možné považovat za největší akci lékařských odborů po roce 1989. Akce trvala v období jaro 2010 – zima 2011, tedy necelý rok, během níž lékaři specifikovali své požadavky s cílem změnit některé body v systému zdravotnictví. Akce Děkujeme, odcházíme (dále jako D-O) se dostala do celostátní agendy, řešena byla s vrcholnými orgány státní správy a vnímána byla také českou veřejností. Kauzu D-O můžeme vnímat jako „výkyv“ od zaběhnutého fungování. Vzniklá kauza zapříčinila určitý zlom, určité přerušení v jinak kontinuálním průběhu tvorby politiky. Z hlediska veřejné politiky tak můžeme kauzu D-O považovat za problém vzniklý v prostoru tvorby veřejné politiky. Lékaři se v rámci této kampaně snažili poukázat na problémy ve zdravotnictví, na začátku své kampaně definovali 13 bodů, které je dle jejich mínění nutné změnit. Mezi tyto body patří např. podfinancovanost českého zdravotnictví, nízká platba státu za státní pojištěnce, nízké mzdy lékařů, chaos v lékové politice, korupce ve zdravotnictví, nefunkční systém vzdělávání, problém s vysokými přesčasovými hodinami lékařů, nejednotná koncepce zdravotní politiky ad. Od podzimu 2010 pak byla zahájena samotná kampaň s cílem přesvědčit lékaře, aby podali výpovědi, a tím donutit nově ustavenou vládu problémy ve zdravotnictví řešit. Na kampaň si lékaři v rámci akce D-O najali i profesionální agenturu Ewing PR, což bylo poprvé, kdy si lékařské odbory najaly přímo profesionální mediální agenturu. Díky ní se pak lékařům podařilo skrze média nastolit agendu o problémech v českém zdravotnictví. Tato protestní akce lékařů měla své příčiny, svůj průběh a také své důsledky a zakončení. Po dobu zhruba tři čtvrtě roku tvořila s různými stupni intenzity hlavní náplň novinových článků, televizních zpráv, internetových diskuzí či rozhlasových komentářů. Média zde sehrála roli zprostředkovatele mezi lékaři, ministerstvem zdravotnictví, veřejností a dalšími aktéry. V práci se tak zaměřím i na média a provedu analýzu obsahu mediálních sdělení s cílem poukázat na to, která témata se v médiích spolu s kampaní D-O objevovala. Ve své diplomové práci se tedy zaměřím na ambivalentnost úspěšnosti akce Děkujeme, odcházíme. Úspěšnost akce je totiž kontextově závislá. Snažím se zachytit celou kauzu v širším kontextu, poukazuji na různé aspekty akce. Pokusím se podchytit na základě deskripce a explanace aktéry a jejich vnímání dané kauzy a na základě teorie přerušované rovnováhy vysvětlit, proč k daným jevům došlo a jak je možné, že je akce vnímána rozporuplně.
Mým výzkumným problémem tedy je: Ne – úspěšnost akce Děkujeme, odcházíme v roce 2010-2011.

2. Výzkumné otázky a hypotézy
Hlavní výzkumnou otázkou je: "Je možné považovat akci Děkujeme, odcházíme za úspěšnou, či nikoli?"
Vedlejšími otázkami jsou:
- Jaké jsou charakteristiky úspěšnosti akce D-O?
- Jaké jsou charakteristiky neúspěšnosti akce D-O?
- Proč je možné akci D-O považovat za úspěšnou?
- Proč je možné akci D-O považovat za neúspěšnou?
- Jak aktéři hodnotí D-O jako ne-úspěšnou a proč?
- Které faktory hrály či mohly hrát důležitou roli?
Hypotézy:
• Akce Děkujeme, odcházíme byla úspěšná jen zčásti, lékaři nedosáhli všech svých požadavků.
• Veřejnost vnímala kauzu rozporuplně.
• Lékaři zapojení do kampaně vnímali kauzu jako jen částečný úspěch.
• Média se akci D-O věnovala po celý rok, velký nárůst pozornosti nastal však až od podzimu roku 2010 (ačkoli akce začala už v březnu 2010) v důsledku vyhrocení situace.
• Během kauzy došlo k redefinici problému. (Z problému „problémy ve zdravotnictví“ na problém „vyšší platy lékařů a jejich odchod do zahraničí“).

3. Teoretická východiska
Konceptuální rámec diplomové práce koresponduje s vědní disciplínou veřejná politika a využívá mutlidisciplinární povahu tohoto vědního oboru (Potůček et al. 2005; Goodin 2006). Pracovat tak budu s různými teoriemi. Abych však práci dala jakousi základní „kostru“, na níž bude možné celý proces vysvětlit, zvolila jsem si jako výkladový rámec teorii přerušované rovnováhy autorů Bryana D. Jonese a Franka R. Baumgartnera. Důvodem, proč jsem si vybrala právě tento výkladový rámec, je zejména fakt, že autoři detailně pracují s konceptem agendy setting (nastolování agendy) a tento rámec v sobě zahrnuje taktéž důležitost médií a zájmových skupin. Zájmová skupina, v mém případě Lékařský odborový klub, je ústředním bodem, na němž kampaň vznikla a celou dobu trvala. Skrze média se zas téma dostalo do mediální a veřejné agendy a dosáhlo tak výrazné pozornosti jak médií samotných, tak i politické reprezentace, která se kauzou musela začít zabývat.
Z hlediska jednotlivých teorií mne tedy zajímají jednak teorie související se zprostředkování zájmů a jednak teorie související s médii. Jmenovitě jde pak o teorii pluralismu a korporativismu (např. Howlett, Ramesh, 2003, Schmitter, 1974, Schmitter, 2003), o teorie zájmových a nátlakových skupin (např. Říchová, 2002, Howlett, Ramesh, Perl, 2009, Truman, 2003), teorie masové komunikace (Jirák, Köpplová, 2009, McQuail, 2002), normativní teorie médií (McQuail, 2002, Hagen, 2004), teorii agenda setting (Dearing, Rogers, 1996, McCombs, 2009) či konceptu PR.

4. Metody a zdroje dat
Výzkumný design se opírá o metody analýzy a tvorby veřejné politiky (Fischer, 2006, Box-Stefensmeier, 2008). Obecně budu pracovat se dvěma sadami metod. Jednak to budou metody sběru a produkce dat (polostrukturované rozhovory se zúčastněnými aktéry a studium dokumentů) a jednak metody analýzy a interpretace dat (kvantitativní obsahová analýza mediálních sdělení, analýza rozhovorů). Pomocnou silou mi budou i některé heuristiky (časová osa, rychlá analýza aktérů). Je očividné, že se zde promíchávají kvalitativní a kvantitativní metody, to je dáno povahou výzkumného designu (viz např. mix-research design – Creswell, 2003), tedy případovou studií. Výzkumným designem práce pro mne tak bude případová studie, jež se snaží pochopit širší souvislosti a obsáhnout kontext výzkumného problému (např. Jelínková, 2011).
Prameny pro mne pak budou vybraná periodika, na jejichž základě provedu kvantitativní obsahovou analýzu. Konkrétně jde o tato periodika: deník Mladá fronta Dnes, deník Právo, deník Hospodářské noviny a deník Blesk. Proč právě tato konkrétní periodika? Zaprvé jde o celostátní periodika s velkou čteností: nejčtenějším celostátním deníkem je Blesk (1,223 mil. čtenářů na vydání, počítáno bez nedělního vydání Blesku) následovaný MF DNES (814 tis. čtenářů) a Právem (370 tis. čtenářů), HN mají čtenost 195 tis. čtenářů (Media projekt, 2012: 2-3). Zadruhé zde hraje roli charakter. Zatímco deník Blesk je představitelem bulvárního tisku, HN se zaměřují spíše na ekonomická témata, MFD je označován za spíše středové noviny blíže k pravici, deník Právo je označován spíš za středový blíže k levici. Zatřetí byla pro výběr těchto čtyř deníků skutečnost rozdílnost vydavatelů. Články budu čerpat z online databáze Newton media. Zkoumaným obdobím bude zejména květen 2010 až jaro 2011.

5. Předběžná struktura práce
1. Úvod - vymezení problematiky
2. Cíle, výzkumné otázky a hypotézy
3. Metodologie a metody
4. Teoretická a hodnotová východiska
5. Zdravotní politika v ČR jako kontext kampaně D-O
6. Případová studie D-O
7. Diskuse
8. Závěr

Preliminary scope of work in English

This thesis is concerned with the Czech doctor´s campaign “Thanks, we are leaving” on the background of the health care system. In 2010 there was a big campaign started by the Czech doctors to focus on the working conditions, salary conditions and some failures of the system providing the health care with the aim to improve it. My thesis will focus especially on the interest group LOK (Medical union trade club) which set the agenda and on media. I will try to explain it by the theory of punctuated equilibrium from the authors Bryan D. Jones and Frank R. Baumgartner.
Using many helpful methods such as content analysis of media messages, structured and semi-structured interview with particular actors, analysis of secondary sources, analysis of agenda-setting, stakeholder analysis or analysis of selected events in health policy I will try to explain the core events and actors who participated in this campaign. I will also use some theoretical concepts: public policy in its multidisciplinary meaning, health policy and health care system, punctuated equilibrium theory, corporatism and theories concerned with interest groups and in the field of media I will use especially the theory of mass communication, agenda setting or normative media theories. The design of this work will be case study.
As a result there should be a discussion whether the campaign was successful or not and why. The doctors tried to start a health care reform, to stop corruption in the system, to change the working conditions and salary conditions. Some of these were successful, some not. I will try to explain why and to discuss the reasons why.