Osoby bez státní příslušnosti – případ Estonska

• Thesis title in Czech: Osoby bez státní příslušnosti – případ Estonska
• Thesis title in English: People with undetermined citizenship – the case of Estonia
• Key words: Asimilace, diskriminace, Estonsko, estonština, imigranti, integrace, lidé bez státní příslušnosti, mezi-etnické vztahy, naturalizace, občanství, obnovení nezávislosti, ruskojazyčná menšina, ruština, státní kontinuita, Zákon o cizincích, Zákon o občanství.
• English key words: Assimilation, citizenship, discrimination, Estonia, Estonian language, immigrants, integration, ethnic relations, Law on Aliens, Law on Citizenship, naturalization, people with undetermined citizenship, renewal of independence, Russian language, Russian s
• Academic year of topic announcement: 2008/2009
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Russian and East European Studies (23-KRVS)
• Supervisor: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 02.11.2008
• Date of assignment: 14.01.2011
• Date and time of defence: 02.02.2011 09:45
• Date of electronic submission: 14.01.2011
• Date of proceeded defence: 02.02.2011
• Opponents: PhDr. Bohuslav Litera, CSc.

Guidelines

Cílem mé práce bude analyzovat postavení osob bez státního občanství v Estonsku od obnovení nezávislosti Estonské republiky v roce 1991 do současnosti. Představitelé ruskojazyčné menšiny si často stěžují na všestrannou diskriminaci ze strany Estonců. To ještě výrazněji platí o lidech bez občanství. Podobných argumentů využívá také Moskva k prosazení svých vlastních zájmů, což způsobuje periodické zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi. Rusko-estonské vztahy mají také výrazný vliv na ekonomiku a jejich důsledky způsobují napětí v estonské společnosti. Estonci považují výtky za neoprávněné a připomínky považují za zasahování do vnitřních záležitostí své země, zatímco ruskojazyční obyvatelé si, podle svých slov, často připadá jako lidé ?druhé kategorie?. To platí dvojnásob o těch, kteří nemají žádné občanství. Chtěla bych odpovědět na otázku, nakolik má ta která strana pravdu, případně co by bylo třeba udělat pro, alespoň částečnou, nápravu této složité situace.
V současné době žije v Estonsku poměrně zančné množství osob, které do dnešního dne nemají žádné občanství. Z velké části se jedná o etnické Rusy. Tito lidé přišli do Estonska většinou v období po druhé světové válce, když bylo Estonsko součástí Sovětského svazu. Částí Estonců jsou vnímání jako okupanti, a tak s nimi také bylo po znovuzískání samostatnosti v roce 1991 jednáno. Estonské občanství dostali pouze ti obyvatelé Estonska (a jejich potomci), kteří byli estonskými občany již v roce 1940, tedy v době před připojením k Sovětskému svazu. Tím byl odepřen zisk občanství velké části většinou ruskojazyčného obyvatelstva. Přestože se situace od této doby výrazně změnila a velká část osob, které nezískali občanství automaticky, jej získala v následujících letech, existuje dodnes poměrně velká menšina obyvatel bez státní příslušnosti. Zásluhu na zlepšení situace mají bezesporu snahy Estonska o vstup do Evropské Unie a tlak Unie na řešení situace osob bez státního občanství. Dnešní situace je však stále složitá a tato skupina obyvatel je vítaným nástrojem v rukou politiků - ať už ruských nebo estonsnských.

References

Švec, L.: Dějiny pobaltských zemí, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2001, Knihovna T.G. Masaryka, Jinonice
Švec, L.: Personální kulturní autonomie v Estonsku a podmínky její aplikace: (komparace meziválečného a současného modelu), Fakulta sociálních věd UK, Praha, 2004, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Darski, J.: Estonia: historia, współczesność, konflikty narodowe, Instytut Polityczny, Warszawa, 1995, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Subrenat, J.-J.: Estonia: indentity and independence, Rodopi, Amsterdam, 2004, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Raun, T.: Estonia and Estonians, Hoover Institution Press, Stanford, 2001, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Coretchi, A.: From misunderstanding towards openness and collaboration im multicultural societies : experience of Moldova, Estonia and Northern Ireland, Pontos, Chişinău, 2005, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Galbreath, D.: Nation-building and minority politics in post-socialist states: interests, influence, and identities in Estonia and Latvia, Ibidem, Stuttgart, 2005, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Kolsto, P.: National integration and violent conflict in post-Soviet societies: the cases of Estonia and Moldova, Lanham: Rowman & Littlefield, 2002, Knihovna T. G. Masaryka, Jinonice
Poleščuk, V.: Negraždaně v Estonii, Jevropa, Moskva 2005, Národní knihova ČR
Alapuro, R. /ed/: Beyond post-Soviet transition: micro perspective on challenge and survival in Russia and Estonia, Aleksanteri Institute, Helsinki, 2004, Tartu University Library, Estonsko
Lauristin, M., Heidmets, M. /ed/: The Challenge of the Russian minority: emerging multicultural democracy in Estonia, Tartu University Press, Tartu 2002, Tartu University Library, Estonsko
Mizobata, S.: Economic transformation in Estonia: impact of the transformation of the Russian minority problem, Kyoto Institute of Economic Research, Kyoto University, Kyoto, 2002, Tartu University Library, Estonsko
Geistlinger, M., Kirch, A.: Estonia - a new framework for the Estonian majority and the Russian minority, Braumüller, Wien, 1995
Bojkov, V., Basel, N.: Ruskie v Estonii na paroge XXI veka: prošloe, nastajašee, budušee: (naučnaja konferencia 26.-27. fevrala 2008 g. v Tallinně: sbornik statěj, Ingri, Tallinn, 2000, Slovanská knihovna
Kirch, A. /et al./: Etics, emics, Estonians and Russians in contemporary Estonia: is the past still dominationg the present? presentation at IACCP Congress 27-31 Juli, 2008 Bremen , Germany, Internationl University Audentes, Tallinn, 2008, Tartu University Library, Estonsko
Thiele, C.: The criterium of citizenship for minorities: the example of Estonia, European Centre for Minority Issues, Flesburg, 1999, Tartu University Library, Estonsko
Estonia and Latvia: citizenship, language and conflict prevention, Open Society Institute, New York, 1997, Tartu University Library, Estonsko
Ganzen, O.: The global citizenship program in Estonia. In Integracija un etnopolitika. Riga, 2000, str. 339-356, Tartu University Library, Estonsko
Pettai, V.: Estonia and Latvia: International influences on citizenship and minority integration. In Democratic consolidation in Eastern Europe: International and transnational factors. Vol 2, Oxford, 2001, str. 257-280
Kalev, L.: Marginal stories?: The perspective on citizenship of multiple citizens and multicultural persons in Estonia. In Multiple state membership and citizenship in the era of transnational migration, Rotterdam, 2007, str. 137-162, Tartu University Library, Estonsko

Preliminary scope of work

Projekt "osoby bez státní příslušnosti - případ Estonska" analyzuje postavení osob bez státního občanství v Estonsku, od získání nezávislosti Estonské republiky v roce 1991 do současnosti. Představitelé ruskojazyčné menšiny si často stěžují na všestrannou diskriminaci ze strany Estonců. Existence osob bez státního občanství jejich verzi podporuje. Podobných argumentů také využívá Moskva k prosazení svých vlastních zájmů, což způsobuje periodické zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi. Rusko-estonské vztahy mají také výrazný vliv na ekonomiku a jejich důsledky způsobují napětí v estonské společnosti. Estonci považují výtky za neoprávněné a připomínky považují za zasahování do vnitřních záležitostí své země, zatímco ruskojazyční obyvatelé si, podle svých slov, často připadá jako lidé ?druhé kategorie?. Situace osob bez občanství je ještě komplikovanější. Rusko-estonské vztahy jsou výrazně zatížené minulostí, a proto jsou často velmi komplikované. Problémy vychází z rozdílného chápání minulosti, kultury, odlišné ekonomické situace a svou roli hraje i neznalost jazyka. Komplexní analýza postavení osob bez občanství v Estonsku bude mapovat také složitou situaci mezietnických vztahů v společenském, kulturním, mezinárodním a ekonomickém kontextu.

Preliminary scope of work in English

Project "Situation of people with undetermined citizenship - the case of Estonia" analyses the situation of people without citizenship in Estonia, from the restoration of independence in 1991 to nowadays. Representatives of Russian-speaking minority are often complaining about broad discrimination from Estonian majority. Existence of people without citizenship supports their view of situation. Moscow uses similar arguments to enforce its own interests. It causes that relations between those two countries are periodically falling behind. Russian-Estonian relations have important influence on economy and cause tensions in Estonian society. Estonians consider criticism unjustified and regard it as an interference on country's domestic affairs. On the other hand Russian-speaking inhabitants, as they say, feel themselves as "second-class people". Situation of people without citizenship is even more complicated. Russian-Estonian relations are very much influenced by the past and that is the reason why they are often very complicated. Problems are caused by the different perception of the past, culture, different economical situation and the unfamiliarity with language is also important. Complex analysis of situation of people without citizenship in Estonia will study also the complicated situation of inter-ethnical relations in social, cultural, international and economical context.