Vzdělanostní odlišnost v partnerském vztahu

• Thesis title in Czech: Vzdělanostní odlišnost v partnerském vztahu
• Thesis title in English: Educational disparity in a partnership.
• Key words: Hypogamní vztahy, vzdělanostní odlišnost, partnerská dynamika, genderové role, rozdělení domácích prací, vysokoškolsky vzdělané ženy, obrácení genderové mezery, rovnost v partnerství
• English key words: Hypogamous relationships, educational disparity, partnership dynamics, gender roles, household division, highly educated women, gender gap reversal, equal partnership
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: doc. PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 13.09.2024
• Date of assignment: 13.09.2024
• Date and time of defence: 23.06.2025 09:00
• Venue of defence: Areál Jinonice, B217, 217, seminární místnost IMS
• Date of electronic submission: 25.04.2025
• Date of proceeded defence: 23.06.2025
• Opponents: Mgr. Lucie Trlifajová, Ph.D.

Guidelines

Od 70. let minulého století, kdy bylo vysokoškolské vzdělání především doménou mužů, se procento žen v terciárním vzdělávání neustále zvyšuje (Grow, Schnor, Van Bavel, 2017, s. 15). Ačkoli muži v minulosti získávali v průměru vyšší vzdělání než ženy, v posledních desetiletích dvacátého století začaly ženy v terciárním vzdělávání muže překonávat (Van Bavel, Schwartz, Esteve, 2018, s. 342). Z hlediska genderu je procento mužů a žen studujících a také absolvujících vysoké školy nevyvážené. Obory vysokých škol, nejen humanitního zaměření, studuje mnohem více žen (DiPrete, Buchman, 2013).
Sociologové a socioložky hovoří o převrácení genderové mezery ve vysokoškolském vzdělávání - Gender gap reversal in tertiary education (GGR). Ženy nejen že dohnaly procento zastoupení a úroveň vzdělání mužů, ale také je předehnaly. V současnosti je mnohem více žen, které dosáhly vyšší úrovně vzdělání než mužů (Bossavie, Kanninen, 2018, s. 2) a tato mezera ve prospěch žen se neustále zvyšuje.
Gaines (2017) definuje „marriage squeeze“ jako relativní nedostatek mužů vůči ženám nebo žen vůči mužům na sňatkovém trhu. Příležitosti ke sňatku se snižují, pokud je strukturální nedostatek vhodných osob opačného pohlaví ke sňatku. Van Bavel, Schwartz a Esteve (2018) tento koncept aktualizují s ohledem na převrácenou genderovou mezeru ve vysokoškolském vzdělávání na „education-specific partnering squeeze“. Příležitosti k nalezení vzdělanostně rovnocenného partnera se pro ženy snižují, protože strukturně roste nedostatek mužů, kteří jsou vzdělanostně rovnocenní.
Dva hlavní důsledky plynoucí z této situace definovali Van Bavel, Schwartz a Esteve (2018). Zaprvé, s rostoucím počtem vysoce vzdělaných žen se budou snižovat jejich šance na uzavření manželství v nichž, vzhledem k předpokládané preferenci vztahů, mají muži vyšší vzdělání než ženy. A zadruhé, pokud vysoce vzdělané ženy přece jen navážou vztah, v němž mají vyšší vzdělání a případně i vyšší socioekonomický status, může to ohrožovat stabilitu těchto vztahů (Van Bavel, Schwartz, Esteve, 2018, s. 342).
Na problém partnerské a manželské stability vzdělanostně nerovnoměrných vztahů bych se ráda ve své diplomové práci zaměřila. Hlavním tématem práce je tedy fungování a dynamika partnerského, vzdělanostně nerovnocenného vztahu. Vysokoškolské prostředí vnímám jako významný faktor ovlivňující smýšlení a chování jedince, obzvlášť když se dotyčný s takovým prostředím ztotožňuje. Proto otázkou, do jaké míry ženy, které získávají vysokoškolské vzdělání, vnímají jednak snižující se dostupnost partnerů se stejným vzděláním? Jak tuto situaci řeší? Vstupují do vzdělanostně nerovnoměrných vztahů nebo čekají na vzdělanostně odpovídajícího partnera? A v případě, že naváží vzdělanostně nerovnoměrný vztah, jak tento vztah funguje? Vnímají nějaká omezení? Jak se s tímto vztahem vyrovnávají? A to s ohledem na své blízké, okolí a budoucnost. Hlavní výzkumnou otázkou je tedy fungování vzdělanostně nerovnoměrného partnerského vztahu.
Svůj výzkum bych realizovala jako kvalitativní studii založenou na hloubkových rozhovorech s mladými, vysokoškolsky vzdělanými ženami, které navázaly a jsou ve vztahu s partnerem s nižším vzděláním. Zaměřím se na jejich vnímání tohoto vztahu. Kvalitativní sondou do těchto vztahů bych ráda doplnila kvantitativní data o převracející se genderové mezeře ve vysokoškolském vzdělávání a jejích důsledcích pro podobu partnerských, případně manželských vztahů.


Literatura:
COOPER, Carey E., et al. Partnership instability, school readiness, and gender disparities. Sociology of education, 2011, 84.3: 246-259.

BOSSAVIE, Laurent; KANNINEN, Ohto. What explains the gender gap reversal in educational attainment?. World Bank Policy Research Working Paper, 2018, 8303.

DIPRETE, Thomas A.; BUCHMANN, Claudia. The rise of women: The growing gender gap in education and what it means for American schools. Russell Sage Foundation, 2013.

GAINES, Arnold. What is the Marriage Squeeze? - Definition & Examples. Study.com. 2017. Available from:https://study.com/academy/lesson/what-is-the-marriage-squeeze-definition-examples.html

GROW, André; SCHNOR, Christine; VAN BAVEL, Jan. The reversal of the gender gap in education and relative divorce risks: A matter of alternatives in partner choice?. Population Studies, 2017, 71.sup1: 15-34.

VAN BAVEL, Jan; SCHWARTZ, Christine R.; ESTEVE, Albert. The reversal of the gender gap in education and its consequences for family life. Annual review of sociology, 2018, 44: 341-360.

References

1. BECK, Ulrich; RITTER, Mark; WIEBEL, Jane a BECK-GERNSHEIM, Elisabeth. The normal chaos of love. Cambridge: Polity Press, 2004. ISBN 0-7456-1071-4.

2. HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava; KREIDL, Martin a HUBATKOVÁ, Barbora. Proměny partnerství: životní dráhy a partnerství v české společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2012. ISBN 978-80-7419-142-8.

3. HAŠKOVÁ, Hana (ed.); VOHLÍDALOVÁ, Marta; MAŘÍKOVÁ, Hana; DUDOVÁ, Radka; UHDE, Zuzana; KŘÍŽKOVÁ, Alena; FORMÁNKOVÁ, Lenka. Vlastní cestou? Životní dráhy v pozdně moderní společnosti. Praha: SLON - Sociologické nakladatelství / Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 398 s., 2014. ISBN 978-80-7419-178-7.

4. VOHLÍDALOVÁ, Marta. 2010. Akademické duety: o profesním a soukromém životě ve vědě. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 200 s.

5. VAN BAVEL, Jan; SCHWARTZ, Christine R.; ESTEVE, Albert. The reversal of the gender gap in education and its consequences for family life. Annual review of sociology, 2018, 44: 341-360.

6. GROW, André; SCHNOR, Christine; VAN BAVEL, Jan. The reversal of the gender gap in education and relative divorce risks: A matter of alternatives in partner choice?. Population Studies, 2017, 71.sup1: 15-34.

7. BOSSAVIE, Laurent; KANNINEN, Ohto. What explains the gender gap reversal in educational attainment?. World Bank Policy Research Working Paper, 2018, 8303.

8. SCHWARTZ, Christine R.; HAN, Hongyun. The reversal of the gender gap in education and trends in marital dissolution. American sociological review, 2014, 79.4: 605-629.

9. DE HAUW, Yolien; GROW, André; VAN BAVEL, Jan. The reversed gender gap in education and assortative mating in Europe. European Journal of Population, 2017, 33: 445-474.

10. KLESMENT, Martin; VAN BAVEL, Jan. The reversal of the gender gap in education, motherhood, and women as main earners in Europe. European Sociological Review, 2017, 33.3: 465-481.

11. BERTOCCHI, Graziella; BOZZANO, Monica. Gender gaps in education. Springer International Publishing, 2020.

12. DIPRETE, Thomas A.; BUCHMANN, Claudia. The rise of women: The growing gender gap in education and what it means for American schools. Russell Sage Foundation, 2013.

13. VINCENT-LANCRIN, Stéphan. The reversal of gender inequalities in higher education: An on-going trend. 2008.

14. GOLDIN, Claudia; KATZ, Lawrence F.; KUZIEMKO, Ilyana. The homecoming of American college women: The reversal of the college gender gap. Journal of Economic perspectives, 2006, 20.4: 133-156.

15. GANGULI, Ina; HAUSMANN, Ricardo; VIARENGO, Martina. Closing the gender gap in education: What is the state of gaps in labour force participation for women, wives and mothers?. International Labour Review, 2014, 153.2: 173-207.

Preliminary scope of work

Výzkum bude založen na kvalitativních rozhovorech s ženami, které se nachází v partnerském vztahu, který je vzdělanostně nerovnocenný. Vzorek budou představovat tedy ženy, které studují, nebo jsou absolventky vysoké školy a mají partnera, který vysokoškolský titul nemá. Předpokládám, že věkové rozmezí komunikačních partnerek by se mohlo pohybovat od 22-32 let. Dále předpokládám, že většina z nich bude z pražských vysokých škol, což ale není podmínkou. Ráda bych provedla rozhovory minimálně s 10 komunikačními partnerkami.
Volím metody kvalitativního výzkumu. Vytvářet data budu na základě kvalitativních rozhovorů, které budou následně přepisovat, kódovat a analyzovat. Kvalitativní přístup považuji za vhodný vzhledem k tématu mé práce. Budu se snažit prozkoumat danou oblast a její aspekty, zjistit jakým způsobem funguje.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Z etického hlediska vnímám jako potenciální problém intimnost daného tématu. Na mnou zvolené téma může být pohlíženo jako na příliš osobní. Je možné, že pro některé jedince bude nepříjemné se mnou komunikovat a sdílet jejich partnerský vztah. Budu se snažit do největší míry respektovat účastníky výzkumu a to, aby se cítili komfortně a bezpečně.
Ochrana osobních údajů komunikačních partnerek a jejich partnerů bude plně zajištěna. Všechna zmíněná jména z výpovědí budu anonymizovat, stejně jako vysoké školy a jiná místa, která by mohla sloužit jako prostředek k nalezení identity účastníků výzkumu. Po předchozím souhlasu komunikačních partnerek budu rozhovory nahrávat a tyto nahrávky budou sloužit jen pro ulehčení mé následné práce s přepisem výpovědí. Po přepisu budou nahrávky smazány.