Fenomenologie prostoru mezi Bachelardem a Heideggerem s ohledem na architekturu

• Thesis title in Czech: Fenomenologie prostoru mezi Bachelardem a Heideggerem s ohledem na architekturu
• Thesis title in English: Phenomenology of space between Bachelard and Heidegger with regard to architecture
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Philosophy and Religious Studies (21-UFAR)
• Supervisor: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 27.02.2024
• Date of assignment: 27.02.2024
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 28.02.2024
• Submitted/finalized: no

Guidelines

Gaston Bachelard a Martin Heidegger jsou jedni z předních představitelů fenomenologické filosofie první poloviny dvacátého století, kteří svými přístupy ke zkoumání povahy prostorovosti přispěli do fenomenologie prostoru stěžejními stanovisky. Ve své Poetice prostoru Bachelard líčí, že povaha prostoru je uchopitelná předcházejícím uchopením povahy obývání, které je konstituováno obrazností, pamětí a sněním obyvatele v příslušném útočišti. K demonstraci toho, co je míněno tímto sněním, si autor vypůjčuje úryvky básníků. Martin Heidegger na druhé straně zkoumá prostor hned ve více různých kontextech. V prostoru se vyskytují příruční jsoucna, s nimiž se člověk v rámci obstarávání vlastního bytí, jímž se zabývá Bytí a čas, střetává, a tudíž je zde prostor pozorován ve vztahu k subjektu. Mezi takováto příruční jsoucna by bylo možné v jistém smyslu zařadit také budovy, které jsou člověkem užívány. Lze však jakoukoliv budovu vymezit výlučně jako prostředek praktického obstarávání člověka? Zřetelně se Heidegger dotýká problematiky prostoru rovněž v pozdním textu Umění a prostor (Die Kunst und der Raum), v němž je analýza uměleckého díla směřována k odhalení povahy prostoru. Mezi prostorem, který je vyobrazován malbou, a prostorem skutečným, je souvislost, a tudíž je pozorování prostoru míst, která jsou vyzařována uměleckými díly, považováno za přínosné pro zkoumání prostoru jako takového. Kromě zprostředkování pomyslného dialogu o prostoru a vzájemné komparace mezi těmito dvěma autory si práce klade za cíl také uvážit možné (z obou postojů plynoucí) závěry související s architekturou.

References

BACHELARD, G., Poetika prostoru, Praha: Malvern, 2009, přel. J. Hrdlička, 2009, ISBN 978-80-86702-61-2.
BACHELARD, G., Nový duch vedy, Bratislava: Pravda, 1981, přel. K. Korená, 1978, ISBN 75-085-81.
BERRY, K (2018), Heidegger and The Architecture Of Projective Involvement, Log, no. 42, Disorienting Phenomenology, s. 103-115.
CASEY, E. S., The Fate of Place: A Philosophical History, Berkeley: University of California Press, 1997, ISBN 0-520-21649-0.
HEIDEGGER, M., Art and Space, přel. Ch. H. Seibert.
HEIDEGGER, M., Básnicky bydlí člověk, Praha: Oikoymenh, 1993, přel. I. Chvatík, 1993, ISBN 80-85241-40-4.
HEIDEGGER, M., Bytí a čas, Praha: Oikoymenh, 1996, přel. I. Chvatík, P. Kouba et al. 1996, ISBN 80-86-005-12-7.
HEIDEGGER, M., Původ uměleckého díla, Praha: Oikoymenh, 2016, přel. I. Chvatík, 2015, ISBN 978-80-7298-207-3.
KAFALAS, Ph. A. (2005), Mnemonic Locations: The Housing of Personal Memory in Prose from the Ming and Qing, Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR), vol. 27, s. 93-116.
NOORMOHAMMADI, S (2015), The Role of Poetic Image in Gaston Bachelard's Contribution to Architecture, Enviromental Philosophy, vol. 12, no. 1., s. 67-86.
PALLASMAA, J. (2016), Matter, Hapticity and Time Material Imagination and the Voice of Matter, Building Material, no. 20, s. 171-189.
SLATER, B. H. (1984), 'Experiencing' Architecture, Philosophy, vol. 59, no. 228, s. 253-258.
STÄHLER, T. (2001), Der Raum des Kunstwerks bei Heidegger und Merleau-Ponty, Phänomenologische Forschugen, no. 1/2, s. 127-142.
TRIGG, D (2018), A Prehistory Of The Apartment, Log, no. 42, Disorienting Phenomenology, s. 170-180.