Archeologie polního letiště Praha – Klecany: příspěvek k poznání letecké války nad Prahou v letech 1939-1945

• Thesis title in Czech: Archeologie polního letiště Praha – Klecany: příspěvek k poznání letecké války nad Prahou v letech 1939-1945
• Thesis title in English: Archaeology of the Airfield of Prague-Klecany: Contribution to the Studies of the Air War over Prague 1939-1945
• Key words: archeologie 20. století|aeroarcheologie|2. sv. válka|vojenské letiště|Klecany
• English key words: archaeology of 20th century|aviation archaeology|World war II.|military airfield|Klecany
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Archaeology (21-UPRAV)
• Supervisor: Mgr. Jan Hasil, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 27.02.2024
• Date of assignment: 27.02.2024
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 01.03.2024
• Date and time of defence: 12.09.2024 09:00
• Date of electronic submission: 14.08.2024
• Date of proceeded defence: 12.09.2024
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: prof. dr hab. Maciej Trzciński
• Advisors: Mgr. Jan Vladař

Guidelines

Práce se zabývá areálem polního letiště v Klecanech v období jeho největšího rozvoje a nejaktivnějšího užívání v letech 1939-1945. Lokalita poskytuje důležité archeologické prameny, pro poznání letecké války nad Prahou, jelikož areál měl minimální další vývoj.
Areál vojenského letiště v Klecanech byl budován v letech 1940-1941, i když menší přistávací dráha bez jiné infrastruktury zde byla zřejmě již předtím, jako satelitní letiště k tomu Kbelskému. Během války bylo využíváno nejdříve primárně jako letiště pro cvičení nebo alternativa ke Kbelům. V plně vojenském nasazení bylo až od roku 1944, kdy sem byli nastálo převeleny některé bojové jednotky. Pro mou práci je nejpodstatnější právě tato doba do konce války, protože byla budována obranná infrastruktura v podobě ochranných okopů pro letadla a v historických pramenech jsou zaznamenány celkem tři nálety na letiště a to 3. března 1945, 31. března 1945 a nejničivější nálet 16.4.1945. Tyto události jsou v podobě okopů a jiných terénních reliktů případně trosek z náletů archeologicky dobře zachytitelné, jsou totiž jasně identifikovatelné a zařaditelné do souvislosti právě s leteckou válkou a v rámci archeologie bojišť jedním z nejpodstatnějších pramenů. Po válce v roce 1945 bylo letiště až do roku 1950 ve správě Českého národního aeroklubu. V roce 1950 přešlo opět pod vojenskou správu a blízko letiště byli postaveny nové kasárny, nicméně samotné letiště se využívalo stále méně a v šedesátých letech zde byl letecký provoz prakticky ukončen.
Stav letiště tedy zůstal od konce války zachován ve velmi původním stavu, a to hlavně kvůli minimálnímu poválečnému využívání. V tomto smyslu je poměrně unikátní, protože většina ostatních areálů vojenských letišť byla nebo je dodnes aktivně využívána či byla již zcela zničena. Díky tomu by mohl nabídnout jedinečný pohled do podoby a vývoje vojenského letiště spojeného s leteckou válkou nad Prahou v letech 1938-1945 a zároveň ukázat její konkrétní podobu v případě Klecan a ukázat důležitost že památková ochrana se může týkat i velmi „recentních“ ale z pohledu archeologie zajímavých lokalit. Výsledky budou srovnávány s jinými zdokumentovanými vojenskými letišti stejného původu bude se zjišťovat čím byla situace v Klecanech unikátní a do jaké míry se shoduje s tehdejší normou.
Nosnými prameny v práci jsou dodnes jasně patrné pozůstatky po areálu letiště, především okopy pro ukrytí letadel v lese v blízkosti areálu. Ty budou dokumentovány pomocí fotogrammetrické metody jako 3D modely a pokusné snímkování termo kamerou a k jejich přibližné dataci bude použita mimo jiné dendrochronologická metoda. Další použitou metodou je systematická detektorová prospekce nejrůznějších částí areálu.
Srovnání jak dochovaných, tak dnes již v terénu nepatrných reliktů, je prováděno podle historických leteckých snímků, případně i fotografií z průběhu války i po roce 1945. K areálu jsou dostupné prameny v podobě vzpomínek pamětníků a kusých zápisů v kronikách, tyto prameny společně s nejasně ozbrojovanými, ale často velmi bohatými, informacemi z různých webových serverů a diskuzí, jsou na základě mého výzkumu podrobeny kritickému zhodnocení.

References

Veselý, M. 2011: Sudetská župa jako protiletecký kryt říše? (1939 – 1945). Studia historica 12.
Vařeka P. (ed.). 2013: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – Metody – Témata. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň.
Rak, M. 2014: Archeologie kofliktů 20. století. Aeroarcheologie. Plzeň: ZÚP.
Rak, M. 2011: Možnosti archeologického poznání novodobých polních fortifikací na příkladu lokality z 30. let 20. století. Archaeologia historica 36/1, 279-288.
Rak, M. 2008: „Letecká archeologie“ a legislativa, Historie a vojenství LVII/4, 108-110.
Rak, M. 2010: Aeroarcheologie – výzkum havarovaných letounů, Acta Fakulty filozofické fakulty ZÚP 5/4, 249-265.
Rajlich, J. 2022: Nebe nad protektorátem. Praha: Svět křídel.
Rajlich, J. 1997: Mustangy nad protektorátem. Praha: MBI.
Rajlich, J. 2005: Konec Luftwaffe v Čechcách, Letectví + Kosmonautika speciál 5, 60-67.
MORRIS, R., 2003: The Archaeology of Conflict – Introduction, Conservation bulletin Issue 44, 2–3.
Booth, A et al, 2019: Geochemical constraints in near-surface geophysical surveying from in situ XRF spectrometry: Field trials at two aviation archaeology sites.
Chaters, G. 2013: Aviation archaeology: A legitimate branch of archaeology? Its development and path to professional standards. War & Peat conference proceedings
Deal, M. et al. 2015: Actor-Network Theory and the Practice of Aviation Archaeolog. Journal of conflict archeology, 3-28.
Scott, D. D. and McFeather, A. P. 2010. The Archaeology of Historic Battlefields: A History and Theoretical
Development in Conflict Archaeology. Journal of Archaeological Research, 19: 103–32.
Hoyloak, V. 2001: Airfields as battelfields, aircraft as an archaeological resource: British military aviation in the first half of the C20th, in: Freeman, P. W. M. – Pollard, A., ed., Fields of Conflict: Progress and Prospekt in Battlefield Archaeology, BAR International Series 958, s. 253–264.
Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia.
Dudek, S. 1997b: Vykopávky vraku letounu Wellington Z8854, Letecké listy V, 17.
Henry L. deZeng IV 2014: Luftwaffe Airfields 1935-45 Czechoslovakia. Dostupné online z:This information on an "as is" basis without condition apart from making an acknowledgement of authorship (ww2.dk)
Tomáš Poruba, Jan Vladař 2017: Messerschmitt Bf 109s of KG(J) 6. JaPo.