Hudební nástroje v Ovidiových fikčních světech

• Thesis title in Czech: Hudební nástroje v Ovidiových fikčních světech
• Thesis title in English: Musical Instruments in Ovid's Fictional Worlds
• Key words: hudební nástroje|římská literatura|Ovidius|fikční světy|Vergilius|Livius|Propertius|Tibullus|Corpus Tibullianum|zlatý věk římské poezie|augustovské období
• English key words: musical instruments|roman literature|Ovid|fictional universes|Vergil|Livius|Propertius|Tibullus|Corpus Tibullianum|golden age of the roman poetry|Augustan period
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute for Greek and Latin Studies (21-URLS)
• Supervisor: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 15.12.2023
• Date of assignment: 03.01.2024
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 03.01.2024
• Date and time of defence: 03.09.2024 00:00
• Date of electronic submission: 05.08.2024
• Date of proceeded defence: 03.09.2024
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: doc. PhDr. Eva Kuťáková, CSc.

Guidelines

Cílem bakalářské práce je podívat se blíže na Ovidiův způsob práce s fikčními světy jeho (poměrně různorodých) básnických děl. Jako sonda poslouží jeho používání hudby resp. hudebních nástrojů jako charakterizujících motivů. Podle intuitivní výchozí hypotézy je možné očekávat, že bude rozlišovat nástroje řecké, římské a případně další (orientální), moderní a archaické, taneční a vojenské, apollinské a dionýské atd. Úkolem řešitelky/řešitele bude tuto hypotézu ověřit na základě lexikografických pomůcek i vlastní excerpce vybraných termínů z oblasti hudby (ideálně z textových databází) a následné systematizace a interpretace výsledků. Aby bylo možné udělat si představu o míře Ovidiovy originality při práci s tímto dílčím souborem motivů, nabízí se jednotlivá díla/skupiny děl srovnat s tematicky a žánrově příbuznými díly, v první řadě básnickými, v některých případech i prozaickými, např. s historiografií (jako nejoriginálnější, a tudíž obtížně srovnatelná, se v tomto ohledu jeví exilová poezie, která osciluje mezi současným světem Říma a provincie).
Základní teoretický rámec práce bude tvořit teorie fikční světů (jako jeden ze směrů naratologické interpretace), a to v podobě, jak ji rozpracovali především badatelé navazující na pražský strukturalismus (zejména Lubomír Doležel a Bohumil Fořt, evtl. Dalibor Tureček atd.), případně i další (např. Ruth Ronenová).
Návrh struktury práce:
1) Fikční svět
- teorie, definice
- typologie fikčních světů v Ovidiově díle
2) Hudební nástroje v Ovidiově díle – klasifikace a konotace
3) Ovidiovy fikční světy ve srovnání s příbuznými díly (návrhy)
a) Římská současnost
a1) varianta elegicko-erotická (Amores, Ars amatoria, Remedia amoris)
- cf. Propertius, Tibullus, Corpus Tibullianum
a2) varianta exilová
b) Řecká mytologie (většina Metamorphoses, většina Heroides, exempla v Ars amatoria, případně Fasti)
- cf. Vergilius, Aeneis a Bucolica
c) Římská mytologie a archaický římský svět (Fasti, menší část Metamorphoses)
- cf. Vergilius, Georgica; Livius
4) Závěr

References

a) k teorii fikčních světů
AMBROSOVÁ, Veronika.; BÍLEK, Petr A.; ČERVENKA, Miloslav; HAMAN, Aleš, aj., Od struktury k fikčnímu světu. 1. vyd. B.m. : Aluze, 2005.
DOLEŽEL, Lubomír, Heterocosmica. Fikce a možné světy. 1. vyd. Praha : UK v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2003.
FOŘT, Bohumil, Úvod do sémantiky fikčních světů. 1. vyd. Brno : Host, 2005.
RONENOVÁ, Ruth, Možné světy v teorii literatury. Přeložil Miloslav Červenka. 1. vyd. Brno : Host, 2006.
b) k antické hudbě
CANCIK, Hubert a Helmuth SCHNEIDER (ed.). Der Neue Pauly: enzyklopädie der Antike. Stuttgart: J. B. Metzler, 2000.
ČERNÝ, Miroslav K. Hudba antických kultur. Vyd. 2., rev. a dopl. Praha: Academia, 2006.
WEST, Martin L., Ancient Greek Music, Oxford – London : Clarendon Press, 1992, reedice 1994.
MATHIESEN, Thomas, Apollo´s Lyre. Greek Music and Music Theory in Antiquity and the Middle Ages. Lincoln – London : University of Nebraska Press, 2000.
HAGEL, Stefan, Ancient Greek Music : a new technical History. Cambridge : Cambridge University Press, 2010, reedice 2015.
LANDELS, John G., Music in Ancient Greece and Rome. London – New York, Routledge, 1999.
WAŇOUSOVÁ, Lucie, Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma, bakalářská práce, vedoucí Iva Ondřejová, Praha : FF UK – Ústav pro klasickou archeologii, 2014 (dostupné online).
WAŇOUSOVÁ, Lucie, Antické hudební nástroje s přihlédnutím k ikonografickým pramenům, magisterská diplomová práce, vedoucí Iva Ondřejová, Praha : FF UK – Ústav pro klasickou archeologii, 2016 (dostupné online).
c) k Ovidiovi
DEFARRI, Roy (ed.), A Concordance of Ovid. Washington : The Catholic University of America Press, 1969.
KNOX, Peter E. (ed.), A Companion to Ovid. Chichester – Malden : Willey – Blackwell, 2013.
HARDIE, Philip (ed.), The Cambridge Companion to Ovid. Cambridge : Cambridge UP, 2005.
MÖLLER, Melanie, Ovid-Handbuch : Leben – Werk – Wirkung. Berlin : Metzler, 2021.
+ dostupné komentáře k jednotlivým Ovidiovým dílům