Postoje české populace k životnímu prostředí: Determinanty udržitelnějšího dopravního chování

• Thesis title in Czech: Postoje české populace k životnímu prostředí: Determinanty udržitelnějšího dopravního chování
• Thesis title in English: Attitudes of the Czech Population Towards the Environment: Determinants of More Sustainable Traffic Behavior
• Key words: ekologické alternativy dopravy, elektromobilita, dopravní chování
• English key words: ecological transport alternatives, electromobility, transport behaviour
• Academic year of topic announcement: 2022/2023
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 22.09.2023
• Date of assignment: 22.09.2023
• Date and time of defence: 24.06.2024 13:00
• Venue of defence: B216, 216, seminární místnost ISS
• Date of electronic submission: 29.04.2024
• Opponents: Mgr. Jan Urban, Ph.D.

Guidelines

Analýza bude založena na kombinaci sekundárních dat z mezinárodního projektu ISSP environment a primárních dat z dotazníkového šetření provedeného v rámci Českého národního panelu a hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. K analýze těchto dat budou použity následující postupy a techniky.
Sekundární data ISSP environment (rok 2010 – obsahující data za ČR):
- Pro analýzu těchto dat budou použity kvantitativní statistické metody
- Data poskytnou obecný přehled o postojích k životnímu prostředí a ekologickým alternativám dopravy na mezinárodní úrovni
- Budou použity analytické techniky, jako je deskriptivní a inferenční statistika, k identifikaci trendů a vzorců v postojích respondentů
Primární data z dotazníkového šetření provedeného prostřednictvím Českého národního panelu:
- Bude provedeno dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku českých občanů ve věku 18-45 let (pro zaměření práce budou starší ročníky méně podstatné)
- Dotazník bude obsahovat otázky zaměřené na postoj k ekologickým alternativám dopravy a dopravní chování
- Kvantitativní metody, jako je například faktorová analýza, korelační analýza a regresní analýza, budou použity k vyhodnocení a porozumění vzorcům a souvislostem mezi proměnnými
Hloubkové polostrukturované rozhovory:
- Budou provedeny s vybranými respondenty, kteří se v dotazníkovém šetření projevili jako zajímaví a hodnotní informanti
- Hloubkové rozhovory umožní získat detailnější a hlubší porozumění postojům respondentů
- Data z rozhovorů budou analyzována pomocí kvalitativních metod, jako je tematická analýza, aby se identifikovala hlavní témata, vzorce a perspektivy vyplývající z odpovědí respondentů
Celkově bude analýza založena na kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod, které poskytnou komplexní pohled na postoj k ekologickým alternativám dopravy a dopravní chování v České republice u respondentů ve věku 18-45 let.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Je realizace projektu spojena s etickými riziky? Pokud ano, jak na ně budete v projektu reagovat. Jak bude zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu?
Realizace tohoto projektu je spojena s několika etickými riziky, které je důležité již před výzkumem zvážit. Budou přijata následující opatření, která budou minimalizovat etická rizika a povedou k ochraně osobních údajů účastníků výzkumu.
Informovaný souhlas: Všichni účastníci budou před zapojením do výzkumu řádně informováni o cílech, postupech, možných rizicích a povaze projektu. Bude vyžadován jejich dobrovolný souhlas s účastí. V dotazníkovém šetření bude tento souhlas předcházet všem otázkám dotazníku, v případě rozhovorů bude informovaný souhlas vyžadován před uskutečněním rozhovoru.
Anonymita a důvěrnost: Údaje získané prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů budou zpracovány a analyzovány s důrazem na ochranu osobních údajů. Bude kladen důraz na to, aby žádné osobní údaje účastníků nebyly zveřejněny nebo jakýmkoli způsobem přístupné třetím stranám bez jejich výslovného souhlasu. Údaje budou anonymizovány, to znamená, že budou odstraněny všechny identifikovatelné informace o respondentech.
Bezpečnost dat: Budou přijata opatření k zajištění bezpečnosti dat, aby se minimalizovalo riziko jejich ztráty, zneužití nebo nepovoleného přístupu. Údaje budou uchovávány v bezpečném a zabezpečeném (zaheslovaném) prostředí. Teprve data očištěná o všechny osobní údaje a možné identifikátory budou moci na vyžádání využít další výzkumníci.
Etický kodex: Projekt bude prováděn v souladu s etickými principy a normami stanovenými Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy.
Tato opatření budou sloužit k minimalizaci etických rizik spojených s projektem a zajištění ochrany osobních údajů účastníků.

References

1. BÜHNE, J.-A., et al. (2015). How to promote electromobility for European car drivers? Obstacles to overcome for a broad market penetration. European Transport Research Review, 7(3), 1-9.
2. REDMAN, L., et al. (2013). Quality attributes of public transport that attract car users: A research review. Transport policy, 25, 119-127.
3. THIEL, C., et al. (2016). The impact of the EU car CO2 regulation on the energy system and the role of electro-mobility to achieve transport decarbonisation. Energy Policy, 96, 153-166.
4. RYGHAUG, M., & SKJØLSVOLD, T. M. (2019). Nurturing a regime shift toward electro-mobility in Norway. In The governance of smart transportation systems: Towards new organizational structures for the development of shared, automated, electric and integrated mobility (pp. 147-165).
5. FRANZEN, A. (2003). Environmental attitudes in international comparison: An analysis of the ISSP surveys 1993 and 2000. Social science quarterly, 84(2), 297-308.
6. DAVIDOVIC, D., HARRING, N., & JAGERS, S. C. (2020). The contingent effects of environmental concern and ideology: institutional context and people's willingness to pay environmental taxes. Environmental Politics, 29(4), 674-696.
7. KAISER, F. G., WÖLFING, S., & FUHRER, U. (1999). Environmental attitude and ecological behaviour. Journal of environmental psychology, 19(1), 1-19.
8. MALONEY, M. P., & WARD, M. P. (1973). Ecology: Let's hear from the people: An objective scale for the measurement of ecological attitudes and knowledge. American psychologist, 28(7), 583.
9. KAISER, F. G., et al. (1999). Ecological behavior, environmental attitude, and feelings of responsibility for the environment. European psychologist, 4(2), 59.
10. MEYER, A. (2015). Does education increase pro-environmental behavior? Evidence from Europe. Ecological economics, 116, 108-121.
11. VOJTÍŠKOVÁ, K., PATOČKOVÁ, V., & MIKEŠOVÁ, R. (2017). "Vztah obyvatel k přírodě a její ochraně. Sociologická perspektiva." Praha: Academia. Edice Strategie AV21. Available at: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/soubory/vztah_obyvatel_k_prirode_a_jeji_ochrane.pdf.
12. RYDZEWSKI, P. (2010). Methodology and Key Issues of ISSP Environment Research Project from Sustainable Development Perspective. Problems of Sustainable Development, 5(2), 51-60.
13. FRANZEN, A. (2003). Environmental attitudes in international comparison: An analysis of the ISSP surveys 1993 and 2000. Social science quarterly, 84(2), 297-308.
14. SOUKUP, P., & JANDOVÁ, N. (2001). "Češi a životní prostředí (na okraj jednoho výzkumu)." In Šauer, P. (Ed.), Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky (pp. 222-233). Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomšlského semináře. ISBN 80-902168-7-0.
15. CHUDY, Aleksander; MAZUREK, Paweł Artur. Electromobility–the importance of power quality and environmental sustainability. Journal of Ecological Engineering, 2019, 20.10: 15-23.

Preliminary scope of work

V současném světě, který čelí rostoucím výzvám spojeným s klimatickými změnami, nabývá enviromentální sociologie na významu. Díky zkoumání postojů společnosti k enviromentálním otázkám můžeme lépe porozumět komplexnímu vztahu mezi společností a životním prostředím a identifikovat klíčové faktory, které ovlivňují naše rozhodování a jednání ve prospěch udržitelného rozvoje.
Enviromentální sociologie se zabývá interakcemi mezi lidmi a životním prostředím. Zkoumá, jak sociální struktury, kulturní normy, hodnoty a instituce ovlivňují naše postoje, chování a vztah k životnímu prostředí. Tím nám poskytuje důležité poznatky o tom, jakým způsobem společnost vnímá a reaguje na environmentální problémy, a jaké faktory mohou vést ke změně našeho jednání ve prospěch udržitelnosti (Vojtíšková et al., 2017).
Dopravní chování a postoj k ekologickým alternativám dopravy jsou jedny ze zásadních oblastí enviromentální sociologie. Doprava je jedním z klíčových faktorů znečišťování ovzduší a emisí skleníkových plynů, a tím i významným negativním vlivem na životní prostředí a klimatické změny (srovnej Adamec et al., 2011; Zhou et al, 2022; Lo et al., 2020). Zkoumání našeho chování ve vztahu k dopravě a k přijetí ekologických alternativ, jako je elektromobilita, nám umožňuje identifikovat faktory, které ovlivňují naše rozhodování ohledně volby dopravních prostředků.
Porozumění těmto faktorům může být klíčové pro navrhování a implementaci účinných opatření a politik, které podporují udržitelnou dopravu a snižují negativní dopady na životní prostředí. Zkoumání dopravního chování a postojů k ekologickým alternativám dopravy nám také umožňuje identifikovat překážky a bariéry, které brání přijetí udržitelných dopravních řešení, a hledat způsoby, jak tyto překážky překonat.
Dopravní chování a jeho vliv na životní prostředí jsou tedy důležitými tématy v současném světě, který se potýká s rostoucími problémy spojenými s emisemi skleníkových plynů a klimatickými změnami. V rámci snahy o omezení negativních dopadů dopravy na životní prostředí se ekologické alternativy dopravy, zejména elektromobilita, stávají stále důležitějšími. Tato diplomová práce se zaměří na zkoumání dopravního chování a postojů k ekologickým alternativám dopravy s cílem porozumět faktorům ovlivňujícím přijetí ekologických dopravních alternativ.
V současné době již existuje určité množství výzkumů zaměřených na elektromobilitu a dopravní chování. Některé práce zkoumají přístup k elektromobilitě z hlediska uvedení takových dopravních alternativ na trh. Například Bühne a kolektiv (2015) tvrdí, že to, zda bude elektromobilita nakonec úspěšná, určuje zejména rozhodnutí zákazníků o koupi. V této práci autoři zkoumají postoj spotřebitelů k elektrickým vozidlům a jejich názor na potenciální propagační opatření a jejich dopad na scénáře pronikání na trh v různých zemích (Bühne et al., 2015). Různými scénáři aktivního prosazování elektromobility například ve Finsku, Německu a jiných zemích EU se zabývá ve studii z roku 2016 také Heidi Auvinen a kolektiv. Někteří autoři zkoumali, jaké faktory by mohly pozitivně ovlivnit obyvatele měst, aby upřednostňovali veřejnou dopravu (jako ekologičtější alternativu) před osobní dopravou (Redman et al., 2013). V posledních letech se stále více společností, organizací a vědeckých projektů zaměřuje na zkoumání environmentálních postojů ve společnosti a jejich vlivu na životní prostředí.
Jedním z kontinuálních projektů, který se zaměřuje na zkoumání environmentálních postojů ve společnosti a jejich vlivu na životní prostředí je International Social Survey Programme (ISSP) environment. Hlavním zájmem ISSP environment je zkoumání postojů a chování ve vztahu k udržitelnému rozvoji, klimatickým změnám, energetické efektivitě, odpadovému hospodářství, dopravě a dalším oblastem spojeným s životním prostředím. Projekt se zaměřuje na identifikaci determinantů, které ovlivňují environmentální a postojové chování jednotlivců, jako jsou sociodemografické charakteristiky, hodnotové orientace, vzdělání a informovanost (ISSP, 2020). Data z modulu 2020 však bohužel nepracují s Českou republikou.
S daty ISSP environment (2010) pracují například autoři de las Heras-Rosas a Herrera (2019), kteří se zabývají udržitelností v kontextu využívání dopravy ve městech. Text se zaměřuje na nalezení proměnných, které ovlivňují návyky udržitelné mobility občanů v 12 evropských zemích. Výsledky ukazují, že vyšší index postmoderních hodnot souvisí s větším environmentálním povědomím a pravděpodobně vede k většímu využívání udržitelné dopravy. Nicméně, existují také další proměnné, které se týkají environmentálních znalostí a vnímání rizik, což naznačuje potřebu posílit environmentální vzdělávání a povědomí jako součást opatření pro podporu udržitelné mobility (de las Hera-Rosas, Herrera, 2019).
Domnívám se, že zkoumání dopravního chování a postojů k udržitelným alternativám dopravy je klíčové pro řešení problémů spojených s emisemi skleníkových plynů a klimatickými změnami. Tato problematika je v současném světě důležitá a vyžaduje implementaci opatření a politik, které podporují udržitelnou dopravu a snižují negativní dopady na životní prostředí. Bez detailnějšího prozkoumání české situace, postojů k ekologickým alternativám dopravy a bariér, které v přístupu k těmto variantám jsou, může být implementace opatření složitá, možná i neúspěšná.
Cílem této diplomové práce bude poskytnout komplexní a aktuální pohled na dopravní chování a postoje Čechů k ekologickým alternativám dopravy. Práce se bude zaměřovat na identifikaci klíčových faktorů ovlivňujících dopravní chování a postoje k elektromobilitě. Výsledky analýzy by mohly poskytnout popis současné situace a doporučení pro podporu ekologických alternativ dopravy.
Věřím, že práce přispěje k současnému stavu poznání tím, že rozšíří stávající poznatky o dopravním chování a postojích k ekologickým alternativám dopravy. Na základě analýzy sociálních faktorů a postojů bude možné lépe porozumět motivacím a bariérám spojeným s přijetím ekologických dopravních alternativ. Výsledky práce by mohly sloužit jako podklad pro formulaci efektivních politik podporujících elektromobilitu a propagaci ekologických forem dopravy. Dále může být práce využita jako podklad pro další výzkum v oblasti sociálních věd, dopravy a ekologie.