Rostliny produkují mobilní informační molekuly, které cestují floémem na dlouhou vzdálenost a koordinují procesy probíhající v různých částech rostlinného těla. Patří mezi ně např. součásti tzv. florigenu (mobilní protein Flowering locus-T (FT)) či tuberigenu (mobilní FT-like protein SP6A či mobilní mRNA některých BEL transkripčních faktorů). Brambor (Solanum tuberosum) je důležitou plodinou s varietami různě citlivými na environmentální podmínky, zejména délku dne, a tedy s různě nastupující indukcí tvorbou hlíz. Složitá regulační síť (indukčních) faktorů tuberizace ale není plně pochopena. Roubováním různých kultivarů brambor lze kombinovat vliv úrovně generování signálu (aktivita roubu) a schopnost odpovědi na mobilní signál (aktivita podnože) a pomocí korelace s výslednou efektivitou tuberizace prozkoumat vliv mobility faktorů na regulaci tuberizace. K dispozici máme několik kultivarů brambor, včetně kultivarů environmentálně citlivých (striktně krátkodenní genotyp poddruhu andigena) či s osekvenovaným genomem (kultivar Otava). Úspěšně zvládnutá metodika roubování bude také využita pro mezidruhové roubování bramboru a rajčete (Solanum lycopersicum), roubované rostliny jsou životaschopné. Technika tzv. heterograftingu je vhodnou metodou pro spolehlivé ověření mobility vybraných transkriptů. Mobilitu vybraných rajčatových transkriptů z rodiny FT a BEL (z výše popsaných skupin) z roubu do podnože (a naopak) ale prozatím nebyla popsána. Řešitel/ka si osvojí metodiky kultivace rostlinného materiálu za různých podmínek, techniky roubování bylin, ověření přítomnosti transkriptů dostupnými metodikami (jímání floémových exudátů, izolace RNA, PCR). Cílem práce je pomocí popsaných přístupů ověřit a porovnat mobilitu vybraných signálních molekul s ohledem na regulaci nástupu tuberizace u bramboru a tvorbu plodů u rajčete.
