Co zbylo z radikální sociologie? Problematické dědictví "neposlušné" generace

• Thesis title in Czech: Co zbylo z radikální sociologie? Problematické dědictví "neposlušné" generace
• Thesis title in English: What is left of radical sociology? On problematic legacy of the "disobedient" generation
• Key words: radikální sociologie, kreativita, reflexivita, sociologická teorie, neposlušná generace
• English key words: creativity, radical sociology, social theory, reflexivity, disobidient generation
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.09.2022
• Date of assignment: 27.09.2022
• Date and time of defence: 11.09.2023 09:00
• Venue of defence: Jinonice - Nový Kampus, B218, 218, seminární místnost IMS
• Date of electronic submission: 01.08.2023
• Date of proceeded defence: 11.09.2023
• Opponents: Mgr. Maksym Kolomoiets

Guidelines

Praktická část bakalářské práce bude založena na kvantitativním výzkumu, budou prováděny polostrukturované rozhovory, ve kterých budou předem připravené okruhy otázek, které budu chtít zjistit, nicméně v rozhovoru bude možnost odbočit od struktury a prozkoumat jiné relevantní téma, pokud ho respondent zmíní a bude s ním mít zkušenosti. Vzorek se bude skládat ze současných a vystudovaných studentů sociologie a bude rozdělen na dvě skupiny. První skupina se bude skládat z nově začínajících studentů sociologie nebo sociálně vědního oboru. Druhou skupinu budou tvořit lidé, kteří již mají se sociálně vědním oborem dlouholetou zkušenost, s největší pravděpodobností doktorandi, ale také profesoři či magistři působící v oboru.

Rozhovory se budou nahrávat a následně přepisovat, nahrávky budou kvůli soukromí respondentů po přepsání smazány. Jména respondentů budou na požádání respondentů anonymní, jelikož nejsou pro výzkum tak relevantní.

References

1. Abbot, J. R. 2006. "Critical Sociologies and Ressentiment: The Examples of C. W. Mills and Howard Becker." The American Sociologist 37 (3): 15-30

2. Balon, J. Nenaplněný příslib sociologické teorie: vzestup a pád americké sociologie ve
druhé polovině dvacátého století. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2008, vol. 44, iss. 5, p. 943-968.

3. Balon, J. Ambivalentní odkaz Millsovy Sociologické imaginace. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2009, vol. 45, iss. 5, p. 1055-1072.

4. Balon, J. John Holmwood. Sociologie, veřejnost, politika [Překlad]. Praha: Filosofia, 2019. ISBN 978-80-7007-577-7.

5. Balon, Jan. Sociologie v USA: historické kontextualizace. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-063-6.

6. Boltanski, L. (2009). Kritická sociologie a sociologie kritiky. Teorie vědy / Theory of Science,30(34),55840.
Retrieved from: https://teorievedy.flu.cas.cz/index.php/tv/article/view

7. Fasenfest, D. (2014). Critical Sociology after 40 Years: Looking Back, Looking Forward. Critical Sociology, 40(1), 3–6.


8. Turner, Stephen & Sica, A. (eds.) (2005). _A Disobedient Generation: 68ers and the Transformation of Social Theory_. SAGE Publications Ltd..

9. Wacquant, L. Bourdieu 1993: Případová studie vědeckého svěcení. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2013, vol. 49, iss. 1, p. 126-140.


10. Mills, C. W. 2002. Sociologická imaginace. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN: 80-86429-04-0

Preliminary scope of work

Tato bakalářská práce se bude zabývat tématem radikální sociologie a skupiny sociologů s ní spojených. V druhé polovině 20. století se vytvořila skupina sociologů, mladá generace, jež se vzepřela proti tehdejšímu proudu, sociologové, kteří byli nespokojení s tehdejším směrem vývoje sociologie jako oboru. V roce 1968 se na zasedání členů Americké sociologické asociace přihlásil ke slovu bezejmenný student, který jako první veřejně přečetl kritiku tehdejších sociologů a směru oboru sociologie, tento akt byl později nazván jako moment, který otevřel dveře vzniku proudu radikální sociologie. Odkazovali se především na velkou ikonu sociologie Charlese Wrighta Millse, který byl jeden z prvních sociologů, jež usilovali o změnu v oboru, a pokoušel se s vytvořením své metody sociologické imaginace změnit tehdejší vnímání sociologie, kde prosazoval větší reflexivitu a svobodu zkoumaných témat v oboru sociálních věd. Radikální sociologové pohlíželi na tehdejší výzkumníky jako služebníky korporací, vlády a zaprodance, kteří obětovali svou původní roli sociologa za peníze a prestiž, usilovalo se zejména o změnu role sociologie a výzkumníků, jelikož se podle jejich myšlenek sociologové odklonili od původní podstaty a role sociologie a zaměřili se už pouze na pomoc elitě a zanedbávali veřejnost. Radikální sociologie byla v druhé polovině 20. století velmi diskutované téma, avšak tento proud se nedokázal udržet na poli moc dlouho a byl velmi rychle potlačen dobovým kontextem, a tudíž se o něm dnes nediskutuje ve větším měřítku, ačkoli myšlenky radikální sociologie ovlivňují tento obor do dnes. V teoretické části této bakalářské práce se zaměřím na práce a zdroje z této doby a účelem bude vysvětlit dynamiku a myšlenky radikální sociologie, jaký kontext dal vzniknout těmto myšlenkám, za jakým účelem se formovaly, jak se vyvíjely a co se nakonec stalo s touto skupinou a jejich problematické dědictví. Úkolem teoretické části je doplnit vědění o radikální sociologii a přiblížit její myšlenky pro dnešní generaci sociologů. Již v teoretické části se také bude práce zabývat tím, jak se myšlenky radikální sociologie ozývají v dnešní moderní sociologii a zdali by se daly adaptovat na moderní vědění a výzkumy spojené s moderní sociologií. Výsledkem této bakalářské práce bude představit myšlenky radikální sociologie a pozorovat, jak rezonují a působí na nové studenty sociologie a také již vystudované doktorandy. Praktická část se bude skládat z kvalitativní analýzy, budou probíhat polostrukturované rozhovory s novými studenty, ale také doktorandy, kteří již působí v oboru několik let, účelem bude sledovat, jak se obě skupiny hlásí k myšlenkám radikální sociologie, zdali souhlasí s tvrzeními a jak rezonují s jejich představou role sociologa. U skupiny nových studentů sociologie zejména jaké mají představy o roli sociologie a u skupiny doktorandů, jaké mají doopravdy zkušenosti s realitou provádění sociologických výzkumů. S jakým očekáváním vstupují mladí studenti do sociologie, jak vidí sami sebe a ostatní, a poté jakmile jde o pozice, jak se vystudovaní sociologové přizpůsobují režimu, který je v dnešní době nastaven a jak moc se přibližuje tento režim tomu, se kterým nebyli spokojení sociologové jako C.W. Mills v druhé polovině 20. století. Velmi relevantním faktem je, že proud radikální sociologie dal námět k několika pracím významným sociologům a některé myšlenky z tohoto proudu se ozývají i v dnešních moderních pracích, tudíž je důležité připomenout si, kde tyto radikální myšlenky a volání za reflexivitou vlastně vznikly a jaký byl kontext jejich vzniku, jelikož se poté bude dát lépe stavět na teoretickém podkladu. Cíl této práce je vysvětlit příčiny vzniku radikální sociologie, její důsledky a v návaznosti na to přesunout tyto myšlenky na dnešní moderní pole sociologie a porovnat, jak tyto myšlenky působí na začínající a pokročilé sociology této generace. Sociologie není ani dnes jednoznačně vymezený obor, a tudíž je důležité neustále evaluovat, zkoumat teorie a myšlenky starších generací a pokoušet se je adaptovat a přirovnávat na moderní dobu.

Preliminary scope of work in English

This bachelor's thesis will focus on the topic of radical sociology and the group of sociologists associated with it. In the second half of the 20th century, a group of sociologists, a young generation, emerged to rebel against the prevailing mainstream - sociologists who were dissatisfied with the direction in which sociology was developing as a field. In 1968, an anonymous student took the floor at a meeting of the American Sociological Association and publicly read out a critique of the contemporary sociologists and the direction of the sociology field. This act was later referred to as the moment that opened the doors to the emergence of the radical sociology movement. They referred primarily to the great icon of sociology, Charles Wright Mills, who was one of the first sociologists to strive for change in the field. He attempted to reshape the perception of sociology by introducing greater reflexivity and freedom in exploring topics in the field of social sciences. The radical sociologists viewed the contemporary researchers as servants of corporations, governments, and sellouts who sacrificed the original role of sociologists for money and prestige. They sought to change the role of sociology and researchers, as they believed that sociologists had deviated from their original purpose and role, focusing solely on serving the elite while neglecting the public. Radical sociology was a highly debated topic in the second half of the 20th century; however, this movement could not sustain itself for long in the academic mainstream and was swiftly suppressed by the context of the time. As a result, it is not widely discussed today, although its ideas continue to influence the field. The theoretical part of this bachelor's thesis will focus on works and sources from that time and will aim to explain the dynamics and ideas of radical sociology, the context that gave rise to these ideas, the purpose for which they were formed, how they evolved, and what ultimately happened to this group and its problematic legacy. The task of the theoretical part is to enhance knowledge of radical sociology and present its ideas to today's generation of sociologists. In the theoretical part, the work will also examine how the ideas of radical sociology resonate in today's modern sociology and whether they can be adapted to modern knowledge and research associated with modern sociology. The outcome of this bachelor's thesis will be to present the ideas of radical sociology and observe how they resonate and impact new sociology students and also already graduated doctoral candidates. The practical part will consist of qualitative analysis, conducting semi-structured interviews with new students and doctoral candidates who have been in the field for several years. The purpose will be to monitor how both groups relate to the ideas of radical sociology, whether they agree with the statements, and how these ideas resonate with their perception of the role of a sociologist. With new sociology students, the focus will be on their notions of the role of sociology, while with doctoral candidates, the aim will be to explore their actual experiences with conducting sociological research. What are their expectations as they enter the field of sociology? How do they view themselves and others? And then, in positions, how much do the graduated sociologists adapt to the regime currently established and how closely does this regime resemble the one that dissatisfied sociologists like C.W. Mills faced in the second half of the 20th century? A highly relevant fact is that the radical sociology movement provided inspiration for several works by significant sociologists, and some ideas from this movement still resonate in modern works today. Therefore, it is important to recall where these radical ideas and the call for reflexivity actually originated and in what context, as a strong theoretical foundation will enable better building upon these ideas. The goal of this work is to explain the causes of the emergence of radical sociology, its consequences, and then transfer these ideas to the modern field of sociology and compare how they impact novice and advanced sociologists of this generation. Sociology is not unambiguously defined even today, so it is crucial to constantly evaluate, examine theories, and ideas of older generations and attempt to adapt and relate them to the modern era.