Integrace z pohledu dětí: Případová studie dětí v adaptační skupině pro cizince dětí migrující z Ukrajiny.

• Thesis title in Czech: Integrace z pohledu dětí: Případová studie dětí v adaptační skupině pro cizince dětí migrující z Ukrajiny.
• Thesis title in English: Integration from the child’s perspective: Case study of children in the adaptation group for children of foreigners migrating from Ukraine
• Key words: integrace, sociální integrace, migrace, uprchlíci, děti, adaptační skupina, perspektiva dětí, dítě jako politický aktér
• English key words: integration, social integratoin, migration, refugees, adapation group, child’s perspective, children as actors
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 28.06.2022
• Date of assignment: 28.06.2022
• Date and time of defence: 11.09.2023 09:00
• Venue of defence: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5
• Date of electronic submission: 31.07.2023
• Date of proceeded defence: 11.09.2023
• Opponents: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.

References

Odborná literatura:

BABBIE, Earl. 1986. The Practice of Social Research. Belmont: Wadsworth Publishing Company.

BERNARD, Josef a Renáta MIKEŠOVÁ. Sociální integrace imigrantů na rozhraní mezi dočasnou migrací a trvalým usazením. Sociologický časopis [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2014 [cit. 2022-05-30]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/integrace.pdf

Cavaye, A. (1996), Case Study Research: a multi-facteted research approach for IS,Information Systems Journal, 6: 227-242.

DRULÁK, Petr. JAK ZKOUMAT POLITIKU: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích [online]. 1. Praha: Portál, 2008 [cit. 2022-04-24]. ISBN 978-80-7367-385-7. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/503754/mod_resource/content/1/drulak_jak_zkoumat_politiku.pdf

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005.

CHRISTENSEN, PIA, and ALAN PROUT. “Working with Ethical Symmetry in Social Research with Children.” Childhood, vol. 9, no. 4, Nov. 2002, pp. 477–497, doi:10.1177/0907568202009004007.

Garbarino, James and Stott, Frances M. (1989). What Children Can Tell Us, San Francisco and London, Jossey-Bass Inc.

Greig, A., J. Taylor, T. MacKay. (1999) 2007. Doing Research with Children. Los Angeles, London, New Delhi, Singapore: SAGE Publications.

Melton, Gary B, et al. The SAGE Handbook of Child Research. London, : SAGE Publications Ltd, 2014. SAGE Research Methods. 30 May 2022, doi: https://dx.doi.org/10.4135/9781446294758.

NOVÁK, Jiří, Ondřej ANDRYS, Tomáš ZATLOUKAL, Tomáš PAVLAS a Markéta SPITZEROVÁ. Průběžná správa o integraci a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků: Tematická zpráva [online]. Česká školní inspekce, 2022 [cit. 2022-05-30]. ISBN 978-80-88087-92-2. Dostupné z: https://www.csicr.cz/CSICR/media/Elektronicke-publikace/2022/TZ_Prubezna_zprava_integrace_vzdelavani_ukrajinskych_deti_zaku/html5/index.html?pn=3

Oswell, David. "What Space for a Children’s Politics? Rethinking Infancy in Childhood Studies." Reimagining Childhood Studies. Ed. Spyros Spyrou, Rachel Rosen and Daniel Thomas Cook. London,: Bloomsbury Academic, 2018. 199–211. Bloomsbury Collections. Web. 30 May 2022. http://dx.doi.org/10.5040/9781350019256.ch-013.

VASQUEZ, Rosemary. Interviewing Children: Excerpts from an article for Court Appointed Special Advocates to help professional evaluators interview children [online]. 2000 [cit. 2022-06-21]. Dostupné z: https://www.hunter.cuny.edu/socwork/nrcfcpp/downloads/Interviewing_Children_0508.pdf

Výzva Adaptační skupiny pro děti cizince migrující z Ukrajiny 2022 [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2022.

Ostatní zdroje:

Children and migration: rights, resilience, and protection. UNICEF: Office of Research-Innocenti [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné z: https://www.unicef-irc.org/research/children-and-migration-rights-and-resilience/

Do školek a škol nastoupilo 26 500 uprchlíků, míst je zatím podle ministerstva dost. ČT24 [online]. 12. 4. 2022 [cit. 2022-05-30]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3470490-do-skolek-a-skol-nastoupilo-26-500-uprchliku-mist-je-zatim-podle-ministerstva-dost

Integrace cizinců: Obecně o integraci. Ministerstvo vnitra ČR [online]. [cit. 2022-05-30]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/integrace-cizincu.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d

Integrace ukrajinských dětí. In: ČŠI, MV ČR [online]. 2022 [cit. 2022-05-30].

Kolik dětí z Ukrajiny dorazí do škol? Jasno bude v červenci, peněz je zatím dost. In: Deník.cz [online]. 23.5.2022 [cit. 2022-05-30]. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/ukrajina-uprchlici-skoly.html

Preliminary scope of work

A. vymezení výzkumného problému, návaznost na jiné práce – současnou úroveň domácích a zahraničních poznatků (jejich podrobnější zdůvodnění a přehled lze uvést v části D. teoretická východiska), formulace a zdůvodnění výběru výzkumného problému. Na konci tohoto odstavce se pokuste formulovat výzkumný problém jednou větou.

Současné dění na Ukrajině způsobilo přísun velkého množství ukrajinských matek, a hlavně jejich dětí do mnoha zemí Evropy, včetně České republiky. K březnu 2022 bylo v České republice zaznamenáno zhruba 125 tisíc nové příchozích dětí ve věku 3 až 18 let prchajících z Ukrajiny (ČT24 2022). Od té doby můžeme očekávat, že se počet dětí prchající před válkou na Ukrajině v České republice zřejmě ještě navýšil. Téma adaptačních skupin pro děti cizinců migrující z Ukrajiny se stalo jedním z velmi probíraných témat ve společnosti.
Vznik nové výzvy Adaptační skupiny pro děti cizince migrující z Ukrajiny 2022 od MŠMT můžeme považovat za reakci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na nově vzniklý problém v oblasti školství – nedostatek kapacit v mateřských a základních školách v České republice. Konečný počet ukrajinských dětí v českém školství nelze vzhledem k nejisté politické situaci na Ukrajině přímo odhadnout. Tehdejší ministr školství Petr Gazdík uvedl, že jednoznačnější čísla budou k dispozici až po 15. červenci, kdy končí zápisy v českých školách (Gazdík pro Deník,cz 2022). Až na základě počtu přihlášených dětí budou ředitelé a zřizovatelé škol řešit změny prostorových kapacit a kapacity zaměstnanců (tamtéž). Právě adaptační skupiny, které můžou zřídit veřejné vysoké školy, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy a dobrovolný svazek obcí, příspěvková organizace zřízená obcí, krajem, hl. městem Prahou, městskou částí hlavního města Prahy nebo dobrovolným svazkem obcí, právnická osoba vykonávající činnost školy a školského zařízení zapsaná ve školském rejstříku, obec s výkonem přenesené působnosti v základním rozsahu, obec s výkonem přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu a nestátní nezisková organizace (MŠMT 2022), mají sloužit k zaplnění této mezery. Zřizovatelé se odlišují podle druhu adaptačních skupin, které se rozlišují podle záměru a věku dítěte.
Výzkum diplomové práce se zabývá adaptační skupinou pro ukrajinské děti ve věku 3 až 6 let, které by měly nahradit mateřské školy. Do mateřských škol nenastoupilo až 75 % ukrajinských dětí v České republice (ČŠI, MV ČR 2022). Důvody mohou být různé, avšak mezi ty nejčastější patří kapacitní problémy mateřských škol. K 15. 5. 2022 bylo evidováno 19 301 ukrajinských dětí ve věku 3 až 5 let s oprávněním k pobytu na území České republiky vzhledem k situaci na Ukrajině (ČŠI 2022). Malé děti jsou schopny vstřebávat informace snadněji. Z toho důvodu je potřeba, aby byly v kontaktu s českým prostředím co nejdříve. Jestliže české mateřské školky nemají kapacity je přijmout, jsou adaptační skupiny druhou nejlepší volbou, kterou musíme podporovat. Adaptační skupiny pod výzvou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mají zajistit podporu adaptace a socializace, podpořit rozvoj jazykových znalostí, přispět k duševní pohodě a zdraví dětí a neposlední řadě mají připravit ukrajinské děti k nástupu do českých škol (MŠMT 2022).

B. Cíle diplomové práce (jejich přímá souvislost s formulovaným výzkumným problémem)

Výzkumy zabývající se problematikou začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem v českých školách existuje mnoho, ale mnohdy hlas dětí není slyšet. Příchod ukrajinských dětí, kteří prchají před válkou do České republiky je pro ně významnou životní událostí, která obsahuje náhlou změnu prostředí a může mít dlouhodobé účinky. Plánovaný výzkum se proto snaží postihnout téma integrace i z perspektivy dětí samotných, jelikož si můžeme myslet, že víme, co tyto děti zažívají, avšak ne vždy to tak musí být. Děti vnímají věci jinak něž dospělí jedinci a jejich pohled je mnohdy zcela odlišný (Ellingsen 2014). Pohled dětí je obzvláště důležitý v momentě, kdy prožívají zásadní změny ve svém životě (tamtéž), jako je útěk před válkou a adaptace na nové prostředí. Jejich zkušenosti a vnímání dané situace může napomoct k udání směru řešení problematiky (tamtéž) integrace ukrajinských dětí na české prostředí. Výzkumným cílem je tedy zkoumat integraci ukrajinských dětí v adaptační skupině pro uprchlické děti z Ukrajiny z pohledu zúčastněných dětí. Na migraci z pohledu dětí se zaměřuje například výzkumná kancelář UNICEF Innocenti, která podotýká, že dat ohledně migrace dětí existuje málo (UNICEF Innocenti). Dále podotýká, že je důležité tvořit výzkumy na migrující děti, jelikož data z těchto výzkumů poslouží k lepšímu porozumění, jak chránit práva a well-being migrujících dětí (tamtéž). Avšak největším přínosem je samotný pohled dětí na migraci (tamtéž).
Cílovou skupinou výzkumu je adaptační skupina Mateřského centra Na zámečku v Novém Městě nad Metují, která se skládá z 12 dětí ve věku 3 až 6 let a 2 zaměstnanců (jeden ukrajinské národnosti a jeden české národnosti). Hlavní zkoumaným subjektem budou děti docházející do výše zmiňované adaptační skupiny. Tradiční přístup pohlíží na dítě jako na objekt ve výzkumu, protože považuje dítě za osobu, za kterou je jednáno ostatními nežli za subjekt, který je schopen jednání samo o sobě (Christensen a Prout 2002). Nepovažuje tedy dítě jako sociální bytost, která by mohla působit ve výzkumu z důvodu své závislosti na rodičích (tamtéž). Novější přístupy nahlíží již na děti jako na individuální a samostatné aktéry, kteří se účastní výzkumu.

C. Výzkumné otázky
Hlavní výzkumná otázka:
• Jak vnímají ukrajinské uprchlické děti integraci do českého prostředí?

Vedlejší výzkumné otázky:
• Jak vnímají ukrajinské uprchlické děti přechod do České republiky?
• Co považují ukrajinské uprchlické děti za největší problémy při integraci?
• Proč je důležité považovat dítě za politického aktéra v problematice integrace migrantských dětí z Ukrajiny?
• Co může být přínosem výzkumu integrace z pohledu dětí?

D. Teoretická východiska
Součástí této části může být také konceptuální rámec, analytické modely reprezentující hlavní komponenty výzkumného problému a jeho sociálního, ekonomického a politického kontextu

Integrace dětí migrantů do českého prostředí není novým problémem. Existuje několik metodik začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem do českých mateřských a základních škol (viz. Meta, o.p.s., InBáze) a řada výzkumů, které se touto problematikou zabývají. Avšak tyto výzkumy bývají zpravidla z pohledu pedagogů, rodičů či dalších veřejně politických aktérů. Pohled dítěte jako by byl z této problematiky vymazán. Přitom se jedná právě o děti, které mají být připraveny na nástup do českých škol a jejich pohled je proto významný. Děti nebývají zpravidla považovány za veřejně politické aktéry, avšak zahraniční výzkumy si postupně začínají všímat důležitosti pohledu dětí ve veřejné politice. Většina politických teorií děti jako politické aktéry ignoruje (Oswell 2018). Nicméně je důležité, abychom vnímali děti jako politické aktéry, obzvláště v momentech sociální změny, která se dětí týká (tamtéž). Sice jsou děti považovány za „občansko-politicky“ neaktivní (např. nemohou volit) a za bezmocné (Toots in Melton 2014), avšak stále se plně účastní společenského života a jejich pohled by proto měl být zahrnut do veřejně-politického dění. Z těchto důvodu výzkum bude postupovat induktivnější způsobem a jeho teoretická východiska se budou opírat o koncept integrace a koncept dítěte jako politického aktéra. Cílem není testovat teorii, nýbrž zjistit dojem dětí na tuto veřejně politickou problematiku.
Adaptační skupiny pro děti cizince migrující z Ukrajiny 2022 od MŠMT jsou novou výzvou, které vznikly jako reakce na současnou politickou situaci v České republice vlivem války na Ukrajině. Mohli bychom říct, že tento veřejně politický problém není nový, pouze se jedná o novou formu tohoto problému. Příchod uprchlíků z Ukrajiny do České republiky značně ovlivňuje veřejně-politické dění v České republice. Jak již bylo zmíněno v prvním bodě, české mateřské a základní školy se podotýkají s kapacitními problémy a nezvládají přijímat všechny nově příchozí ukrajinské děti. Přitom je jejich správná integrace zásadní složkou pro jejich dlouhodobý pobyt v České republice.
Integrace je podstatným nástrojem migrační politiky České republiky (Ministerstvo vnitra ČR). Můžeme ji definovat jako přizpůsobování migrantů a jejich potomků novému prostředí v mnoha dimenzích – sociální, kulturní, politické a ekonomické (Ellis a Almgren in Bernard a Mikešová 2014). Správná integrace vyžaduje aktivní zapojení migrantů pobývajících dlouhodobě na území České republiky a majoritní společnosti (Ministerstvo vnitra ČR), která na integraci reaguje (Ellis a Almgren in Bernard a Mikešová 2014). Obě strany jsou cílovou skupinou české integrační politiky, jejímž cílem je zajistit bezproblémové soužití majoritní skupiny a cizinců (Ministerstvo vnitra ČR). Předpokladem konceptu integrace není to, že se jedná o přímočarý proces, jehož výsledkem je vymizení rozdílů mezi migranty a majoritní společností, ale to, že postupně dojde ke snižování rozdílů mezi nimi (Bernard a Mikešová 2014). Jedná se tedy o multidimenzionální koncept, kde sbližování migrantů a majoritní společnosti probíhá v různých sociálních dimenzích, v rozdílných časových intervalech a skrze odlišné cesty (tamtéž).

E. Výzkumný plán
Výběr a zdůvodnění metod, zdroje dat

Zvoleným designem pro tento kvalitativní výzkum je případová studie v interpretativním pojetí. Případové studie přispívají k získání hlubokého a důkladného popisu a vysvětlení fenoménu z reálného světa (Dobson 1999). Interpretativní případová studie usiluje o nestrukturované induktivní zkoumání jednoho případu (Cavaye 1996). Proto, že se jedná právě o jeden případ, nemůžeme výsledky výzkumu zobecňovat (Kořan in Drulák 2008). Jedná se tedy o podrobnou analýzu, jejíž poznatky jsou i tak vědecky hodnotné (tamtéž) a prohloubí vhled do vybrané problematiky.
Primární zvolenou metodou pro sběr dat je zúčastněné pozorování v adaptační skupině. Zúčastněné pozorování je vhodnou metodou při zkoumání menších dětí, u kterých jsou jiné formy komunikace nemožné (Greig, Taylor a McKay 1999). Obzvláště v případě tohoto výzkumu, kdy zkoumanou jednotkou jsou ukrajinské děti, které ještě natolik neovládají český jazyk.
Další metodou sběru dat jsou rozhovory s dětmi. Vybranými přístupy jsou neformální rozhovory, kdy dítě nemusí zprvu poznat, že je zpovídáno, a skupinové vyprávění. Neformální rozhovory nemají předem předpřipravené otázky, jako to bývá u strukturovaných rozhovorů, pouze tazatel udává směr rozhovoru. Výhodou neformálních rozhovorů je možnost přizpůsobení otázek respondentovi a tím se dosahuje větší hloubky dat. Garbariono (1989) uvádí, že děti uvádějí přesnější odpovědi při vlastním vyprávění, než když jsou dotazovány přímými otázkami. Vasquez (2000) tvrdí, že děti rády pociťují kontrolu nad tím, co budou dělat a říkat, proto je neformální rozhovor vhodný způsob pro dotazování dětí.
Skupinové vyprávění může být v adaptační skupině použito pomocí ranního kruhu ve skupině, kdy děti budou vyprávět o určité situaci, kterou zadá výzkumník. U zmíněných metod platí, že musí být prováděny nevtíravým způsobem a v přirozeném prostředí, kde se děti cítí bezpečně, protože děti bývají nedůvěřivé k cizím osobám a prostředí (Greig, Taylor a McKay 1999).
Od dětí v adaptační skupině nezjistíme pravděpodobně všechny potřebné informace. Proto jsou dalšími výzkumnými metodami polo-strukturované rozhovory s rodiči dětí, zaměstnanci a zřizovateli adaptační skupiny, případně i s vedením města, kde se adaptační skupina nachází.
Výše zmíněné způsoby sběru dat budou dále doplněny rešerší a analýzou dokumentu, které se vztahují k problematice nově vzniklých adaptačních skupin a problematice integrace migrantských dětí z pohledu dětí.
Analýza získaných dat u případových studií může nastat již v průběhu sběru dat (Hendl 2005). Během výzkumu se střídají fáze sběru dat a analýzy (tamtéž), protože zde nejsou jasně stanovené hypotézy, které je nutno ověřit. Cílem není zobecnění či hledání toho, zda u jednoho případu platí obecné pravidlo. Prolínání sběru a analýzy dat vede k hlubšímu porozumění případu a trvá do té doby, dokud nejsou zodpovězeny všechny výzkumné otázky (tamtéž). Avšak i ty se mohou v průběhu výzkumu změnit. Výzkum je tedy celkově pružnější. Vzhledem k zmíněným metodám sběru dat a typu výzkumného designu se nabízí metody analýzy dat formou kvalitativního kódování za účelem porozumění a deskripce vybraného případu. Výzvou tohoto výzkumu je náročnost výzkumného designu, subjektivita výzkumníka a jazyková bariéra mezi ukrajinskými dětmi a rodiči a výzkumníkem. Ta bude prolomena pomocí zaměstnanců adaptační skupiny, kteří ovládají jak český jazyk, tak i ten ukrajinský.
Práce s dětmi ve výzkumu se řadí mezi náročnější disciplíny. Přináší s sebou nová etická dilemata a také klade vyšší důraz na výzkumníkovu zodpovědnost za výzkum (Christensen a Prout 2002). Stejně jako u ostatních typů výzkumu, musíme od všech účastníků výzkumu získat informovaný souhlas, dokazující dobrovolnou účast na výzkumu, nezpůsobit účastníkům jakoukoliv újmu a v neposlední řadě zajistit ochranu údajů a správné zpracování dat (Babbie 1986).
Výzkum s dětmi by neměl probíhat bez vědomí jejich rodičů (zákonných zástupců), proto budou rodiče s výzkumem seznámeni a informování o jeho průběhu. Pokud by některý z rodičů nesouhlasil, bude zajištěno, aby informace o jeho dítěti nebyly do výzkumu zapracovány. Může se stát i opačný případ, kdy rodič dítěte bude souhlasit s účastí na výzkumu, avšak dítě ne. Proto je důležité, získat souhlas i od dětí samotných (pravděpodobně formou verbálního souhlasu) (Greig, Tayloy a McKay 1999). Žádné dítě by nemělo být do výzkumu nuceno. Děti, a i jejich rodiče by se měli po celou dobu výzkumu ho účastnit dobrovolně (tamtéž). Stejné zásady platí i u dalších účastníků výzkumu.

Preliminary scope of work in English

This master’s thesis focuses on the integration of Ukrainian children in the Czech Republic. In the past few months, the Czech Republic has experienced a whole arrival of Ukrainian children and mother due to the war conflict in Ukraine. The number of incoming Ukrainian children has grown up to 125 thousand children (as of March) and Czech schools have been having capacity issues. As a response, the Czech Ministry of labor and social work has created adaptation groups which should serve as a gap filler for these capacity related issues.

The research of this master theses centers its attention to the already mentioned adaptation groups, which can be established by a municipality, school facility or a non-profit organization. The adaptation groups, under the call of the Ministry of Education, Youth and Sports, are to provide support for adaptation and socialization, support the development of language skills, contribute to the mental well-being and health of children and, last but not least, prepare Ukrainian children to enter Czech schools. The research unit is an adaptation group in Nové Město nad Metují, established by Mateřské centrum Na zámečku (a non-profit group). This adapation group is concluded by children in the age of 3 to 6 and 3 employees, two of which speak both the Czech and Ukrainian language.

There is a lot of research dealing with the issue of the inclusion of children with a different mother tongue in Czech schools, but often the voice of the children is not heard. The arrival of Ukrainian children fleeing the war to the Czech Republic is a significant life event for them, which involves a sudden change of environment and can have long-term effects. The planned research therefore seeks to cover the topic of integration from the perspective of the children themselves, since we may think that we know what these children are experiencing, but it does not always have to be that way.

Most political theories ignore children as political actors (Oswell 2018). Nevertheless, it is important to consider children as political actors, especially in moments of social change that affect them (ibid.). Although children are considered to be "civil-politically" inactive (e.g. they cannot vote) and powerless (Toots in Melton 2014), they still fully participate in social life and their view should therefore be included in public-political events. For these reasons, the research will proceed in a more inductive way and its theoretical bases will be based on the concept of integration and the concept of the child as a political actor. The aim is not to test a theory, but to find out children's impression of this public policy issue