Je česká společnost rozdělená? Sociologická analýza sociální a politické polarizace v české společnosti

• Thesis title in Czech: Je česká společnost rozdělená? Sociologická analýza sociální a politické polarizace v české společnosti
• Thesis title in English: Is Czech Society Divided? Sociological Analysis of Social and Political Polarization in Czech Society
• Key words: Politická polarizace, sociální polarizace, společnost, extrémní názory, sociální média, politické elity, politický hněv, politický aktivismus, dezinformace
• English key words: Political polarization, social polarization, society, extreme attitudes, social media, political elites, political anger, activism, disinformation
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 08.10.2021
• Date of assignment: 08.10.2021
• Date and time of defence: 14.09.2022 09:00
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
• Date of electronic submission: 02.08.2022
• Date of proceeded defence: 14.09.2022
• Opponents: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.

Guidelines

Předpokládaná diplomová práce bude využívat kvantitativní metodologii. Daty pro tuto práci budou veřejné příspěvky politických aktérů na jejich profilech na sociální síti Facebook. Kvantitativní obsahovou analýzou bude vytvořen kódovací klíč jak pro samotné příspěvky a jejich obsah, témata a zdroje, tak i pro samotné reakce na dané příspěvky (počet komentářů a emočních reakcí, které Facebook u příspěvků nabízí – „To se mi líbí“, „Super“, „Péče“, „Haha“, „Paráda“, „To mě mrzí“ a „To mě štve). Další zpracování vytvořených dat bude probíhat v programu SPSS. Data budou sbírána v období přibližně jednoho měsíce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Etické souvislosti zvažovaného projektu
V práci předpokládám analýzu veřejně dostupných příspěvků politických aktérů na jejich oficiálních profilech a účtech na Facebooku. Jakákoliv neveřejná a citlivá data a příspěvky nebudou součástí této práce.

References

ABRAMOWITZ, Alan I. a Kyle L. SAUNDERS, 2008. Is Polarization a Myth?. The Journal of Politics. The University of Chicago Press on behalf of the Southern Political Science Association, 70(2), 542-555.
ABRAMOWITZ, Alan a Jennifer MCCOY, 2019. United States: Racial Resentment, Negative Partisanship, and Polarization in Trump’s America. The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science. 681(1), 137-156. ISSN 0002-7162. Dostupné z: doi:10.1177/0002716218811309
ARBATLI, Ekim a Dina ROSENBERG, 2021. United we stand, divided we rule: how political polarization erodes democracy. Democratization. 28(2), 285-307. ISSN 1351- 0347. Dostupné z: doi:10.1080/13510347.2020.1818068
BAIL, Christopher A., Lisa P. ARGYLE, Taylor W. BROWN, et al., 2018. Exposure to opposing views on social media can increase political polarization. Proceedings of the National Academy of Sciences.115(37), 9216-9221. ISSN 0027-8424. Dostupné z: doi:10.1073/pnas.1804840115
BAKSHY, Eytan, Solomon MESSING a Lada A. ADAMIC, 2015. Exposure to ideologically diverse news and opinion on Facebook. Science. 348(6239), 1130-1132. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.aaa1160
BARBERÁ, Pablo, 2020. Social Media, Echo Chambers, and Political Polarization. In: PERSILY, Nathaniel a Joshua A TUCKER. Social Media and Democracy The State of the Field, Prospects for Reform. Cambridge: Cambridge University Press, s. 34-55. ISBN 9781108890960.
BOXELL, Levi, Matthew GENTZKOW a Jesse M. SHAPIRO, 2017. Greater Internet use is not associated with faster growth in political polarization among US demographic groups. Proceedings of the National Academy of Sciences. 114(40), 10612-10617. ISSN 0027-8424. Dostupné z: doi:10.1073/pnas.1706588114
CAMPBELL, John L., 2018. Polarization and Politics. In: American Discontent: The Rise of Donald Trump and Decline of the Golden Age. Oxford: Oxford University Press, s. 103- 121. ISBN 9780190872434.
CONVERSE, Philip E., 2006. The nature of belief systems in mass publics (1964). Critical Review. 18(1-3), 1-74. ISSN 0891-3811. Dostupné z: doi:10.1080/08913810608443650
CSES, 2017. Party System Polarization Index for CSES Modules 1-4. CSES [online]. 19 April 2017 [cit. 2022-06-24]. Dostupné z: https://cses.org/data-download/download-data- documentation/party-system-polarization-index-for-cses-modules-1- 4/?fbclid=IwAR0aBqsztEYynFQsFFgKKb_oCEuelPk2_P9qjIxtx8XgennrLzkOS1Dbomc
ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL. Prohlášení o zpracování osobních údajů B2C. Český národní panel [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné z: https://www.narodnipanel.cz/index/personal- data- conditions/?fbclid=IwAR1bMsCB9SikAP6VFl7QGfmEGC1rWDFQrUt3kyIQOL6Ynm5k 9dP3YzX_CGE
DALTON, Russell J., 2008. The Quantity and the Quality of Party Systems. Comparative Political Studies. 41(7), 899-920. ISSN 0010-4140. Dostupné z: doi:10.1177/0010414008315860
DIMAGGIO, Paul, John EVANS a Bethany BRYSON, 1996. Have American's Social Attitudes Become More Polarized?. American Journal of Sociology. The University of Chicago Press, 102(3), 690-755.
DOWNS, Anthony, 1957. An Economic Theory of Political Action in a Democracy. The University of Chicago Press. 65(2), 135-150.
ENDERS, Adam M. a Miles T. ARMALY, 2018. The Diferential Efects of Actual and Perceived Polarization. Political Behavior. 41, 815–839. Dostupné z: doi:10.1007/s1110 9- 018-9476-2
ESTEBAN, Joan-Maria a Debraj RAY, 1994. On the Measurement of Polarization. Econometrica. 62(4). ISSN 00129682. Dostupné z: doi:10.2307/2951734
HENDL, Jan a Jiří REMR, 2017. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál. ISBN 978-80- 262-1192-1.
ISSP, 2019. International Social Survey Programme: Social Inequality V - ISSP 2019. GESIS Data Archive. Cologne. Dostupné z: doi:10.4232/1.13829
IYENGAR, Shanto, Gaurav SOOD a Yphtach LELKES, 2012. Affect, Not Ideology. Public Opinion Quarterly. 76(3), 405-431. ISSN 0033-362X. Dostupné z: doi:10.1093/poq/nfs038
JACOBSON, Gary C., 2016. Polarization, Gridlock, and Presidential Campaign Politics in 2016. The Annals of the American Academy of Political and Social Science. Sage, 667, 226- 246.
LELKES, Yphtach, 2016. Mass Polarization: Manifestations and Measurements. Public Opinion Quarterly. 80(S1), 392-410. ISSN 0033-362X. Dostupné z: doi:10.1093/poq/nfw005
LEBEDOVÁ, Eva, 2014. * Voters and Party Polarization Since 1993 in the Czech Republic. Naše společnost. 1(12). ISSN 1214438X. Dostupné z: doi:10.13060/1214438X.2014.1.12.88
MACKOVÁ, Alena, Martina NOVOTNÁ, Klára SMEJKAL, Jakub MACEK a Lenka HRBKOVÁ, 2021. Češi na sítích, důvěra a polarizace v době pandemie. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Dostupné z: doi:10.13140/RG.2.2.20950.78401/1
MASON, Lilliana, 2015a. "I Disrespectfully Agree": The Differential Effects of Partisan Sorting on Social and Issue Polarization. American Journal of Political Science. Midwest Political Science Association, 59(1), 128-145.
MASON, Lilliana, 2015b. Distinguishing the Polarizing Effects of Ideology as Identity, Issue Positions, and Issue-Based Identity. Princeton University.
OTT, Brian L., 2017. The age of Twitter: Donald J. Trump and the politics of debasement. Critical Studies in Media Communication. 34(1), 59-68. ISSN 1529-5036. Dostupné z: doi:10.1080/15295036.2016.1266686
PARISER, Eli, 2011. The Filter Bubble: What the Internet is Hiding from You. New York: Penguin Press. ISBN 978-0-670-92038-9.
RABUŠIC, Ladislav, Petr SOUKUP a Petr MAREŠ, 2019.Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS). 2., přepracované vydání. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-9247-1.
ROGOWSKI, J. C. a L. SUTHERLAND, 2016. How ideology fuels affective polarization. Political Behavior. 38(2), 485-508. ISSN 01909320.
SANI, Giacomo a Giovanni SARTORI, 1983. Polarization, fragmentation and competition in western democracies. In: DAALDER, Hans a Peter MAIR. Western European party systems : continuity and change. Beverly Hills: Sage, s. 307-340. ISBN 0-8039-9769-8.
SARTORI, Giovanni, 2005.Strany a stranické systémy: schéma pro analýzu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Klasikové společenských věd. ISBN 80-732- 5062-4.
SUNSTEIN, Cass R., 2018. #Republic: Divided Democracy in the Age of Social Media. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-18090-8.
SWANSON, Debra H., 2017. “All We Are Saying Is Give Peace a Chance”: A Sociological Response to Violence and Political Polarization. Sociological Focus. 50(4), 291-300. ISSN 0038-0237. Dostupné z: doi:10.1080/00380237.2017.1327773
TUCKER, Joshua, Andrew GUESS, Pablo BARBERA, Cristian VACCARI, Alexandra SIEGEL, Sergey SANOVICH, Denis STUKAL a Brendan NYHAN. Social Media, Political Polarization, and Political Disinformation: A Review of the Scientific Literature. SSRN Electronic Journal. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.3144139
VLACHOVÁ, Klára a Petr MATĚJŮ, 1998. Krystalizace politických postojů a politického spektra v České republice. Sociologický Časopis. Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences, 34(2), 145-170.
WEBSTER, Steven W., 2020. The Social Consequences of Political Anger. Steven W. Webster [online]. 12 August 2020, 1-29 [cit. 2022-04-13]. Dostupné z: http://www.stevenwwebster.com/research/constraint.pdf
WEBSTER, Steven W., Elizabeth C. CONNORS a Betsy SINCLAIR, 2021. The Social Consequences of Political Anger. Steven W. Webster [online]. 8 December 2021, 1-36 [cit. 2022-04-15]. Dostupné z: http://www.stevenwwebster.com/research/social.pdf
WESTFALL, Jacob, Leaf VAN BOVEN, John R. CHAMBERS a Charles M. JUDD, 2015. Perceiving Political Polarization in the United States. Perspectives on Psychological Science. 10(2), 145-158. ISSN 1745-6916. Dostupné z: doi:10.1177/1745691615569849

Preliminary scope of work

Ve své předpokládané diplomové práci se budu zabývat především fenoménem politické a společenské polarizace na sociálních sítích.

Polarizace politických stran byla poprvé nejviditelnější v americké politické kultuře. Dle Daltona (2008) polarizace politických stran určuje extrémní ideologické vzdalování se stran v stranickém systému. Jako jeden z prvních, který se politickou polarizací zabýval a definoval, byl Giovanno Sartori, který extrémní stranickou polarizaci zkoumal komparativní studií politických stran a stranických systémů (1976). Později téma stranické polarizace dále rozvíjí se svým kolegou Giacomou Sani (1983). V jejich původním pojetí byla polarizace politických stran pojímána jako postupné ideologické vzdalování stran od politického středu do nevzdálenějších stran protichůdných pólů (například levice a pravice nebo republikáni a demokraté). Byli také jedni z prvních, kteří vytvořili nástroj na hodnocení a měření polarizace politických stran. V americkém prostředí je v posledních 50 letech zjevné, že se politická polarizace stále stupňuje a dostává se i do prostředí samotné veřejnosti, ve které vznikají polarizované ideologické skupiny voličů a přívrženců politických stran. Zvětšující se polarizací politických stran v Americe, konkrétně ve Washingtonu, se zabýval John L. Campbell. Ve své studii (2018) připisuje rostoucí polarizaci politických stran ekonomickým problémům v Americe. Zhoršující se ekonomická situace hnala obě hlavní politické strany demokraty a republikány doprava, přičemž republikány mnohem dále, navíc je však polarizovala tím, že v důležitých otázkách a tématech vytvářela rozbroje mezi ženami a muži, mladými a starými, ale také mezi příslušníky různých ras či etnik (Campbell, 2018). Dalším pramenem, ze kterého budu ve své práci vycházet, je teorie Lilliany Mason (2015), která se zabývá stranickou identitou a sociální polarizací. Sociální polarizace je dle Mason charakterizovaná zvýšenou mírou zaujatosti/předpojatosti straníků, aktivismu a hněvu. Sociální polarizace je poháněna stranickou identitou a samotné seskupování straníků je důvodem pro nárůst „stranictví“ a polarizovaného chování, jako jsou zmíněné stranická zaujatost, aktivismus a hněv. Politická identita straníků je zde velmi důležitá, protože přívrženec politické strany se chová jako sportovní fanoušek, který je emočně propojen s určitou politickou stranou. Rádi tráví čas s lidmi, kteří patří ke stejné politické straně a pokud se někdo snaží ohrozit stabilitu jejich politické ideologie, cítí hněv a potřebu svou politickou stranu chránit, i když třeba nesouhlasí s některými postoji, které strana zastává (Mason, 2015). Společenská polarizace a stranická ideologie tak tvoří na základě agendy dané politické strany rozdílné postoje k tématům a záležitostem, i když by to nemuselo nutně reflektovat prvotní názory a představy voličů. Polarizace společenská je tak typická především tím, že tvoří skupiny s odlišnými názory, které nejsou schopny diskuze, nerozumí si a konfrontace se členy jiných skupin je naopak utvrzuje v jejich názorech a emocích, jen proto, že patří k jiné ideologické a politické skupině. Skupiny se tak čím dál více samy sobě vzdalují a názorově odcizují. Ve své práci bych se chtěla zaměřit konkrétně na emoční aspekt polarizace a témata, která se budou ve spojitosti s polarizačními tendencemi nejčastěji objevovat.

K polarizaci značně přispívají právě sociální média. Lidé mají na sociálních sítích možnost komunikovat s lidmi, kteří sdílejí stejné názory, představy a věří stejným věcem. Například na oblíbené sociální síti Facebook se mohou lidé přidat do skupin podle toho, co je zajímá a čemu věří, na Instagramu mohou sledovat své oblíbené influencery, sportovce, politiky, vzory a následovat tak své oblíbené názorové vůdce. Na sociálních sítích je proto velmi snadné posílit své názory sounáležitostí ke stejně smýšlejícím skupinám a naopak posílit nepochopení a někdy až nenávist k lidem a skupinám, kteří mají názory opačné. Tomuto tématu se věnuje i Tucker a kolektiv (2017) a rozvíjejí ho o pojem „manipulative search algorithm“. Jedná se o algoritmus a filtry, například na Google search, ale i Facebooku a Twitteru, které podle historie vyhledávání na těchto sítích vytváří personalizované obsahy a příspěvky. Uživatelé sítí jsou tak vystaveni stále stejným informacím, které odpovídají jejich ideologii a opět podporují jedině jejich stávající názory (Tucker et. al., 2018). Dle Tuckerovy teorie (2018) tyto manipulativní algoritmy také přispívají k šíření dezinformací, které se právě na sociálních sítích šíří nejsnadněji. Ačkoliv dle Tuckera nejsou politici tím největším šiřitelem desinformací, vzhledem ale ke svému společenskému postavení, širokému publiku a zástupu politických stoupenců jsou jedněmi z těch nejvlivnějších činitelů na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že jsou sociální sítě atraktivní a zároveň efektivní platformou pro komunikaci, není překvapením, že se sociální sítě stávají jedním z nejdůležitějších komunikačních kanálů i pro politické elity. Politici mají díky sociálním sítím možnost promlouvat k širokému publiku, přímo k lidem a svým potenciálním voličům (Tucker et al., 2018). Popularita sociálních sítí neustále roste a i politici toho využívají (jak k běžné komunikaci s občany, tak samozřejmě ke své politické kampani). Politici jsou aktivní na mnohých sociálních platformách, Tiktoku, Instagramu, Facebooku nebo Twitteru, kde denně komunikují s občany, informují, sdílejí příspěvky na nejrůznější témata. Například český ex-opoziční poslanec Dominik Feri letos dosáhl na svém instagramovém účtu přes 1 milion sledujících. Jak ale vysvětluje Tucker a spol. (2018), sociální sítě se staly i vhodnou platformou pro nedemokratické aktéry, extremisty, populisty a radikály, kteří mohou svými projevy, šířením desinformací a samotnou polarizací politických elit produkovat polarizaci ve společnosti a ohrožovat tak samotnou demokracii. Politici mají svou vlastní polarizací, produkcí desinformací a zdůrazňováním problémů ve společnosti značný vliv na vznikající rozlišné ideologické skupiny (Tucker et al., 2018). V předpokládané diplomové práci se zaměřím právě na polarizační politické aktéry a jejich komunikaci na sociálních sítích.

Jak jsem nastínila již u teoretického základu Lilliany Mason (2015), emoční polarizace je často spjata s kontroverzními a citlivými tématy. Těmi mohou být například sňatky a adopce dětí homosexuálními páry, uprchlíci a migrační krize, globální oteplování a v dnešní době také bezesporu globální pandemie Covidu-19, očkování, roušky a mnoho dalších.

Riziko politické komunikace na sociálních sítích neuniká odborné veřejnosti, a tak loni v listopadu před americkými prezidentskými volbami dostaly politické reklamy na Facebooku naprostou stopku, především kvůli strachu ze šíření dezinformací a nenávisti mezi už tak polarizovanými skupinami voličů. Jelikož však Facebook udělil politické reklamě opět zelenou a s blížícími se říjnovými volbami do poslanecké sněmovny parlamentu ČR se očekává značná reklamní masáž, bude Facebook pro mě tím správným prostředím, kde data sbírat.

V předpokládané práci si budu klást tyto hlavní výzkumné otázky:
1. Objevují se v diskurzu politických elit na sociální síti Facebooku polarizační tendence?
2. Kdo jsou tito političtí aktéři, kteří se jeví jako nejvíce polarizovaní?
3. Jaká témata se ve spojitosti s polarizačními tendencemi nejčastěji objevují a jaké emoce vzbuzují?

První výzkumnou otázkou se pokusím identifikovat hlavní polarizační a desinformační prvky v diskurzu politických aktérů na jejich veřejných profilech na sociálních sítích, konkrétně Facebooku. Blíže se zaměřím na používaný jazyk, sdělení příspěvku, objevovaná se témata i například odkazované zdroje.
Druhou výzkumnou otázkou se pokusím odhalit hlavní politické aktéry (strany a politiky), kteří nejvíce používají polarizační prvky ve svých projevech.
Třetí výzkumnou otázkou se pokusím ověřit hypotézu, že polarizovaní političtí aktéři vyvolávají emoce a využívají aktuální témata a problémy ve společnosti k prohlubování polarizace ve společnosti. Také se pokusím určit témata, která se ve spojitosti s polarizačními tendencemi objevovala a emoce, které vzbuzují.
Jedním z hlavních přínosů a cílů této práce bude také identifikace aktuálních témat, která se nejčastěji objevují v příspěvcích politických stran a projevech s polarizačním charakterem a která tudíž nesou potenciál pro podporování polarizace ve společnosti. Témata, která nesou polarizační potenciál, jsou velmi často citlivá a reflektují nejaktuálnější problémy a témata ve společnosti. V minulosti bylo takovým tématem uprchlická krize a migrace, nyní vzhledem k probíhající globální pandemii Covidu-19 můžeme očekávat, že do diskurzu vstoupí některá naprosto nová témata, jako například očkování proti Covidu-19, nošení roušek, covid pasy a cestování v době pandemie obecně, ale i ochrana veřejného zdraví proti krachování živnostníků a jiné.

Předpokládaná diplomová práce je relevantní k oboru sociologie, veřejnost a politika z toho důvodu, protože se zabývá fenoménem polarizace, který je na pomezí sociologické a politické vědy a v předpokládaném výzkumu bude mít za cíl prozkoumat polarizaci politických aktérů na sociálních sítích. Samotná kultura sociálních sítí je bezesporu sociologicky nabitým tématem. Pokud se ve výzkumu podaří odhalit polarizační tendence politických aktérů a témata, která ke společenské polarizaci přispívají, bude tato práce doplněním stávajících výzkumů o současná a aktuální témata, a upozorněním na problematiku aktuálních společenských kauz a problémů v otázce polarizované společnosti.

Preliminary scope of work in English

In the proposed thesis, I will mainly deal with the phenomenon of political and social polarization on social networks.
I will ask myself the following main research questions:
1. Do polarizing tendencies appear in the discourse of political elites on the Facebook social network?
2. Who are these political actors who appear to be the most polarized?
3. What topics most often appear in connection with polarizing tendencies and what emotions do they evoke?

With the first research question, I will try to identify the main polarizing and disinformation elements in the discourse of political actors on their public profiles on social networks, namely Facebook. I will focus more closely on the language used, the message of the post, emerging topics and, for example, referenced sources.
With the second research question, I will try to reveal the main political actors (parties and politicians) who use the most polarizing elements in their speeches.
With the third research question, I will try to verify the hypothesis that polarized political actors evoke emotions and use current topics and problems in society to deepen polarization in society. I will also try to determine the themes that appeared in connection with polarizing tendencies and the emotions they arouse.
One of the main benefits and goals of this work will also be the identification of current topics that most often appear in the contributions of political parties and speeches with a polarizing character and which therefore have the potential to promote polarization in society. Topics that carry polarizing potential are very often sensitive and reflect the most current problems and topics in society. In the past such a topic was the refugee crisis and migration, now due to the ongoing global pandemic of Covid-19 we can expect some completely new topics to enter the discourse, such as vaccination against Covid-19, wearing face masks, covid passports and traveling during the pandemic in general , but also the protection of public health against the bankruptcy of entrepreneurs and others.

Thesis proposal is relevant to the field of sociology, public and politics for the reason that it deals with the phenomenon of polarization, which is at the border of sociological and political science, and in the planned research it will aim to investigate the polarization of political actors on social networks. Social media culture itself is undoubtedly a sociologically charged topic. If the research succeeds in revealing the polarizing tendencies of political actors and topics that contribute to social polarization, this work will complement existing research with current and current topics, and highlight the issue of current social causes and problems in the issue of a polarized society.