Delegitimizace klimatické změny rétorikou nových médií: Případ online magazínu Reflex

• Thesis title in Czech: Delegitimizace klimatické změny rétorikou nových médií: Případ online magazínu Reflex
• Thesis title in English: Delegitimization of Climate Change Through New Media Rhetoric: The Case of Online Magazine Reflex.cz
• Key words: delegitimizace vědění, klimatická změna, věda, kritická diskurzivní analýza, Reflex.cz
• English key words: delegitimization of knowledge, climate change, science, critical discourse analysis, Reflex.cz
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 29.09.2021
• Date of assignment: 29.09.2021
• Date and time of defence: 12.09.2022 09:00
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
• Date of electronic submission: 01.08.2022
• Date of proceeded defence: 12.09.2022
• Opponents: Mgr. Ivan Cuker

Guidelines

Analýzu budu pravděpodobně zpracovávat buďto na datech liberálních a konzervativních mediálních článků nebo na datech seriózního a bulvárního zpravodajství, popř. nezávislého a soukromého média. Pomocí kritické diskurzivní analýzy vyberu výroky, které následně vyhodnotím podle rétoriky a jazykových prostředků. V analýze budu postupovat podle poznatků jazykovědce Normana Fairclougha, který vychází ze vztahů mezi řečí, sociálně institucionálními praktikami a širšími socio-politickými strukturami. Jeho postupy se považují za jedny z nejucelenějších, ale samozřejmě najdeme i další teoretiky jako je Teun A. van Dijk nebo Ruth Wodak-Leodolter. Konkrétně Faircloughův postup zahrnuje analýzu mediálního obsahu na třech úrovních, a to deskripce, interpretace a explanace, jež zároveň odráží jeho trojdimenzionální pojetí diskurzu, jak o tom pojednává Vašát (2008), z jehož poznatků čerpám.
V praxi to vypadá tak, že se analytik na úrovni deskripce zabývá formální stránkou mediálního obsahu, tedy začíná lingvistickou analýzou, kterou Fairclough rozděluje opět do třech dimenzí, tj. dimenzi slovní zásoby, gramatiky a struktury textu. V rámci jednotlivých dimenzí dále uplatňuje další tři okruhy, ve kterých analyzuje „zkušenostní hodnoty slov, relační hodnoty slov, expresivní hodnoty slov a metafory, zkušenostní hodnotu gramatiky, relační hodnoty gramatiky, expresivní hodnoty gramatiky a spojení vět, a nakonec interakční konvence a strukturu textu“ (Vašát 2008).
Na úrovni interpretace se analytik zabývá intertextuální analýzou, tedy produkcí a interpretací textu samotného. Záměrem je „identifikace a interpretace odlišných diskurzivních typů, spojených s určitými typy situací a rozpoznání způsobu, jakým ovlivňují ideje, subjekty a vzájemné vztahy“ (Vašát 2008).
Třetí úrovni se analytik zabývá explanací, což je podle Fairclougha způsob, jak nahlédnout na diskurz jako součást procesu sociálních bojů v rámci mocenských vztahů. Opět probíhá ve třech dimenzích, a to v rámci sociálních determinantů, ideologií a efektů (Vašát 2008).

References

1. Dunlap, R. E., & Brulle, R. J. (Eds.). (2015). Climate change and society: Sociological perspectives. Oxford University Press.
2. Norgaard, K. M. (2011). Living in denial: Climate change, emotions, and everyday life. mit Press.
3. Dunlap, R. E., & McCright, A. M. (2011). Organized climate change denial. The Oxford handbook of climate change and society.
4. Norgaard, K. M. (2018). The sociological imagination in a time of climate change. Global and Planetary Change, 163, 171-176. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921818116303265
5. Lefsrud, L. M., & Meyer, R. E. (2012). Science or science fiction? Professionals’ discursive construction of climate change. Organization Studies, 33(11), 1477-1506.
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0170840612463317
6. Antilla, L. (2005). Climate of scepticism: US newspaper coverage of the science of climate change. Global environmental change, 15(4), 338-352.
7. Jacques, P. J. (2012). A general theory of climate denial. Global Environmental Politics, 12(2), 9-17.
8. Latour, B. (2020). Zpátky na zem: Jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu. Neklid.
9. Bhatasara, S. (2015). Debating sociology and climate change. Journal of Integrative Environmental Sciences, 12(3), 217-233.
10. Zehr, S. (2015). The sociology of global climate change. Wiley Interdisciplinary Reviews: Climate Change, 6(2), 129-150.
11. Boykoff, M. T. (2011). Who speaks for the climate?: Making sense of media reporting on climate change. Cambridge University Press.
12. Jacques, P. (2009). Environmental skepticism: Ecology, power and public life. Ashgate Publishing, Ltd.
13. Vávra, J., Lapka, M., Dvořáková-Líšková, Z., & Cudlínová, E. (2015). Obraz změn klimatu v českých denících v letech 1997–2010. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA, 2013(2), 9-33.
14. Vašát, P. (2008). Kritická diskursivní analýza: sociální konstruktivismus v praxi. http://www.antropologie.org/cs/publikace/prehledove-studie/kriticka-diskurzivni-analyza-socialni-konstruktivismus-v-praxi

Preliminary scope of work

Náplní mé bakalářské práce bude téma Delegitimizace vědění v prostředí nových médiích se zaměřením na klimatickou změnu. Téma klimatické změny a jejího popírání se v posledních letech stává předmětem diskusí v oblastech expertního vědění, ať už se jedná o přírodní nebo humanitní vědy, ale i v politických či pop-kulturních debatách. Převážná většina expertních vědců změnu klimatu potvrzuje. Na druhé straně je zároveň systematicky potlačována skeptiky, což bude předmětem zájmu mé bakalářské práce. Pomocí kritické diskurzivní analýzy budu zkoumat pozadí rozporu obou diskurzů a následně ji vyhodnocovat.
Ačkoli pro sociologii není klimatická změna stěžejním tématem, v posledních letech se objevují pokusy o teoretické a empirické ukotvení tématu klimatické změny do prostředí sociologického výzkumu a tím pádem začlenění mezi širokou škálu sociálních fenoménů. Přeci jen jde o jev mající základnu v institucionálních a kulturních praktikách, je tedy formován lidskou činností a zpětně zasahuje do fungování společnosti a ovlivňuje její vývoj, což je mimochodem také pohled, který zastává R. E. Dunlap (2015).
V sociálních vědách se tímto tématem zabývá R. E. Dunlap, K. M. Norgaard nebo R. J. Brulle, z jejichž prací bych ráda čerpala a mnoho dalších. Studie sociologů se soustřeďují na různé aspekty této problematiky, ale pro mou práci bude podstatná především oblast teoretického rámce popírání v oblasti klimatické změny a následné uplatnění těchto poznatků v analýze.
Podobným tématem jako je delegitimizace vědění v prostředí nových médií se zabýval např. Maxwell T. Boykoff (2011) ve své knize „Who speaks for the climate?: Making sense of media reporting on climate change“, kde se snažil rozšifrovat proces utváření obrazu současného pojetí klimatu a jeho změny. Autorův přístup k problematice klimatické změny je v této publikaci multidisciplinární, ačkoli sám je sociolog a environmentalista. Klíčovým prvkem jsou v jeho práci média, která přispívají k posílení okrajových názorů mezi širokou veřejností. Vzhledem k tomu, že jeho výzkum spočívá v analýze většího množství dat, používá k jejich zpracování obsahovou analýzu článků světových zpravodajství, zahrnujících i média, která běžné výzkumy nezahrnují, jako bulvární tisk nebo nová média, přidává i rozhovory s novináři a obohacuje studii o výběr kvalitativně zanalyzovaných textů. Jeho analýzy obsahují srovnání medializace v různých částech světa a mapování informační nerovnosti. Zmiňuje také historii samotné diskuse o klimatu v průběhu let a snaží se orámovat problematiku. Zkoumá zpravodajské normy a hodnoty článků, při čemž si volí pět rozčleňujících faktorů, podle kterých články analyzuje, a to novost, personalizaci, dramatizaci, vyváženost a vztah k autoritám.
Obdobně existují i studie zaměřené pouze na prostředí české mediální scény. Např. „Obraz změn klimatu v českých denících v letech 1997–2010“, kterou zpracovali Zuzana Dvořáková-Lišková, Miloslav Lapka, Jan Vávra a Eva Cudlínová (2015). Středem zájmu jsou opět média, která podle nich mají zásadní vliv na veřejnou debatu. Opírají se o Boykoffovy studie a v obsahové analýze se zaměřují především na kvalitu informací v jednotlivých tištěných denících.
Má práce bude na rozdíl od představených studií kvalitativně založená. Nebude obsahovat historický průběh zobrazování klimatické krize v médiích, jako spíš současnou situaci a budu v ní analyzovat pouze články z internetových zpravodajských webů. V úvodu bych ráda nastínila důvody, proč je téma klimatické změny a delegitimizace v oblasti jejího vědění relevantní pro sociologii. V další části představím teoretický popis klíčových komponentů a mechanismů systémového odmítání klimatické změny. Podstatná bude také oblast politiky, médií a jednotlivců. Budu se snažit utvořit teoretický rámec, kterému bude následovat výzkumná část obsahující ověření předchozích teoretických poznatků v kontextu českých médií pomocí diskurzivní analýzy. Pravděpodobně vyberu články z nejčtenějších internetových zpravodajských webů, na jedné straně ze seriózního online zpravodajství a na straně druhé spíše z bulvárního tisku nebo vyberu liberální a konzervativní zpravodajství. Zároveň bych chtěla, aby jeden alespoň jeden zpravodajský web byl nezávislý a druhý soukromý. Zaměřím se na jejich způsob sdělování, záměr, odbornost, zdroje informací, objektivitu, popř. překlad a další proměnné. Nakonec vyhodnotím výsledky a porovnám je s představenou teorií.
Sociologickou relevanci vidím především v propojení životního prostředí a jeho změny, která je způsobena člověkem, na což mohu navázat uplatněním sociologických teorií, jejichž klíčovými tématy jsou sociální skupiny a sítě, moc, organizace, média nebo globalizace. Nesmíme zapomínat na to, že klimatická změna nemá dopad pouze na životní prostředí, politické dění nebo ekonomiku, ale zároveň i na společnost samotnou. Může vytvářet nebo prohlubovat sociální nerovnosti nebo zapříčinit další migrační krize. Téma jsem si vybrala z toho důvodu, že z pohledu sociologie nejde o tolik probádanou oblast. Ovšem i přesto mohu čerpat z představených kvantitativních studií a podobných zdrojů a obohatit tématiku z perspektivy nových médií, případně nabídnout pohled za uplynulý rok a zjistit, zda koronavirová pandemie narušila mediální reprezentaci klimatické změny.

Preliminary scope of work in English

My bachelor‘s theses will aim to describe the delegitimization of climate change in new media. Climate change and its denial have become an important subject of discussion in the academic field and part of political or pop-cultural debates. The vast majority of climate experts agreed that climate is changing and expressed concerns. On the other hand, climate sceptics continuously deny or refute the facts, which will be the main interest of my bachelor’s theses. I will be analyzing those contradictory discourses in new media using critical discourse analysis.
Although climate change is not a key subject for sociology, with the increasing importance among all relevant scientific disciplines, lately there have been new attempts to prepare theoretical and empirical ground and incorporate climate change among the sociological phenomena. After all, it is a phenomenon embedded in institutional and cultural practises, thus it is shaped by human activity, and vice versa, which is also Dunlap’s standpoint (2015).
In social sciences, we have a few experts who study climate change, such as R. E. Dunlap, K. M. Norgaard, R. J. Brulle and many more, whose works I will be using in my own thesis. Sociological studies are focusing on various aspects. Essential for my thesis will be the framing of climate change denial and subsequent application in analysis.
Maxwell T. Boykoff (2011) is a scientist who studied a similar topic described in his book ‚Who speaks for the climate?: Making sense of media reporting on climate change‘. He tried to describe the process of shaping the conception of climate change. The author’s approach is multidisciplinary oriented, although his specialization is oriented towards the environment and society. He is considering media as a key element in understanding why marginal opinions gain such popularity in public discussion. Boykoff analyses quantitative data using the content analysis of worldwide media, including tabloid journals, online publishing journals and furnishing the study with interviews with journalists and qualitative analysis of selected articles. The analysis is comparing media coverage all over the world and is studying the digital divide. Boykoff is also presenting the history of climate change discussions over the years and its transformation, trying to frame the problem. The author describes the norms and values of the articles using five different factors, namely novelty, personalization, dramatization, balance and relationship with authorities.
Similarly, there are studies analysing only the Czech media environment. For instance, ‚Obraz změn klimatu v českých denících v letech 1997–2010‘ made by Zuzana Dvořáková-Lišková, Miloslav Lapka, Jan Vávra a Eva Cudlínová (2015). According to the scientists, the main subject was again media, which has the main influence on public debate. The authors are referencing Boykoff’s work and their content analysis is focused mainly on the quality of the information in the particular press.
My thesis will be qualitatively oriented. I am not going to analyse the history and progress of the climate change narratives in the media. However, I will be focusing on current presenting through new media. First of all, I will explain why is climate change and delegitimisation of knowledge relevant for sociology. Secondly, I will classify the key components and mechanisms of systematic denial of climate change with a closer look at politics, media and individuals. I will use the theoretical frame for the following analysis which will be focusing on Czech media. I will use discursive analysis to process data of popular news in the Czech Republic. On one side, I will probably work with serious media, on the other tabloid media or liberal and conservative. Also, I would like one of them to be independent. I will be focusing on the way of reporting, purpose, expertise, sources, objectivity, optionally translation and more. Finally, I will compare the results with the previous theory.
Climate change is relevant for sociology because we can study the changes in the environment from the human perspective and apply sociological theories related to social groups and social networks, power, organisation, media or globalization. Climate change affects not only the environment but also politics, economy and society. Climate change can deepen or generate new inequality, cause migration etc. I chose this topic because it is not often discussed in sociology, although it is serious and important. Nevertheless, I will draw on mentioned studies, which are mostly quantitative, and similar sources. I will furnish the topic with new aspects, including the representation in new media and we will see if the recent events changed the way media present climate change.