Dopady pandemie COVID-19 a vzdálené výuky na prožívání vysokoškolského studia

• Thesis title in Czech: Dopady pandemie COVID-19 a vzdálené výuky na prožívání vysokoškolského studia
• Thesis title in English: Impacts of the COVID-19 pandemic and distance learning on university experience
• Key words: prožívání vysokoškolského studia, vzdělávání, dálková výuka, distanční výuka, pandemie, COVID-19, dopady COVID-19 na vzdělávání, vysoké školy
• English key words: university experience, education, distance learning, pandemic, COVID-19
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.09.2021
• Date of assignment: 27.09.2021

Guidelines

Výzkumným záměrem diplomové práce bude vysvětlit dopady pandemie COVID-19 a s tím související zavedení vzdálené výuky na prožívání vysokoškolského studia v České republice. A to především s důrazem na vývoj v čase a porovnání jednotlivých vysokoškolských oborů nebo vědních odvětví.
S první vlnou pandemie COVID-19 se Česká republika začala potýkat v březnu roku 2020, což podstatně ovlivnilo chod systémů ve společnosti, včetně školství a vzdělávání. Nejzásadnější změnou pro účastníky (nejen) vysokoškolského vzdělávání byl přechod z prezenční do distanční výuky. Je prokázáno, že pandemie sama o sobě má na duševní zdraví populace negativní dopad. Ve výzkumném šetření Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví z července 2020 bylo zjištěno, že v první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %) (Bartoš et al. 2020: 1).
K tématu dopadu pandemie na duševní zdraví studentů bylo již také poměrně hodně zjištěno, ale především v zahraničním výzkumu. Výchozím výzkumem, na jehož zjištění mohu v současné chvíli nejlépe navázat, je výzkum International COVID-19 Student Well-being Study (ICSWS). Výzkum byl dotazován ve 27 zemích během dubna až května 2020 (Van de Velde, Buffel, Bracke et al. 2021). Nabízí tak spolehlivé mezinárodní srovnání výsledků. Některé z výstupů za jednotlivé země byly již publikovány. Metoda měření duševního zdraví během karantény se opírá o stresory navržené ve výzkumu The psychological impact of quarantine and how to reduce it: rapid review of the evidence (Brooks et al. in De Man, Buffel, Van de Velde et al. 2021: 3). V tomto případě byla metoda měření aplikována za situace nařízení distanční výuky, kdy studenti zůstávali doma. Výzkumníci napříč státy se shodují, že došlo ke zhoršení duševního zdraví studentů v důsledku pandemie.
Tým výzkumníků z Belgie, kde byl výzkum ICSWS iniciován, shrnuje, že přítomnost stresorů spojených s akademickým stresem se u Belgických studentů zvýšila. Studenti uvedli poměrně vysokou míru strachu z vlastní nákazy, ale ještě větší strach si spojovali s nákazou jim blízkých osob (na škále 0-10 byla průměrná odpověď 7.8) (De Man, Buffel, Van de Velde et al. 2021: 5). Studenti taktéž silně potvrdili přítomnost akademických stresorů v důsledku COVIDU-19. Autoři studie potvrdili asociaci mezi přítomností stresorů a přítomností symptomů deprese. Zatímco stresory akademický stres, institucionální nespokojenost a strach z infekce zvyšují závažnost deprese, existence stabilního vztahu nebo soužití s ostatními závažnost deprese snižují (De Man, Buffel, Van de Velde et al. 2021: 7). Vzhledem ke zjištěním kolektiv autorů v praxi doporučuje aplikovat přístup zaměřený na studenta. Klíčová je dle nich komunikace a simulace interakcí mezi studenty a vyučujícími v reálném čase (De Man, Buffel, Van De Velde et al. 2021: 8).
Ve Francii byla jako součást výzkumu ICSWS vydána studie zaměřující se na zdravotní návyky vysokoškoláků během pandemie a distančního vzdělávání v květnu 2020. Také výsledky francouzské studie na vzorku 3671 studentů potvrzují, že studenti uvedli přítomnost stresorů způsobených COVIDEM-19 nebo distanční výukou (Tavolacci, Wouters, Van de Velde 2021: 6). Největší stres studentům působila změna vyučovacích metod (57 %). V rámci indikátorů zdravotního chování bylo zjištěno, že studenti během distanční výuky sice výrazně méně užívali alkohol a ostatní návykové látky, ale zároveň se méně věnovali fyzickým aktivitám. Změny ve zdravotním chování autoři přičítají sociální izolaci (Tavolacci, Wouters, Van de Velde 2021: 10).
Výsledky výzkumu ICSWS z Řecka taktéž potvrzují obtíže, které COVID-19 vysokoškolskému studiu a jeho prožívání přináší. Překvapivě vysoké procento studentů uvedlo obavu, že kvůli pandemii nebudou moci úspěšně dokončit ročník (67%) (Stathopoulou, Mouriki, Papaliou 2020: 9). 43 % uvedlo navýšení studijních povinností v důsledku pandemie. Depresivní symptomy byly častěji zjištěny u žen, nezadaných, studentů migrantů a studentů prvních ročníků. V souladu se studií v Belgii, také v Řecku výsledky naznačují, že čím méně kontaktů s přáteli studenti mají, tím silněji jsou u nich symptomy deprese přítomny (Stathopoulou, Mouriki, Papaliou 2020: 30).
Studenti nejsou jedinými aktéry, jejichž každodenní životy změny ve vysokoškolském vzdělávání ovlivnily. Dalšími neméně důležitými aktéry jsou vyučující. V diplomové práci se budu vyučujícím věnovat především ve fázi kvantitativní analýzy dat. Ačkoliv data o vyučujících nebudou součástí každého z použitých datových souborů, a tak je nelze dostatečně srovnat v čase a napříč obory, věřím, že zaměřit se i na situaci vyučujících má smysl, jen tak lze získat celistvou představu o prožívání vysokoškolského vzdělávání během distanční výuky.
Na stres v souvislosti s přechodem do distanční výuky se vysokoškolských vyučujících zeptali Izraelští výzkumníci ve studii Psychological Stress and Vocal Symptoms Among University Professors in Israel: Implications of the Shift to Online Synchronous Teaching During the COVID-19 Pandemic. Zjištění u vyučujících potvrzují zvýšenou míru stresu. 30 % vyučujících uvedlo přechod do online výuky jako stresující. Je ovšem na místě brát v potaz, že výzkum proběhl v prvním týdnu distanční výuky v Izraeli, tudíž se jedná o zachycení čerstvých dojmů (Besser et al. 2020: 5).
Zmíněné studie demonstrují, že prožívání vysokoškolského studia, především po první vlně pandemie, je poměrně dobře zmapováno. Co ovšem chybí, je porovnání vývoje v čase a srovnání jednotlivých oborů. Uvedené studie se shodují na zhoršení duševního zdraví studentů, ale v hodnocení některých stresorů se podstatně liší. Můžeme se jen domnívat, jakou mírou k tomu přispívají odchylky národních politik a regulace vzdělávání během pandemie. Myslím si, že dopady distančního vzdělávání se také mohou lišit na základě jeho trvání nebo oboru, ve kterém se aplikuje. Jelikož dosavadní výzkumy k problematice tyto pohledy nenabízí, je na místě tuto oblast objasnit. Srovnání vývoje v čase a také spolehlivé porovnání jednotlivých vysokoškolských oborů nebo oblastí věd v českém kontextu je hlavním záměrem a předností této diplomové práce.

Výzkumné otázky a přínos práce:
Konkrétně si budu pokládat následující výzkumné otázky:
1. Liší se mezioborové porovnání vnímaného dopadu COVID-19 na studium?
2. Jak se vnímaný dopad pandemie na studium VŠ vyvíjel v čase?
3. Nakolik vyhovujícím řešením je vzdálená výuka pro specifické obory?
4. Jaký je návrh ideálního scénáře provedení vzdálené výuky dle studentů? Nakolik se shoduje se vzdělávací politikou domovské školy během pandemie?

Práce tedy přispěje k získání pohledu studentů (a okrajově také vyučujících) na vysokoškolské vzdělávání v ČR v době, kdy se svět i české školství potýkají s epidemií COVID-19. Na základě zodpovězení výzkumných otázek poskytne odpovědi o tom, jak se zkoumaný dopad epidemie COVID-19 na prožívání vysokoškolského studia vyvíjel v čase a jak se jeho charakteristiky liší v různých vysokoškolských oborech. Práce bude mít přesah do vzdělávací politiky, jelikož bude v důsledku zjištění hodnotit vhodnost řešení distanční výuky pro různé obory a poskytovat doporučení pro výuku za doby pandemie z pohledu studentů.

Předpokládané metody zpracování
K zodpovězení výzkumných otázek budu v první fázi výzkumu kvantitativně analyzovat data a posléze zjištění doplním o kvalitativní výzkum.

Kvantitativní analýza dat
Pro kvantitativní analýzu dat bude použita kombinace několika datových souborů pocházejících z několika studií, které dotazovaly studenty a vyučující napříč obory VŠ. Budu analyzovat jak data za studenty, tak také za vyučující. Ačkoliv se moje výzkumné otázky k vyučujícím přímo nevztahují, věřím, že tento pohled umožní hlubší porozumění kontextu a pohled vyučujících tak může být zohledněn při návrhu ideálního scénáře provedení vzdálené výuky.
Chronologicky prvním šetřením, ze kterého budu vycházet, je International COVID-19 Student Well-being Study (ICSWS). Jedná se o mezinárodní výzkum z iniciativy University of Antwerp dotazující studenty. Z České republiky se studie zúčastnilo přibližně 7 tisíc studentů ze 7 větších vysokých škol: ČZU, MU, UHK, UK, UPOL, UTB, VŠE . Tento výzkum byl dotazován bezprostředně po 1. vlně epidemie, v květnu 2020. ICSWS sice nebyl opakován, ovšem navázaly na něj další studie, které z velké části respektovaly stejné znění otázek. Tím je umožněno srovnání výsledků v čase.
Navazující šetření probíhala v prosinci 2020 na ČZU (dotazováno bylo 2300 studentů a 250 vyučujících) a v únoru 2021 na AMU (dotazováno bylo 270 studentů a 150 vyučujících). V květnu až červnu 2021 byla dotazována studie Výzkum dopadů COVID na VŠ vyučující a studenty na 23 veřejných, soukromých a státních školách v ČR, z nichž 5 škol může být přímo srovnáno s ICSWS. Zmíněná šetření již dotazovala jak studenty, tak i vyučující. Koordinátorem studií je Petr Soukup z ISS FSV UK.
Doplňující studií je šetření zaměřené na online výuku na UK probíhající v červnu 2020 a březnu 2021.
Nástrojem pro provedení kvantitativní analýzy bude IBM SPSS, případně R.

Kvalitativní výzkum
Po kvantitativní analýze bude následovat kvalitativní výzkum. Jeho cílem bude prohloubit vědění v případě prvních dvou výzkumných otázek a následně se zaměřit na nalezení odpovědí na výzkumnou otázku 3. a 4.:
3. Nakolik vyhovujícím řešením je vzdálená výuka pro specifické obory?
4. Jaký je návrh ideálního scénáře provedení vzdálené výuky dle studentů? Nakolik se shoduje se vzdělávací politikou domovské školy během pandemie?

Za tímto účelem aplikuji metodu focus groups. Tato metoda je moderovanou diskuzí, která umožňuje nalézt odpovědi na otázky za interakce mezi účastníky. Budou sestaveny 3 skupiny o velikosti 6 lidí. Poměrně nízký počet lidí, jako je 6, se volí v případě, kdy každý z respondentů má co říct (Morgan 1998). Každý ze studentů účastnící se výuky má osobní zkušenost s distanční výukou na své domovské škole a dostane tak dostatek prostoru ji sdělit.
Struktura skupin bude rozhodnuta po kvantitativní analýze dat. Existují však dvě strategie: a) respondenti budou do skupin rozděleni napříč obory, b) respondenti budou do skupin rozděleni dle příslušné skupiny oborů/věd vyplývající z kvantitativní analýzy dat.
V roli tazatelky budu mít připraveno přibližně 8 otázek (Morgan 1998). Očekávaná délka diskuze je 80-120 minut.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Respondenti kvantitativního výzkumu jsou anonymizováni prvotními zpracovateli dat. Etické aspekty návrhu výzkumného projektu pro Výzkum dopadů COVID na VŠ vyučující a studenty, který je pro tuto práci stěžejní, byly schváleny Komisí pro etiku výzkumu FSV UK .
Respondenti kvalitativního výzkumu budou vyzváni k podpisu Informovaného souhlasu s účastí ve výzkumu, kde budou ujištěni o nakládání s jejich osobními údaji v souladu s GDPR.

References

1. BARTOŠ, Vojtěch, Jana CAHLÍKOVÁ, Julie CHYTILOVÁ a Michal BAUER. Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví: Studie IDEA anti COVID-19. Národohospodářský ústav AV ČR, 2020.
2. BESSER, Avi, Sari LOTEM a Virgil ZEIGLER-HILL. Psychological Stress and Vocal Symptoms Among University Professors in Israel: Implications of the Shift to Online Synchronous Teaching During the COVID-19 Pandemic. Journal of Voice. 2020, 2020. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1016/j.jvoice.2020.05.028
3. BOSKURT, Aras a ET AL. A global outlook to the interruption of education due to COVID-19 pandemic: Navigating in a time of uncertainty and crisis. Asian Journal of distance education. 2020, 15(1). Dostupné z: doi: https://doi.org/10.5281/zenodo.3878572
4. BROOKS, Samantha K, Rebecca K WEBSTER, Louise E SMITH, Lisa WOODLAND, Simon WESSELY, Neil GREENBERG a Gideon James RUBIN. The psychological impact of quarantine and how to reduce it: rapid review of the evidence. The Lancet. 2020, 395(10227), 912-920. ISSN 01406736. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)30460-8
5. DE MAN, J., BUFFEL, V., VAN DE VELDE, S. et al. Disentangling depression in Belgian higher education students amidst the first COVID-19 lockdown (April-May 2020). Arch Public Health. 2021(79(3)),\ https://doi.org/10.1186/s13690-020-00522-y
6. Elmer T., K. Mepham, C. Stadtfeld. Students under lockdown: Comparisons of students’ social networks and mental health before and during the COVID-19 crisis in Switzerland. Plos One. 2020 doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0236337
7. FATEMEH, Rabiee-Khan a Karolina BIERNAT. STUDENT WELL-BEING DURING THE FIRST WAVE of COVID-19 PANDEMIC IN BIRMINGHAM, UK: RESULTS FROM THE C19 ISWS SURVEY. BIRMINGHAM CITY UNIVERISTY, 2021. Dostupné z: doi: 10.5281/zenodo.4572408
8. FROMBERGEROVÁ, Anna. Distanční vzdělávání v době pandemie pohledem čtyř účastníků vzdělávacího procesu. Pedagogická orientace. 2020, 30(2), 221-230. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.5817/PedOr2020-2-221
9. Morgan, D. Planning Focus Groups [online]. Thousand Oaks, CA: SAGE Publications, 1998. Dostupné také z: https://www.doi.org/10.4135/9781483328171
10. ODRIOZOLA-GONZÁLEZ, P., Á. PLANCHUELO-GÓMEZ, M. JESÚS IRURTIA a R. DE LUIS-GARCÍA. Psychological effects of the COVID-19 outbreak and lockdown among students and workers of a Spanish university. Psychiatry Research. 2020. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1016/j.psychres.2020.113108
11. STATHOPOULOU, Theoni, Aliki MOURIKI a Olga PAPALIOU. STUDENT WELL-BEING DURING THE COVID-19 PANDEMIC IN GREECE. RESULTS FROM THE C19 ISWS SURVEY. NATIONAL CENTRE FOR SOCIAL RESEARCH (EKKE), 2020. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.5281/zenodo.4038321
12. TASSO, Anthony F., Nesrin Hisli SAHIN a Gabrielle J. SAN ROMAN. COVID-19 Disruption on College Students: Academic and Socioemotional Implications. Psychological Trauma: Theory, Research, Practice, and Policy. 2021(13(1), 9-15. Dostupné z: doi: http://dx.doi.org/10.1037/tra0000996
13. TAVOLACCI, Marrie Pierre, Edwin WOUTERS, Sarah VAN DE VELDE a ET AL. The Impact of COVID-19 Lockdown on Health Behaviors among Students of a French University. J. Environ. Res. Public Health. 2021(18(8), 43-46. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.3390/ijerph18084346
14. VAN DE VELDE, S., V. BUFFEL, P. BRACKE a et al. The COVID-19 International Student Well-being Study. Scandinavian Journal of Public Health. 2021(49(1), 114-122. Dostupné z: doi: https://doi.org/10.1177/1403494820981186
15. Wang X, Hegde S, Son C, Keller B, Smith A, Sasangohar F. Investigating Mental Health of US College Students During the COVID-19 Pandemic: Cross-Sectional Survey Study. J Med Internet Res. 2020(22(9)) doi: https://doi.org/10.2196/22817

Preliminary scope of work

1. Pandemie COVID-19 a změny ve VŠ výuce
2. Studie zaměřené na dopad COVID-19 na vysokoškoláky - ČR a svět
3. Empirické výsledky českých studií.
4. Shrnutí a závěry.