Potřeba enterální výživy u pacientů po cévní mozkové příhodě

• Thesis title in Czech: Potřeba enterální výživy u pacientů po cévní mozkové příhodě
• Thesis title in English: The need for enteral nutrition in patients after a stroke
• Key words: cévní mozková příhoda, dysfagie, screening malnutrice, nutrice, enterální výživa
• English key words: stroke, dysphagia, nutrition, malnutrition screening, enteral nutrition
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: 3rd Department of Medicine – Department of Endocrinology and Metabolism First Faculty of Medicine Charles University and General University Hospital in Prague (11-00530)
• Supervisor: Mgr. Ing. Tereza Vágnerová, Ph.D.
• Author: Mgr. Šárka Špalková - assigned by the advisor
• Date of registration: 15.10.2020
• Date of assignment: 15.10.2020
• Date and time of defence: 18.06.2024 08:00
• Date of electronic submission: 30.04.2024
• Date of proceeded defence: 18.06.2024
• Course: Diploma Thesis Defense (B02793)
• Opponents: doc. MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D.

Preliminary scope of work

Úvod: Diplomová práce se věnuje problematice nutriční podpory u pacientů po cévní mozkové příhodě.
Cíle: V teoretické části byla popsána charakteristika cévní mozkové příhody ischemické (iCMP) a hemoragické (hCMP). Následně byly popsány rizikové faktory a prevence cévní mozkové příhody. Poslední část teorie se zabývala výživou a postupy zavádění různých druhů diet a enterální výživy u pacientů po prodělaném iktu. Cílem praktické části bylo zmonitorování postupu při ordinaci výživy u pacientů, kteří recentně prodělali jednu z příhod (iCMP nebo hCMP).
Metody: Data k diplomové práci byla získána na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze od února do dubna 2023. Retrospektivně byla sledována různá nutriční podpora u pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu a hemoragickou cévní mozkovou příhodu. U pacientů byla zjišťovaná také délka hospitalizace, výška, hmotnost, BMI, věk a přidružená onemonění. Zpracování dat a statistické vyhodnocení bylo vytvořeno v aplikaci Microsoft Excel.
Výsledky: Studie porovnávala různé druhy nutriční podpory u 51 pacientů, kteří byli hospitalizovnáni na jedné jednotce intenzivní péče a třech standardních oddělení. Nejvíce pacientů (49 %) mělo ordinovanou pouze dietu po celou dobu jejich hospitalizace. 51 % pacientů poté muselo být živenou jednou z osmi možných kombinací enterální výživy, parenterální výživy, sippingu a diety. Z výsledků lze vyčíst, že pacienti, kteří prodělali hemoragickou cévní mozkovou příhodu na tom byli klinicky hůře než pacienti po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě. Na jednotce intenzivní péče strávili pacienti s hCMP o 41,5 % delší dobu (20,8 dne oproti 14,7 dne). Méně pacientům s hCMP stačila pouze dieta (40 % oproti 51,2 %). Enterální výživu potřebovalo 40 % pacientů s hCMP oproti 22,0 % s iCMP. Nejmarkantnější rozdíl byl u pacientů, kterým musel být zaveden PEG. 30 % pacientů s hCMP byl zaveden PEG, u pacientů s iCMP to bylo pouze v 9,8 %.
Závěr: Na základě získaných výsledků lze říci, že horší průběh hospitalizace mají ti pacienti, kteří prodělali hemoragickou cévní mozkovou příhodu. Velice důležité je mít tým odborníků, kteří se podílejí na léčbě pacienta. Co se týče nutričního stavu u pacientů na neurologické klinice, zásadní roli hraje nutriční terapeut, společně s klinickým logopedem a samozřejmě lékařem.

Preliminary scope of work in English

Introduction: The diploma thesis focuses on the issue of nutritional support for patients after a stroke.
Aims: In the theoretical part, the characteristics of ischemic stroke (iCMP) and hemorrhagic stroke (hCMP) were described. Subsequently, risk factors and prevention of stroke were described. The last part of the theory dealt with nutrition and procedures for introducing different types of diets and enteral nutrition in patients after a stroke. The aim of the practical part was to monitor the procedure during the nutrition consultation in patients who have recently experienced one of the events (iCMP or hCMP).
Methods: Data for the thesis were obtained at the Neurological Clinic of the 1st Faculty of Medicine of the Charles University and VFN in Prague from February to April 2023. Various nutritional support was retrospectively monitored in patients who experienced an ischemic stroke and a hemorrhagic stroke. The duration of hospitalization, height, weight, BMI, age and associated diseases were also determined for the patients. Data processing and statistical evaluation was done in Microsoft Excel.
Results: The study compared different types of nutritional support in 51 patients who were hospitalized in one intensive care unit and three standard wards. Most patients (49%) were only prescribed a diet throughout their hospitalization. 51% of patients then had to be nourished by one of eight possible combinations of enteral nutrition, parenteral nutrition, sipping and diet. It can be read from the results that patients who experienced a hemorrhagic stroke were clinically worse than patients who experienced an ischemic stroke. Patients with hCMP spent 41.5% longer in the intensive care unit (20.8 days versus 14.7 days). Fewer patients with hCMP were satisfied with diet alone (40% versus 51.2%). Enteral nutrition was required by 40% of patients with hCMP versus 22.0% with iCMP. The most striking difference was in patients who had to have a PEG inserted. 30% of patients with hCMP had a PEG inserted, while only 9.8% patients with iCMP needed it.
Conclusion: Based on the obtained results, it can be said that patients who have had a hemorrhagic stroke have a worse course of hospitalization. It is very important to have a team of experts involved in the treatment of the patient. With regard to the nutritional status of patients at the neurological clinic, a nutritional therapist, together with a clinical speech therapist and, of course, a doctor, plays a crucial role.