Vybrané otázky zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až h) o.s.ř.

• Thesis title in Czech: Vybrané otázky zastavení exekuce podle ustanovení; § 268 odst. 1 písm. a) až h) o.s.ř.
• Thesis title in English: Selected Issues of the Discontinuance of Execution; according to the Provision of Sec. 268 (1)(a - h) of the Code; of Civil Procedure
• Key words: exekuce, zastavení exekuce, exekuční titul
• English key words: execution, discontinuance of enforcement, enforcement order
• Academic year of topic announcement: 2018/2019
• Thesis type: rigorosum thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Civil Law (22-KOP)
• Supervisor: doc. JUDr. Dita Frintová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 21.06.2019
• Date of assignment: 21.06.2019
• Confirmed by Study dept. on: 21.06.2019
• Date and time of defence: 28.11.2019 12:00
• Venue of defence: PF UK m. 229
• Date of electronic submission: 04.09.2019
• Date of proceeded defence: 28.11.2019
• Opponents: JUDr. Tomáš Pohl

Preliminary scope of work

Exekuce, jakožto nucený výkon povinnosti postižením majetkové sféry povinného za účelem vymožení dlužného plnění, představuje významný procesní nástroj k realizaci práv oprávněného vůči povinnému, jenž povinnost uloženou mu v exekučním titulu dobrovolně nesplnil.
Nikoliv všechny exekuce jsou ovšem úspěšné, aby skončily vymožením dlužného plnění. V průběhu řízení totiž mohou nastat okolnosti, jejichž důsledkem je nemožnost v exekuci dále pokračovat a musí být ukončena dříve, než dojde k naplnění jejího účelu.
Právní řád na tyto situace pamatuje v podobě zastavení exekuce. Smyslem tohoto procesního institutu je trvale zabránit nucené realizaci vymáhané povinnosti dle exekučního titulu a odstranit účinky probíhající exekuce na majetkovou sféru povinného. Jedná se zároveň o jediný prostředek, který mají vyjmenované osoby k dispozici jakožto obranu proti probíhající exekuci.
Existuje celá řada důvodů vedoucích k zastavení exekuce, avšak tato rigorózní práce pojednává o vybraných případech zastavení exekuce výhradně podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až h) o. s. ř.
Ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až h) o. s. ř. vymezuje obecné důvody, podle nichž musí být exekuce zastavena. Jedná se o případy, kdy v průběhu exekuce vyjde najevo, že exekuční titul se dosud nestal vykonatelným; byl po zahájení exekuce zrušen či se stal neúčinným; zastavení exekuce navrhl oprávněný; exekuce postihuje věci vyloučené a nepostižitelné; exekuce se ukazuje jako bezvýsledná pro nemajetnost povinného; exekuce postihuje majetek, jenž byl pravomocným rozhodnutím soudu z exekuce vyloučen na podkladě excindační žaloby, neboť třetí osobě k němu svědčí právo nepřipouštějící provedení exekuce; či po vydání podkladového rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byla exekuce již provedena; a konečně, že exekuce je nepřípustná z jiného důvodu, pro který exekuční titul nelze vykonat.
Hlavním důsledkem zastavení exekuce je nepokračování v jejím dalším provádění. Zaniká pověření exekutora, na jehož základě byl oprávněn k vedení exekuce, jakož i účinky všech v řízení vydaných exekučních příkazů, tudíž povinný opět nabývá volná dispoziční práva ke svému majetku, s nímž nemohl nakládat. Exekuce, která byla pravomocně zastavena, již nemůže být znovu nařízena pro překážku res iudicata.
V této rigorózní práci je pojednáno o zastavení exekuce s cílem zhodnotit, jak významný činitel v této oblasti představuje judikatura. Předmětem zjišťování je posouzení, jakou měrou judikatura dotváří a konkretizuje jednotlivé důvody zastavení exekuce podle citovaného ustanovení a ovlivňuje vývoj tohoto procesního institutu. Současně je zohledněna relevantní právní úprava a ve smyslu citovaného ustanovení je poukázáno na zajímavosti z praxe a popsány důvody, které představují překážky postupu exekuce ve smyslu jejího zastavení se zohledněním aktuální problematiky, a to zejména s důrazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

Preliminary scope of work in English

Execution, as the compulsory performance of obligations by way of interfering with the property interests of the obliged party, for the purpose of recovering the performances owed, represents an important procedural instrument through which creditors may assert their rights vis-a-vis debtors who failed to voluntarily fulfill the obligations imposed unto them in the enforcement order.
However, not every execution is successful (in the sense that it results in the recovery of the performance owed). Circumstances may arise during the debt enforcement procedure which prevent its continuation and require enforcement action to cease before its intended purpose could be consummated.
The law reflects these situations by providing for the discontinuance of execution, a procedural institution whose purpose it is to permanently prevent the compulsory performance of obligations as per the enforcement order and to lift the effects of the ongoing enforcement on the obliged party’s property interests. This is at the same time the only means of defense available to obliged parties who wish to defend themselves against ongoing debt enforcement.
There exists a host of reasons which may result in a debt enforcement being set aside, but the presented thesis focuses on selected cases of discontinuance of execution, strictly pursuant to the Provision of Sec. 268 (1) (a) through (h) of the Code of Civil Procedure.
Section 268 (1) (a) through (h) of the Code of Civil Procedure sets out the general grounds on which an execution must be terminated. Specifically, these concern cases in which it is revealed during the execution that the enforcement order has not yet become enforceable; that the enforcement order was cancelled or voided after enforcement action was commenced; that the creditor (the entitled person) requested for the enforcement to be terminated; that the enforcement is affecting property which is excluded and unseizable; that the enforcement proves futile due to a lack of assets of the obliged party; that the enforcement is affecting property which, by way of a final court decision, was removed from the purview of debt enforcement based on a third-party lawsuit for removal of that property from the list of seizable assets (on grounds of a right of that third party to said assets which rules out enforcement action); that the right awarded in the decision which forms the basis for enforcement has ceased (unless the enforcement was already consummated); and, finally, that enforcement is inadmissible for another reason due to which the enforcement order cannot be exercised.
The principal consequence is that no further steps will be taken to carry out the debt enforcement. The debt enforcement officer (bailiff) forfeits the authority to conduct the enforcement, and all previously issued distraint warrants cease to be effective, so that the obliged party regains the unlimited right of disposition over his property, of which he could not dispose up to this point. Once the execution has been set aside with final force, it cannot be ordered again, due to the obstacle of res iudicata.
This thesis discusses the discontinuance of enforcement, with the aim to assess how important the role played by the judicature is in this regard. The subject of scrutiny is the degree to which the decision-making practice of the courts shapes and gives concrete form to the individual grounds for setting aside debt enforcement pursuant to the above-cited statutory provision, and influences the development of this procedural institution. The thesis also reflects the relevant legal framework; discusses, within the context of the above-cited provision, noteworthy cases encountered in legal practice; and describes the reasons (obstacles) for which an ongoing enforcement may no longer be pursued and must be terminated, taking into account current developments and in particular the case law of the Supreme Court and the Constitutional Court.