Klonální architektura skýtá rostlinám mnohé výhody - menší vzájemná konkurence odnoží, větší šance přežít disturbanci, větší šance odnože na uchycení v proostu než u semenáčku ad. - ale také některé nevýhody. Jednou z nich jsou komplikace při generativním rozmnožování, nejbližší sousedi odnože klonální rostliny jsou totiž obvykle další odnože stejného jedince, což zvyšuje rpavděpodobnsot samooopylení a nízké genetické kvality potomstva. Cílem práce je rešerše existujících poznatků o demografii klonálních rostlin, a to s důrazem na velikosti jejich klonů, frekvenci kvetení, reprodukční systém (např. genetické mechanismy zabraňování samoopylení) a spektrum opylovačů.
