Postavení žen ve zdravotnictví

• Thesis title in Czech: Postavení žen ve zdravotnictví
• Thesis title in English: The Status of Women in Healthcare from the Gender Perspective
• Key words: Diskriminace, lékařky, studentky, zdravotnictví, stereotypy, nerovnosti, mateřství, gender
• English key words: Discrimination, female physicians, medical students, healthcare, stereotypes, inequality maternity, gender
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: Ing. Zuzana Kotherová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.06.2024
• Date of assignment: 27.09.2024
• Date and time of defence: 17.06.2025 09:00
• Venue of defence: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Date of electronic submission: 29.04.2025
• Date of proceeded defence: 17.06.2025
• Opponents: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.

References

1. FNAIS, Naif MS, et al. Harassment and Discrimination in Medical Training: A Systematic Review and Meta-Analysis. Academic Medicine [online]. May 2014, vol. 89, no. 5, p. 817-827. [cit. 2024-05-17]. DOI: 10.1097/ACM.0000000000000200.
2. GIANAKOS, Alexandra L., Julie A. FREISCHLAG, Ann M. MERCURIO, et al. Bullying, Discrimination, Harassment, Sexual Harassment, and the Fear of Retaliation During Surgical Residency Training: A Systematic Review. World Journal of Surgery [online]. 2022, vol. 46, no. 7, p. 1587-1599. [cit. 2024-05-17]. DOI: 10.1007/s00268-021-06432-6.
3. HUSSAIN, Niha Mariam, Johanna SPIERS, Farina KOBAB a Ruth RILEY. The Impact of Race and Gender-Related Discrimination on the Psychological Distress Experienced by Junior Doctors in the UK: A Qualitative Secondary Data Analysis. Healthcare [online]. 2023, vol. 11, no. 6, p. 834. [cit. 2024-05-17]. DOI: 10.3390/healthcare11060834.
4. KŘÍŽKOVÁ, Alena a Karel PAVLICA. Management genderových vztahů. Postavení žen a mužů v organizaci. Praha: Management Press, 2004. 198 s. ISBN 80-7261-117-8.
5. KŘÍŽKOVÁ, Alena a Zdeněk SLOBODA. Genderová segregace českého trhu práce: kvantitativní a kvalitativní obraz. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav, 2009.
6. KŘÍŽOVÁ, Eva. Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2006. ISBN 80-86429-57-1.
7. LU, Dian W., Madhur D. LALL, Jason MITZMAN, et al. #MeToo in EM: A Multicenter Survey of Academic Emergency Medicine Faculty on Their Experiences with Gender Discrimination and Sexual Harassment. Western Journal of Emergency Medicine [online]. 2020, vol. 21, no. 2, p. 252-260. Published 2020 Feb 21. [cit. 2024-05-17]. DOI: 10.5811/westjem.2019.11.44592.
8. RICH, Alex, Rebecca VINEY, Sarah NEEDLEMAN, et al. 'You can't be a person and a doctor’: the work–life balance of doctors in training—a qualitative study. BMJ Open [online]. 2016, vol. 6, e013897. [cit. 2024-05-17]. DOI: 10.1136/bmjopen-2016-013897.
9. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Praha: Vláda České republiky, 2020. Dostupné z: https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Strategie_rovnosti_zen_a_muzu.pdf
10. YAGHMOUR, A., ALESA, A., ANBARSERYY, E., ABDULLAH BINMERDAH, M., ALHARBI, A., HOUSAWI, A., ALMEHDAR, M., LYTRA, H., ALSAYWID, B., LYTRAS, D. M. Challenges and Obstacles Faced by Trainee Female Physicians: An Integrative Research on Gender Discrimination, Stress, Depression and Harassment. Healthcare [online]. 2021, vol. 9, no. 2, p. 160. [cit. 2024-05-17]. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/healthcare9020160

Preliminary scope of work

V dnešní době mezi mediky a lékaři převládají ženy a lékařství se tak považuje za feminizované povolání (Česko v datech, 2023). Jaké postavení ženy v praxi skutečně mají a jaký se jim dostává přístup k výkonu profese, se zdá konkrétně v České republice jako málo probádané téma. O tom svědčí absence studií provedených na toto téma v ČR v porovnání s množstvím studií v zahraničí. Cílem mé BP je proto identifikovat, v jakém prostředí medičky a lékařky v ČR pracují a zda se při studiu a ve výkonu své profese setkávají s případnou genderovou diskriminací. Chci zjistit, o jak velký fenomén se jedná, zda a případně jak se liší napříč jednotlivými obory, a to jak při studiu, tak při následném výkonu profese.
Oproti České republice je diskriminace lékařek ve světě četně diskutovaným problémem. Studie odhalily například, že medičky si kvůli diskriminačním přístupům, převážně co se týče role budoucí matky, častěji vybírají pozici praktického lékaře místo nemocničních specializací (Rich et al., 2016). Nebo že v oblasti chirurgie z respondentů, kteří se setkali s diskriminací, byly z 61 % ženy (Gianakos, 2022). Metaanalýza z roku 2014 zkoumala šikanu a diskriminaci během lékařského vzdělávání včetně genderové diskriminace žen a podle výsledků se vyskytovaly již ve studiích z konce 20. století (Fnais, 2014). Tím se dokazuje, že se nejedná o novodobý problém, ale ve zdravotnictví existuje již několik let. Kvalitativní studie zkoumající diskriminaci v rámci NHS (National Health Service) ve Velké Británii uvádí, že lékařky se s diskriminací nejčastěji setkávají od primářů a vedoucích lékařů (Hussain et al, 2023).
Ke zkoumání problematiky diskriminace a sexuálního obtěžování lékařek přispěla také kampaň #MeToo. Jak uvádí americká studie z roku 2020 (Lu et al, 2020), právě kampaň #MeToo přitáhla k tématu diskriminace v USA pozornost, a to i přestože podle výsledků je tato problematika v lékařství zdokumentována již několik let. Tato studie zkoumala situaci v urgentní medicíně a zjistila, kdo je nejčastějším zdrojem genderové diskriminace a jaké následky to u lékařek vyvolává (Lu et al, 2020).
Studie se shodují na závěru, že výskyt diskriminace ve zdravotnictví vůči ženám může mít několik důsledků. Jednak výrazně negativně ovlivňuje psychický stav pracujících lékařek a způsobuje řadu mentálních problémů. Může také zapříčinit jejich odchod z povolání a v neposlední řadě diskriminace během studia odrazuje budoucí lékařky. Všechny tyto faktory mohou vést ke krizi zdravotnictví v oblasti lidských zdrojů.
V České republice se problematikou genderových nerovností, které jsou zde v mezinárodním srovnávání vyšší než v jiných státech EU (Evropská komise, 2020), zaobírá Rada vlády pro rovnosti žen a mužů. Ve své Vládní strategii pro rovnost na období 2021-2030, v rámci kapitoly Zdraví analyzuje nerovnosti mezi pracujícími ve zdravotnictví a upozorňuje na sektorovou segregaci mezi obory, a to v návaznosti na již výše zmíněnou feminizaci v odvětví (Úřad vlády, 2021). Strategie odkazuje také na průzkum spolku Mladí lékaři, což je dobrovolná iniciativa reprezentující mladé lékaře a jejich zájmy. Spolek poukazuje na diskriminaci a znevýhodňování mladých lékařek a snaží se o medializaci tématu. Také advokátka JUDr. Aneta Stieranková, která se specializuje na oblast zdravotnického práva, ve svém průzkumu týkajícím se diskriminace žen ve zdravotnictví z roku 2020 nasbírala téměř osm set odpovědí od mediček a lékařek, které se podělily o své zkušenosti.
Z pohledu sociologie se lékařskou profesí zabývala Doc. PhDr. Eva Křížová, Ph.D. ve své knize Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Zabývá se tzv. „ženskými“ aspekty lékařské profese, což zahrnuje specifické výzvy a překážky, kterým ženy v tomto oboru musí čelit. Předkládá analýzu poukazující na změny v lékařské kultuře, včetně otázek rovnosti pohlaví a diskriminace žen.
Nedostatek evidence o problému v českém zdravotnictví předurčuje cíl mé práce, kterým je zjistit, zda a případně s jakou diskriminací se setkávají studentky LF i současné lékařky. Má práce by mohla posloužit jako důkaz o problematice diskriminace žen ve zdravotnictví v českém prostředí. Podrobné zkoumání tohoto problému by mohlo identifikovat efektivní strategie k jeho eliminaci, což by následně mohlo pozitivně ovlivnit celkovou efektivitu a pracovní prostředí v českém zdravotnictví.
V rámci své BP si kladu následné výzkumné otázky:
• Jak vnímají studentky své příležitosti ve vztahu ke svým mužským kolegům?
• Jak často se lékařky setkávají s genderovou diskriminací při výkonu své profese a jaké formy tato diskriminace nabývá?
• Liší se přístup k lékařkám a lékařům napříč lékařskými obory v České republice? Pokud ano, jak?
• Jaké jsou dlouhodobé dopady případné genderové diskriminace na kariérní postup a pracovní spokojenost lékařek v České republice?