Význam výživy v léčbě a prevenci kardiovaskulárního onemocnění a hodnocení stravovacích zvyklostí u pacientů s infarktem myokardu

• Thesis title in Czech: Význam výživy v léčbě a prevenci kardiovaskulárního onemocnění a hodnocení stravovacích zvyklostí u pacientů s infarktem myokardu
• Thesis title in English: The role of a diet in the prevention and treatment of cardiovascular diseases and evaluation of eating habits of patients with heart attack
• Key words: kardiovaskulární onemocnění, infarkt myokardu
• English key words: cardiovascular diseases, myocardial infarction
• Academic year of topic announcement: 2017/2018
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: 3rd Department of Medicine – Department of Endocrinology and Metabolism First Faculty of Medicine Charles University and General University Hospital in Prague (11-00530)
• Supervisor: MUDr. Eva Tůmová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 26.10.2017
• Date of assignment: 26.10.2017
• Date and time of defence: 15.01.2019 00:00
• Date of electronic submission: 30.11.2018
• Date of proceeded defence: 15.01.2019
• Course: Diploma Thesis Defense (B02793)
• Opponents: Mgr. Ivana Šišková

References

Adámková, V. (2011). Tuky a jejich vliv na kardiovaskulární aparát. Medicína Pro Praxi.8(1): 6–9.
Aschermann, M. (2004). Kardiologie 1. díl. Praha: Galén.
Aschermann, M. (2004). Kardiologie 3. díl. Praha: Galén.
Aschermann, M. (2014). Nedostatek vitaminu D a kardiovaskulární onemocnění. Kapitoly zkardiologie. Dostupné z https://www.tribune.cz/clanek/33141-nedostatek-vitaminu-d-a-kardiovaskularni-onemocneni)
Aschermann, M., & Bělohlávek J. (2008). Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních koronárních syndromů bez elevací ST úseků na EKG. Vnitřní lékařství. Dostupné z: http://www.kardio-cz.cz/data/upload/Doporuceny_postup_pro_diagnostiku_a_lecbu_akutnich_koronarnich_s yndrom_bez_elevaci_ST_usek_na_EKG.pdf
Bezpečnost potravin (http://www.bezpecnostpotravin.cz/optimalni-mira-konzumace-ryb.aspx dostupné dne 9. 10. 2018)
Blesso, Ch. N., & Fernandez, M. L. (2018). Dietary Cholesterol, Serum Lipids, and Heart Disease: Are Eggs Working for or Against You? Nutrients. 10(4): 426.
Briggs, M.A., Petersen, K.S., & Kris-Etherton, P. M. (2017). Saturated Fatty Acids and Cardiovascular Disease: Replacements for Saturated Fat to Reduce Cardiovascular Risk.Healthcare. 5(2): 29. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5492032
Býma, S., & Hradec J. (2009) Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Dostupné zhttps://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2008-2012/prevence-KVO.pdf
Canadian Cardiovascular Society. Canadian Cardiovascular Society grading of angina pectoris. Dostupné z: https://www.ccs.ca/images/Guidelines/Guidelines_POS_Library/Ang_Gui_1976.pdf
Cífková, R. a členové společné pracovní skupiny. (2005). Společná doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Vnitřní Lékařství. 51(9): 1021-1036.
Cífková, R., Škodová, Z., Bruthans, J., Holub, J., Adámková, V., Jozífová, M., Galovcová, M., Wohlfahrt, P., Krajčoviechová, A., Petržílková, Z., & Lánská, V. (2010). Longitudinal trends in cardiovascular mortality and blood pressure levels, prevalence, awareness, treatment, and control of hypertension in the Czech population from 1985 to 2007/2008. Journal of hypertenson. (11): 2196-2203.
Cífková, R., Býma, S., Češka, R., et al. (2005). Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa, 2005, 47, s. 3-14.
Česká kardiologická společnost. (2013). Národní kardiovaskulární program. Dostupné z http://www.kardio-cz.cz/data/clanek/604/dokumenty/narodni-kardiovaskularni-program.pdf
Češka, R. (2012). Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. Praha: Triton.
Danzig, V., Šimek, S., Šimková R. et al. Ischemická choroba srdeční u diabetiků. Praha: Maxdorf.
Djoussé, L., Min Lee I., Buring J. E., & Gaziano J. M. (2009). Alcohol Consumption and Risk of Cardiovascular Disease and Mortality in Women: Potential Mediating Mechanisms. NIH Public Access. 120(3): 237–244.
Dostálová, J. (2011). Tuky v potravinách a jejich nutriční hodnocení. Interní medicína.13(9): 347–349.
Dostálová, J., Kohout, P., Růžičková, L., Szitányi, N., & Szitányi, P. (2016). Mléko – přítel nebo nepřítel: Jak postupovat při nesnášenlivosti mléka. Praha: Forsapi.
Dostálová, J. (2008). Co se děje s potravinami při přípravě pokrmů. Praha: Forsapi.
Dostálová, J., Kunešová, M., Otoupal, P., & Starnovská, T. (2006). Zdravá třináctka – stručná výživová doporučení pro širokou veřejnost. Dostupné z http://www.vyzivaspol.cz/zdrava-trinactka-strucna-vyzivova-doporuceni-pro-sirokou-verejnost/
Eilat-Adar, S., Sinai, T., Yosefy, Ch., & Henkin, Y. (2013). Nutritional Recommendations for Cardiovascular Disease Prevention. Nutrients. 5(9): 3646–3683. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3798927/
Felder, R. A., White, M. J. & Jose, P. A. (2013). Diagnostic tools for hypertension and salt sensitivity testing. Current Opinion in Nephrology and Hypertension. 22(1): 65–76.Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3724405
Filipovský, J., et al. (2014). Summary of 2013 ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension. Prepared by the Czech Society of Hypertension/Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa. 56 e494–e518. Dostupné z http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010865014000769
Gabrovská, D., & Chýlková, M. (2017). Slaná fakta o soli aneb je sůl nad zlato? Dostupné z: http://ctpp.cz/data/files/sul%20web.pdf
Hainer, V. et al. (2011). Základy klinické obezitologie. Praha: Grada.
He, F. J. & MacGregor, G. A. (2010). Reducing population salt intake worldwide: from evidence to implementation. Progress in Cardiovascular Diseases. 52(5):363-82.
Hoon Young Choi, M. D., Hyeong Cheon Park, M. D., & Sung Kyu Ha, M. D. (2015). Salt Sensitivity and Hypertension: A Paradigm Shift from Kidney Malfunction to Vascular Endothelial Dysfunction. Electrolyte Blood Press. 13(1): 7–16.
Hooper, L. et al. (2001). Dietary fat intake and prevention of cardiovascular disease: systematic review. BMJ. 322(7289): 757–763.
Jirkovská, et al. (2014). Jak (si) kontrolovat diabetes. Manuál pro edukaci diabetiků.Praha: Mladá fronta.
Keil, U., Liese, A., Filipiak, B., Swales, J. D. & Grobbee, D. E. (1998). Alcohol, blood pressure, and hypertension. Novartis Foundation Symposium. 216: 125–144.
Kozák, M. (2009). Náhlá srdeční smrt. Interní medicína pro praxi. 11(5): 211-214. Kuipers, R. S. (2011). Saturated fat, carbohydrates and cardiovascular disease. The
Netherlands Journal of Medicine. Dostupné z http://www.njmonline.nl/getpdf.php?id=1095
Madonaldo-Pereira, L., Schweiss, M., Barnaba, C., & Medina-Meza, I. G. (2018). The role of cholesterol oxidation products in food toxicity. Food and Chemical Toxicology. s. 908-939.
Malík, J. (2011). EKG: Ischemická choroba srdeční. Praha: 1. LF UK. Dostupné z https://portal.lf1.cuni.cz/clanek-869-ichs-v-ekg-obraze-podklady-k-seminari-pvp-quot-pochopeni-ekg-a-jeho-vyznam-pro-praxi-quot
Matouš, B. (2010). Základy lékařské chemie a biochemie. Praha: Galén.
Mckeown, N. M., Meigs, J. B., Liu s., Rogers, G., Yoshida, M., Saltzman, E., & Jacques, P. F. (2009). Dietary Carbohydrates and Cardiovascular Disease Risk Factors in the Framingham Offspring Cohort. Journal of the American College of Nutrition. 28(2): 150– 158. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5062606/
Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2013). Nadměrná spotřeba soli přispívá k závažným onemocněním. Dostupné z http://www.mzcr.cz/dokumenty/nadmerna-spotreba-soli-prispiva-k-zavaznym-onemocnenim_8476_2778_1.html dostupné dne 28. 8. 2018)
Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2017). Spotřeba alkoholu a tabáku v České republice je stále vysoká. Dostupné z https://www.mzcr.cz/dokumenty/spotreba-alkoholu-a-tabaku-v%C2%A0ceske-republice-je-stale-vysoka_14228_1.html
Nettleton, J. A. et al. (2017) Saturated Fat Consumption and Risk of Coronary Heart Disease and Ischemic Stroke: A Science Update. Annals of Nutrition and Metabolism.70(1): 26-33. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5475232/
Payne-James, J., Grimble, G., & Silk, D. (2001). Artifical nutrition support in clinical practice. London. San Francisco: Grenwich Medical Media.
Racek, J. (2006). Klinická biochemie. Praha: Galén.
Racek, J. (2010). Oxidované LDL a ateroskleróza. Labor Aktuell: Časopis pro klienty
Roche Diagnostics. č. 3, s. 12-15.
Rašková, M. (2013). Kalcium: kostní a kardiovaskulární účinky. Medicína pro praxi. 10(10): 340–343.
Referenční hodnoty pro příjem živin. (2011). Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu
Ronksley, P. E., Brien, S.E., Turner, B. J., Mukamal, K.J., & Ghali, W. A. (2011). Association of alcohol consumption with selected cardiovascular disease outcomes: a systematic review and meta-analysis. BMJ. Dostupné z https://www.bmj.com/content/bmj/342/bmj.d671.full.pdf
Rosolová, H. (2013). Diabetes mellitus a kardiovaskulární onemocnění. Kapitoly z kardiologie. 5: 14–18.
Siri-Tarino, P. W., Sun, Q., Hu, F. B., & Krauss, R. M. (2010). Meta-analysis of prospective cohort studies evaluating the association of saturated fat with cardiovascular disease. The American Journal of Clinical Nutrition, s. 535–546. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/ajcn.2009.27725
Sobotka, L. (2011). Basics in clinical nutrition. Praha: Galén.
Sovová, E., & Lukl, J. (2005). 100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky. Praha: Grada.
Staněk, V. (2014). Kardiologie v praxi. Praha: Axonize CZ.
Stránský, M. & Ryšavá, L. (2010). Fyziologie a patofyziologie výživy. České Budějovice:Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Svačina, Š. et al. (2010). Poruchy metabolismu a výživy. Praha: Galén.
Svačina, Š., Müllerová, D., & Bretšnajdrová, A. (2013). Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. Praha: Triton.
Šamánek, M. (2018). Riziko KVO při různém množství a způsobu pití alkoholu. Kapitoly z kardiologie. Dostupné z https://www.tribune.cz/clanek/43127-riziko-kvo-pri-ruznem-mnozstvi-a-zpusobu-piti-alkoholu
Špinar, et al. (1999) – Špinar J. Vítovec J. et al. (2007). Jak dobře žít s nemocným srdcem.Praha: Grada.
Špinar, J., Vítovec, J., Zicha, J. et al. (1999). Hypertenze. Diagnostika a léčba. Praha: Grada.
Turnbull, D., Rodricks, J. V., Mariano, G. F., & Chowdhury, F. (2017). Caffeine and cardiovascular health. Regulatory Toxicology and Pharmacology (s. 165-185).
Veselý J. (2002). Tlaková diuréza a arteriální hypertenze. Olomouc: Epava.
Vetvicka, Vaclav & šíma, Petr & Vannucci, Luca. (2018). Beta Glucan as Therapeutic
Food. Therapeutic Foods, (s.239-256).
Widimský jr. J., Widimský, J. et al. (2014). Hypertenze. Praha: Triton.
Xu, L. et al. (2018). Egg consumption and the risk of cardiovascular disease and all-cause mortality: Guangzhou Biobank Cohort Study and meta-analyses. European Journal of Nutrition (s. 1-12).
Zadák, Z. (2008). Výživa v intenzivní péči. Praha: Grada.
Zekovic, et al. (2005). Natural and modified (1-->3)-beta-D-glucans in health promotion and disease alleviation. Critical Reviwes in Biotechnology. 25(4):205-30.Zlatohlávek, L. et al. (2016). Klinická dietologie a výživa. Praha: Current media.
Žák, A., & Macášek, J. (2011). Ateroskleróza: nové pohledy. Praha: Grada.

Preliminary scope of work

Tato diplomová práce se zabývá úlohou výživy vprevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V teoretické části jsou popsány základní poznatky o kardiovaskulárních onemocněních, jejich výskytu, rizikových faktorech a významu výživy v jejich prevenci a léčbě. V teoretické části je podrobně popsán efekt příjmu sacharidů, vlákniny, glykemického indexu potravin, příjmu tuků a jejich složení, minerálních látek, alkoholu akávy. Dále je popsán význam výživy vpřípadě, kdy se kardiovaskulární onemocnění či jejich komplikace již rozvinou. Výzkumná část je věnována průzkumu stravovacích zvyklostí pacientů, kteří již prodělali akutní infarkt myokardu.
Cílem výzkumné části je zjistit, zda pacienti dodržují aktuální doporučení pro prevenci a léčbu KVO, případně v jakých bodech se skutečné stravování těchto pacientů liší od doporučení. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníku, který byl vyplňován během rozhovoru s vybranými pacienty. Získaná data byla zaznamenána formou grafů. Informace byly získány od 65 pacientů. Zjistila jsem, že pacienti hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu nemají dostatek znalostí pro sestavení vyváženého jídelníčku, nebo výživová doporučení porušují vědomě. Problematický je zejména výběr tuků, nevyvážené složení jídelníčku, častá konzumace příliš tučných a sladkých potravin a také častá konzumace solených pochutin. Nedostatečná je konzumace ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků a vhodnějších zdrojů tuku (ořechy a semena, vybrané druhy olejů). Velice problematická je vysoká konzumace alkoholu. Většina dotazovaných je obézních či s nadváhou.

Preliminary scope of work in English

This diploma thesis deals with the role of nutrition in the prevention and treatment ofcardiovascular diseases. The theoretical part describes basic knowledge about cardiovascular diseases, prevalence, risk factors and the importance of nutrition in their prevention and treatment. The theoretical part describes in detail the effect of intake of carbohydrates, fiber, describes the role of glycemic index of foods, fat intake and their chemical composition, minerals, alcohol and coffee. One part of the theoretical part also describes the role of nutrition in the treatment. The research part is devoted to the dietary habits of patients who have already had an acute myocardial infarction.
The aim of the research is to find out whether patients follow current recommendations for the prevention and treatment of CVD, or how the actual diets of these patients differ from recommendations. The data were collected using a questionnaire filled in during interviews with selected patients. It was found out that patients hospitalized for acute myocardial infarction have insufficient knowledge to build a balanced diet, or that nutritional recommendations are consciously violated. Problematic is especially the choice of fats, the unbalanced composition of the diet, the frequent consumption of too fat and sweet foods, and frequent consumption of salted snacks. Insufficient is the consumption of fruits and vegetables, whole grains and more suitable sources of fat (nuts and seeds, selected oils). The consumption of alcohol is also too high. Most of the respondents are obese or overweight.