Gender jako faktor ovlivňující zdraví

• Thesis title in Czech: Gender jako faktor ovlivňující zdraví
• Thesis title in English: Gender as a factor affecting health
• Key words: Gender, nerovnosti, determinanty zdraví, zdravotní služby, bariéry implementace
• English key words: Gender, inequalities, health determinants, health care services, implementation barriers
• Academic year of topic announcement: 2016/2017
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 19.06.2017
• Date of assignment: 19.06.2017
• Date and time of defence: 20.06.2018 09:00
• Venue of defence: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Date of electronic submission: 25.04.2018
• Date of proceeded defence: 20.06.2018
• Opponents: Ing. Zuzana Kotherová, Ph.D.

References

HOLČÍK, Jan. 2010. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD. ISBN 978-80-210-5239-0.
KARSTEN, Hartmut. 2006. Ženy – muži: genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál. Spektrum. ISBN 80-7367-145-x.
KEBZA, Vladimír. 2005. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia. ISBN 80-200-1307-5.
LINDER, Stephen H., PETERS, B. Guy. 1987. A Design Perspective On Policy Implementation: The Fallacies Of Misplaced Prescription. Policy Studies Review. Ročník 6, č. 3, s. 459–475.
LORBER, Judith. 2000. Gender and the social construction of illness. Walnut Creek: Altamira Press, Gender lens. ISBN 0-8039-5814-5.
Manuál pro gender mainstreaming politik zaměstnanosti, sociálního začleňování a sociální ochrany. 2008. [online]. Evropská společenství. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. ISBN 978-92-79-09261-9. [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=2045&langId=cs.
OAKLEYOVÁ, Ann. 2000. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál. ISBN 80-7178-403-6.
PAYNE, Sarah. 2009. How can gender equity be addressed through health systems? [online]. Policy Brief 12, WHO Regional Office for Europe and European Observatory on Health Systems and Policies. ISSN 1997-8073 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0006/64941/E92846.pdf?ua=1.
PAYNE, Sarah. 2014. Gender mainstreaming as a global policy paradigm: barriers to gender justice in health. Journal Of Comparative Social Welfare. February 2014;30(1):28.
POTŮČEK, Martin a kol. 2016. Veřejná politika. Praha: C.H. Beck. 309 stran. ISBN 978-80-7400-591-6.
SCHNEIDER, Anne, INGRAM, Helen. 1993. Social Construction of Target Populations for Politics and Policy. The American Political Science Review. Roč. 87, č. 2, s. 334–347.
VESELÝ, Arnošt a NEKOLA, Martin (eds.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Studijní texty, 40. ISBN 978-80-86429-75-5.
Women’s Health in Europe: Facts and Figures Across the European Union. 2006. [online]. European Institute of Women’s Health. ISBN 0-9528928-2-0 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20080330223123/https://www.eurohealth.ie/pdf/WomenshealthinEurope_FINALpdf.pdf.
Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky. 2003. [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. ISBN 80-7280-262-3 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf.

Preliminary scope of work

A. Vymezení výzkumného problému
Údaje o demografickém vývoji české populace dlouhodobě vykazují rozdíl v délce života žen a mužů. Ženy žijí déle a více let prožívají bez zdravotního postižení, avšak podíl života, který prožívají se zdravotním postižením, je větší než u mužů. Tyto rozdíly mohou být dány jednak biologickými faktory vyplývajícími z rozdílu mezi mužským a ženským organismem, jednak ze sociálně konstruovaných rozdílů mezi muži a ženami, které zahrnují např. očekávání spojená s rolí ženy a muže. Ke genderovým nerovnostem ve společnosti dochází, a proto bývají vyhodnocovány mezinárodními organizacemi, např. Světovým ekonomickým fórem. Genderové politiky jsou obvykle zaměřeny na dosažení stejné ekonomické nezávislosti pro ženy a muže, na sladění pracovního a rodinného života, na podporu rovné účasti žen a mužů na rozhodovacích procesech. Na genderovou rovnost v oblasti zdraví není v České republice kladen takový důraz, přitom nerovnosti mohou ovlivňovat kvalitu a délku lidského života. Politiky genderové rovnosti v oblasti zdraví by samozřejmě neměly směřovat k tomu, aby se život žen zkrátil na úroveň délky života mužů. Jejich cílem by mělo být spíše odstraňování diskriminace v přístupu ke zdravotním službám a možnostem jejich využívání a rozeznávání odlišných potřeb žen a mužů v oblasti zdraví, neboť biologicky neodůvodněné rozdíly ve zdraví jsou nespravedlivé.

B. Cíle diplomové práce
Cílem diplomové práce je rozšířit poznání o tom, zda je v České republice směřována politika k odstraňování genderových nerovností ve využívání zdravotních služeb a zda jsou reflektovány rozdíly mezi ženami a muži v jejich potřebách a v přístupu ke svému zdraví.

C. Výzkumné otázky
Je rovnost v přístupu ke zdravotním službám a v možnostech jejich využívání pro ženy a muže v ČR součástí veřejně politických dokumentů?
Má ČR stanoveny veřejně politické cíle k dosažení rovnosti žen a mužů v oblasti zdraví?
Jsou v ČR systematicky vyhodnocovány údaje o využívání zdravotních služeb s ohledem na identifikaci možných nerovností mezi muži a ženami v oblasti zdraví?
Dochází v ČR ke změnám v přístupu žen a mužů ke zdravotním službám a jejich využívání?
Je o nákladech na zdravotní služby a prevenci onemocnění v ČR rozhodováno z pohledu možných rozdílů mezi muži a ženami v přístupu ke zdraví a využívání zdravotních služeb?

D. Teoretická východiska
K pochopení toho, proč je zdraví jedinců a populace takové, jaké je, přispívají znalosti o determinantách zdraví. Determinanty zdraví lze definovat jako faktory, které ovlivňují a určují zdravotní stav, a to příznivě, i nepříznivě. Mezi základní determinanty zdraví se dle Světové zdravotnické organizace řadí životní styl, genetické predispozice organismu, úroveň a dostupnost poskytované zdravotní péče, životní prostředí a sociální vlivy. Jedná se tedy o celou řadu osobních i celospolečenských faktorů, které mají různou váhu a bývají úzce provázané.
Mezi muži a ženami existují rozdíly v postoji k vlastnímu zdraví. Jako genderové role jsou označovány normy a očekávání spojená s chováním a jednáním mužů a žen, která jsou předávána procesem socializace a bývají ovlivněna různými předsudky. Holčík (2010) uvádí, že ženy se zdraví více věnují a častěji pečují o děti a další členy rodiny než muži a muži mají menší odhodlání pro své zdraví něco udělat. Karsten (2006) vysvětluje, že muž vnímá své tělo jako nástroj a prostředek k dosahování cílů (zaopatřit rodinu, vydávat síly pro svůj podnik) a nevšímá si varovných signálů, které mu vlastní tělo dává, kdežto od žen se očekává, že žijí vnitřními pocity, je jim dovoleno ukázat slabost a vzít ohled na varovné signály svého těla.
Strategie posilování genderové rovnosti jsou obecně přijímány na mezinárodní i národní úrovni, přesto dlouhodobě přetrvávají rozdíly v délce života a rozdíly ve zdravotním stavu mužů a žen v ČR. Veřejná politika jako proces je sledem kroků směřujících k naplnění cíle. Tento proces popisuje např. Potůček (2016) jako veřejně politický cyklus. K porozumění zkoumanému tématu lze tedy přistoupit z pohledu jedné z fází tohoto cyklu – implementace veřejné politiky – a problémů, které s touto fází souvisejí a o nichž se zmiňují Linder a Peters (1987).
Jako doplňující přístup je případně možné využít pohledu teorie sociální konstrukce cílových skupin. Snahy na podporu genderové rovnosti jsou totiž často omezovány jen na zavádění zvláštních opatření na pomoc ženám. Autorky teorie, Schneider a Ingram (1993), vysvětlují, jakým způsobem jsou cílové skupiny konstruovány a jak se to odráží v tvorbě rámce a v účincích politiky.

E. Výzkumný plán
Diplomová práce bude zpracována na základě kvalitativního výzkumu – tematickou analýzou dokumentů (legislativa, strategické a koncepční dokumenty Ministerstva zdravotnictví, zdravotně pojistné plány a výroční zprávy zdravotních pojišťoven, publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky) a analýzou rozhovorů s 5 experty, kteří mají vztah ke zkoumanému tématu (Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, zdravotní pojišťovny, Světová zdravotnická organizace).

Preliminary scope of work in English

Gender roles can influence health and life-expectancy of women and men. Differences between women and men were identified in mortality and morbidity rates, but it is difficult to identify what part of it can be attributed to biology and what part to gender. Women and men have different needs that should be recognized and reflected in health policy – they differ in their interactions with health systems, their responsibilities and use of preventive care, their willingness to consult symptoms of diseases. The aim of this work is to find out whether the policy in the Czech Republic is focused on gender equity in health using various approaches: specific targets, budgeting and health indicators.