Sudá versus lichá škála v online dotazníku

• Thesis title in Czech: Sudá versus lichá škála v online dotazníku
• Thesis title in English: Even Versus Odd Scale in Online Questionnaire
• Key words: měření postojů, škála, lichá škála, sudá škála, Web survey, CAWI, škálování
• English key words: attitude measurement, scale points, odd scale, even scale, Web survey, CAWI, scaling
• Academic year of topic announcement: 2015/2016
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 18.05.2017
• Date of assignment: 18.05.2017
• Date and time of defence: 19.06.2017 09:00
• Venue of defence: Jinonice - U Kříže 8, J2019, Jinonice - místn. č. 2019
• Date of electronic submission: 19.05.2017
• Date of proceeded defence: 19.06.2017
• Opponents: prof. RNDr. Jan Hendl, CSc.

Guidelines

V rámci této diplomové práce budu provádět kvantitativní výzkum pro ověření uvedených hypotéz. Výzkumným nástrojem bude dotazník a data budou sbírána metodou CAWI. Dotazník bude mít čtyři varianty, na základě první rozřazovací otázky se respondentovi náhodně přiřadí konkrétní varianta dotazníku, která vždy obsahuje dvě baterie. V první baterii respondent na základě varianty dotazníku obdrží buď krátkou lichou škálu (1-5), krátkou sudou škálu (1-4), dlouhou lichou (0-10) nebo dlouhou sudou škálu (1-10). V druhé baterii bude respondentovi přiřazena buď lichá škála (pětibodová nebo jedenáctibodová) bez možnosti „nevím“ nebo sudá škála (čtyřbodová nebo desetibodová) s možností „nevím“. Dotazník bude také obsahovat otázky ohledně obtížnosti vyplnění jednotlivých baterií, informovanosti respondenta o daném tématu a sociodemografické otázky. Jako téma dotazníku jsem zvolila „Rodina v současné společnosti“ a výroky pro baterie jsou převzaty z výzkumu Zdraví a rodina ISSP 2011.
Předpokládaná struktura práce:
Úvod
1. Teoretická východiska
• Postoje a jak je měřit
• Škály – lichá a sudá škála
• Možnost „nevím“ jako součást škály
• Dosud provedené studie sudých a lichých škál
2. Metodologie výzkumu
• Research design
• Měřící nástroj - dotazník
• Sběr dat
• Úprava dat
3. Zjištění a Analýza dat
4. Diskuze s teoretickými východisky
Závěr

References

• BABBIE, Earl R. The practice of social research. Nelson Education, 2015.
• CALLEGARO, Mario; MANFREDA, Katja Lozar; VEHOVAR, Vasja. Web survey methodology. Sage, 2015.
• DAWES, John G. Do data characteristics change according to the number of scale points used? An experiment using 5 point, 7 point and 10 point scales. 2012.
• DILLMAN, Don A.; TORTORA, Robert D.; BOWKER, Dennis. Principles for constructing web surveys. In: Joint Meetings of the American Statistical Association. 1998.
• GARLAND, Ron. The mid-point on a rating scale: Is it desirable. Marketing bulletin, 1991, 2.1: 66-70.
• GRANELLO, Darcy Haag; WHEATON, Joe E. Online data collection: Strategies for research. Journal of Counseling & Development, 2004, 82.4: 387-393.
• LIKERT, Rensis. The method of constructing and attitude scale. Methods and Techniques in Business Research, 1967.
• REVILLA, Melanie A.; SARIS, Willem E.; KROSNICK, Jon A. Choosing the number of categories in agree–disagree scales. Sociological Methods & Research, 2014, 43.1: 73-97.
• RYŠAVÝ, Dan. Úskalí on-line dotazování při měření postojů vysokoškoláků a pracovníků vysokých škol. Data a výzkum-SDA Info, 2011, 5.1: 85-103.
• WRIGHT, Kevin B. Researching Internet-based populations: Advantages and disadvantages of online survey research, online questionnaire authoring software packages, and web survey services. Journal of
Computer-Mediated Communication, 2005.

Preliminary scope of work

Námětem této diplomové práce jsou škály, které jsou využívány při měření postojů nejen v online dotaznících. Zabývat se budu porovnáním škál se sudým a lichým počtem hodnot. Protože neexistuje jasné stanovisko, jak dlouhou škálu je vhodné využít při měření postojů, budu měřit liché a sudé škály na stejných bateriích otázek v dotaznících. V rámci výzkumu, který je součástí této práce, budu testovat škály krátké (čtyř a pětibodové) i dlouhé škály (deseti a jedenáctibodové). Zajímat mě bude jejich porovnání z pohledu obtížnosti vyplnění pro respondenta a příklonu k extrémním hodnotám v případě vyplňování dlouhých škál. Věnovat se také budu informovanosti respondenta o tématu výroků při vyplňování různých typů škál. Dále chci otestovat, zda je u lichých škál střední hodnota používána jako substitut za možnost odpovědi „nevím“.
Mými předpokládanými hypotézami jsou:
1. U dlouhých škál se respondenti přiklánějí k extrémním hodnotám více než u krátkých škál.
2. Respondenti hodnotí liché škály jako méně obtížné při vyplňování než škály se sudým počtem hodnot.
3. U sudých škál volí neinformovaný respondent častěji možnost „nevím“ než respondent informovaný. U lichých škál (bez možnosti nevím) volí neinformovaný respondent častěji střední hodnotu než informovaný respondent.
4. Podíl neextrémních hodnot u sudé škály je srovnatelný s podílem neextrémních hodnot u liché škály.
o Za neextrémní hodnoty považuji hodnoty 2,3 pro čtyřbodovou škálu a 2,3,4 pro pětibodovou škálu. U dlouhých škál za neextrémní hodnotu považuji 3,4,5,6,7,8 pro desetibodovou škálu a 2,3,4,5,6,7,8 pro jedenáctibodovou škálu.