Sant’Abbondio: the Study Room and its Fresco Decoration

• Thesis title in Czech: Sant’ Abbondio v Cremoně: k problematice freskové výzdoby ve “studiolu” kolem roku 1513
• Thesis title in English: Sant’Abbondio: the Study Room and its Fresco Decoration
• Key words: renesance, mnišské umění, filozofie, věda, astronomie
• English key words: Renaissance, monastic art, natural philosophy, science, astronomy
• Academic year of topic announcement: 2016/2017
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: angličtina
• Department: Institute of Christian Art History (26-UDKU)
• Supervisor: doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 31.01.2017
• Date of assignment: 03.02.2017
• Confirmed by Study dept. on: 13.02.2017

Guidelines

1. Předmluva
2. Úvod
3. Řád ponížených v Sant’Abbondio
3.1 Morální ctnosti
3.2 Způsoby uctívání a zobrazování
3.3 Studiolo a jeho úloha v Sant’Abbondio
4. Obrazové vizualizace
4.1 Popis nástěnných maleb
4.2 Použité techniky
4.3 Camera degli Sposi a její vliv v Sant’Abbondio
4.4 Nástěnné malby v Cremoně
5. Ikonografie
5.1 Antická filozofie
5.2 Antická astronomie
5.3 Islámská a židovská matematika
5.4 Měření času v rámci juliánského kalendáře
5.5 Praktické důsledky aplikované astronomie
6. Závěr
7. Ilustrace
8. Použitá literature

References

A. Koyré, Du Monde clos à l’univers infini, Gallimard, Paříž 1973
J. Burckhard, Die Kultur der Renaissance in Italien, Kroener Verlag (Stuttgart) 1988
M. Dvořák, Studien zur Kunstgeschichte, Reclam-Verlag (Leipzig), 1991
W. Liebenwein, Studiolo: Storia e tipologia di uno spazio culturale, Franco Cosimo Panini, Modena, 2005
G. Vasari, Vite de piu eccellenti pittori, scultori e architetti, Niccolo e Marco Pagliarini, Rome, 1759
G. Vasari, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I, PREISS Pavel (ed.), Praha 1976
L. Bandera, A. Foglia, L. Roncai, Sant’Abbondio in Cremona: La chiesa, il chiostro, la santa casa, Ti.pl.eco, Piacenza, 1990
M. Natale and E. Rossetti, Bramantino: The Renaissance in Lombardy, Skira Editore, London, 2015
R. Klein, H. Zerner, Italian Art 1500 – 1600: Sources and Documents, Northwestern University Press, Evanston, 1966
J. Al-Khalili, Pathfinders: The Golden Age of Arabic Science, Penguin Books, London, 2010
Dictionnaire de l’Art et des Artistes, Hazan (Paříž), 1982
R. Caillois, L’homme et le sacré, Gallimard (Paříž), 1950
The Essential Gombrich: Selected Writings on Art and Culture, ed. R. Woodfield, Phaidon (London), 1996
E. H. Gombrich, Art and Illusions: A Study in the Psychology of Pictorial Representation, Princeton University Press, Princeton and Oxford, 2000
E. Grant, God and Reason in the Middle Ages, Cambridge University Press (Cambridge), 2001
E. Grant, Plants, Stars, and Orbs: The Medieval Cosmos, 1200—1687, Cambridge University Press (Cambridge), 1994
L. Gamwell, Mathematics and Art: A Cultural History, Princeton University Press, Princeton and Oxford, 2016
D. Wootton, The Invention of Science: a New History of the Scientific Revolution, Allen Lane, London, 2015
H-W. Kruft, Geschichte der Architekturtheorie, C.H. Beck, Mnichov, 2004
B. Cole, The Renaissance Artist at Work: From Pisano to Titian, Westview, London, 1983
M. Zlatohlávek, Drawings from Cremona 1500-1580. The Art of the Renaissance and Mannerism in the Lombard City, NG (Praha), 1995
G. Bora a M. Zlatohlávek, I segni dell’arte. Il Cinquecento da Praga a Cremona, Milano, 1997
M. Zlatohlávek, Prolegomena ke studiu kresby v Cremoně – 1494-1525 (disertační práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze), Praha 1999
A. Volrábová, Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, Praha: Národní galerie v Praze, 2008
J. Kuthan, Benediktinské kláštery střední Evropy a jejich architektura, Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014
S. C. Mc Cuskey, Astronomies and Cultures in early Medieval Europe, Cambridge University Press (Cambridge), 2000
P. Milén, Geometrie v dějinách náboženství: úvahy o racionalitě a zodpovědnosti, Prostor (Praha), 2015
J. Royt, Slovník biblické ikonografie, Karolinum (Praha), 2006
Th. Kuhn, The Structure of Scientific Revolutions, University of Chicago Press, 1996
J. K. Nelson and R. J. Zeckhauser, The Patron’s Payoff: Conspicuous Commissions in Italian Renaissance Art, Princeton University Press, Princeton, 2008
B. Roeck, Gelehrte Künstler Maler, Bildhauer und Architekten der Renaissance über Kunst, Klaus Wagenbach Verlag, Berlin 2013
R. Signorini, Opus hoc tenue: la "archetipata" Camera dipinta detta "degli sposi" di Andrea Mantegna : lettura storica iconografica iconologica della "più bella camera del mondo", presentazione di Filippo Trevisani ; premessa di Giorgio Bernardi Perini ; prefazione di Eugenio Battisti ; introduzione di Michele Chiodarelli, MP marketing pubblicità (Mantova) 2007
E. Gilson, La philosophie au moyen-âge, Payot (Paris), 2000
E. Panofsky, Renaissance and Renascences in Western Art, Westview Press (Oxford), 1960
E. Panofsky, Idea: příspěvek k historii pojmu starší teorie umění, Malvern (Praha), 2014
E. Panofsky, Význam ve výtvarném umění, Malvern (Praha), 2013
J. T. Paoletti and G. M. Radke, Art in Renaissance Italy, Laurence King Publishing (London), 2011
J. V. Field, Piero della Francesca: A Mathematician’s Art, Yale University Press (London), 2005
L. Bandera et., Pittura a Cremona dal Romanico al Settecento, Cariplo (Milano), 1990
F. Caroli, Il Cinquecento Lombardo: da Leonardo a Caravaggio (Firenze), 2000

Preliminary scope of work

Na začátku 16. století vzkvétalo umění ve všech velkých lombardských městech. Účelem této diplomové práce je prozkoumat freskovou výzdobu ve studiolu v klášteře Sant‘ Abbondio v Cremoně – a to tak, že tato studie ukáže jak živý obraz umění, jak se tříbil v klášteře ponížených či pokorných (humiliati) na začátku 16. století, tak funkci a vztah této výzdoby k pracím místních umělců, jakými byli Boccaccio Boccaccino, Tommaso Aleni, Galeazzo Campi, Francesco Casella and Marco Marziale. Práce má tři části. V první jsou identifikovány důležité morální ctnosti řádu ponížených. Potom se zabývám jejich úsilím upevňovat náboženskou totožnost, jak ji před poníženými uplatňovali benediktýni, kteří klášter opustili roku 1288. V druhé části je zdůrazněno úsilí šířit slávu ponížených, což se ukázalo jako zbytečné ve světle jejich potupného konce a následného upadnutí v zapomenutí. Třetí část nabízí detailní rozbor jak ikonografie freskové dekorace, tak složitou motivaci opata řádu, jenž podporoval nejen filozofii a vědeckou erudici, ale také útěchu a radost z uměleckého zážitku. Ve středu stropní výzdoby sálu (studiola) je totiž zobrazena Panna Marie obklopená portréty pohanských mudrců a panovníků. V závěru sumarizuji ikonografický program, který odráží nejen praktické potřeby ponížených (měření času s každoročním určováním velikonočních svátků v juliánském kalendáři), ale také náboženskou toleranci ve chvíli, kdy se schylovalo k reformační bouři, která otřásla celou Evropu.

Preliminary scope of work in English

Despite the political uncertainty of the first decades of the sixteenth century, the arts flourished in all of the principal cities across Lombardy. In this authoritative study I explore the distinctive uses of wall paintings in the study room (studiolo) at Sant’Abbondio in Cremona. Its aim is twofold: while offering a vivid picture of art used in the monastery of the Humiliated at the beginning of the sixteenth century, I examine both its function and connection – if any – in the fresco works of local artists, such as Boccaccio Boccaccino, Tommaso Aleni, Galeazzo Campi, Francesco Casella and Marco Marziale. The thesis is divided into three parts. First, I identify concepts of particular importance to the Humiliati, such as the moral virtues of charity and humility and the promotion of a religious identity so important to their Benedictine antecedents who left the convent in 1288. In Part II, I describe particular features within Humiliati imagery that were not typical of works produced for other religious orders in Lombardy. These features reflect a deliberate agenda promoted by the Humiliati to enhance the reputation of their order—ultimately a futile exercise in view of their ignominious end and subsequent obscurity. In Part III, the iconographic patterns that emerged in the studiolo are examined in detail, as are the complex motivations of the ruling abbot who supported natural philosophy and scientific erudition, but also solace and pleasure. The room in question is painted with the Virgin Mary in the center on the ceiling surrounded by a series of portraits of non-Christian savants displaying their intellectual accomplishments. In concluding, I emphasize that, over the centuries, art historical studies of the fifteenth and sixteenth centuries have tended to focus on the precocious talent, individualism and innovation of Medici Florence, followed by the mature flowering of the arts in Rome and Venice. In the last fifty years or so, the art of other city-states, such as Mantua, Ferrara or Parma, has emerged strongly from the shadows. What still remains in obscurity and oblivion today, however, is the iconographic program of religious orders, particularly of the overlooked and snubbed Humiliati, whose religious tolerance stands out persuasively prior to tumultuous establishment of the Protestant churches.