Práce se bude zabývat nejčastějším typem antipredační strategie u živočichů, a to útěkem před predátorem. Vzdálenost mezi kořistí a predátorem, při které kořist zahajuje útěk, je definována jako flight-initiation distance (FID). Jedná se o jedinečnou snadno měřitelnou veličinu, pomocí které lze velmi snadno kvantifikovat strach jedince v dané situaci. Současné práce zpochybňují konstantní nastavení útěkové vzdálenosti u jednotlivých druhů živočichů. Místo toho je FID vnímána jako dynamický jev, který se může značně měnit v závislosti na okolních podmínkách. Hlavní náplní práce bude rešerše faktorů, které mohou ovlivňovat útěkové chování a následné zhodnocení v čem a proč se mohou lišit. Obecněji se zaměří na porovnání vybraných skupin obratlovců, konkrétně plazů v porovnání s ptáky a savci. Dále by měla detailněji zhodnotit, jakým způsobem je tato problematika testována u plazů a případně navrhnout nové designy pokusů pro měření FID.
Preliminary scope of work in English
This work will deal with fleeing from a predator, a most common type of antipredatory strategy used by animals. Flight-initiation distance (FID) is defined as a distance between the predator and prey when the prey starts to flee. This distance is easy to measure and it is commonly used for quantification of animal fearfulness in danger situations. Recent works challenged the constant value of the flight initiation distance for each animal species. FID is more likely a dynamic variable depending on a various conditions. Main topic of the work will be a search of the factors influencing flight behaviour and evaluation of how and why it can differ. Generally it will focus on a comparison of chosen groups of vertebrates, specifically reptiles compared with birds and mammals. Lastly it will focus on the methods employed for investigating the FID in reptiles and suggesting new experimental design.