Identita kulináře - jsme to, co jíme?
Thesis title in Czech: | Identita kulináře - jsme to, co jíme? |
---|---|
Thesis title in English: | Culinary identity - are we, what we eat? |
Key words: | sociální status; sociální skupina; jídlo; vaření; identita; spotřeba |
English key words: | social status; social group; food; cooking; identity; consumption |
Academic year of topic announcement: | 2013/2014 |
Thesis type: | diploma thesis |
Thesis language: | čeština |
Department: | Department of Sociology (23-KS) |
Supervisor: | doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D. |
Author: | hidden - assigned by the advisor |
Date of registration: | 03.06.2014 |
Date of assignment: | 03.06.2014 |
Date and time of defence: | 20.06.2016 00:00 |
Venue of defence: | Jinonice, U Kříže 8, Praha 5 |
Date of electronic submission: | 12.05.2016 |
Date of proceeded defence: | 20.06.2016 |
Opponents: | doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D. |
URKUND check: |
References |
Bourdieu, Pierre. 1996. Distinction: a social critique of the judgement od taste. London:
Routledge. Bourdieu, Pierre. 1 998. Teorie j ednaní. Praha:Karolinum. Beardsworth, A.; Keil, T.I9g7. Sociologt on the Menu: an Invitation to the Study od Food and Socieý, London: Routledge. Fox, Robin .2009. Food and eating: An anthropological perspective. Germov, J., Williams, L. 2008. A Sociology of Food and Nutrition: The Social Appetite. Oxford University Press. Freedman' Paul. 2008. Jídlo:dějiny chuti. Praha: Mladá fronta. Kubátová, Helena. 2010. Sociologie životního způsobu. Praha:Grada publishing s.r.o. Lipovetsky, Gilles. 2007. Paradoxní štěstí - Esej o hyperkonzumní společnosti. Praha:Prostor. Lipovetsky, Gil1es.20 1 o. Rise pomíjivosti. Praha: Prostor.Lyon, P., Colquhoun, A. and Alexander, E. (2003), Deskilling the domestic kitchen: national tragedy or the making of a modern mýh?. Food Service Technology, 3: 167_175. Robinson, Caroline. 2002. More Mental than Dental: The Link between Bourdieu's Concept of Sociď Habitus and Nutrition. Simmel, Georg. 20a3. o podstate kultúry. Bratislava:Ka|ligram |
Preliminary scope of work |
V poslední době je zaznamenatelný rozmach zájmu o jídlo a vaření. Skoro v kaŽdém
lifestylovém časopise je alespoň jedna strana věnovaná jídlu a vďení, televize i internet jsou plné receptů a tad,jak a co nejlépe uvařit. Lze konstatovat, žejídlo je všude. Je zřejmé, že jídlo potřebujeme k přežití, ale to, že informacím o jídle a vďení již skoro nelze uniknout, vypovídá o určitých změnách ve společnosti' Jídlo lidé nekonzumují jen, aby přežili, jídlo se stává vyjádřením jejich kulturních a sociálních vazeb. Praktikami spojenými s jídlem, ať už jde o přípravu, stolování, následnou konzumaci, komunikaci o jídle s druhými, je moŽné ustavovat společenský status. Lépe řečeno týo praktiky ustawjí sociální status lidí a zároveň vývářejí identitu, kterou nazývám,,ku1inářskou... Tato identita patří lidem, pro které se vďení a jídlo stalo koníčkem, zdánIivě vďí pro potěchu, a|e zajejich praktikami však mohou byt i jiné intence (například vyjadřování statusu). Tito |iďé, na které se budu ve své práci zaméřovat, by měli b1it lidmi, kteří mají znalosti a dovednosti, ježjsou nutné k přípravě jídla. Musí to být lidé zasvěcení do kuchďského know - how, nicméně chci zkoumat kuchaře amatéry, nikoli profe sionály.Práce se chce opírat především o autora Pierra Bourdieho (1996, 1998), který poukazuje na habituální povahu konzumovaných jídel' Zajímá mne, jestli skupina kulinářů pochazí ze stejného socioekonomického prostředí, či jestli tento ekonomický aspek1 nehraje ažtak důležitou roli. Domnívám se, že kulinríři mohou být lidé zriznýchvrstev společnosti, ale svůj kulturní kapitál předvádějí právě skrze vďení určidch typů jídel. K tomu, abych mohla postihnout určitý vyvoj v oblasti vaření, mi bude nápomocná kniha Sociology of the Menu (1997), která popisuje výváření moderního menu, a jak je ustavováno, co je a není vhodné jídlo, tzt. jíd|o, které je hodnocené. Jelikož se snažím pollkazat na fakt, že jídlo má kulturní a symbolické významy nesmím opomenout Georga Simmela (2o)3),který poukazuje na kulturní artefakty (kterými můŽe být i jídlo), skrze které lidé ustavují své postavení ve společnosti. Problémem individualizace, kulturních významtt a trávení volného času v g|obalízovaném světě se zabývá Gilles Lipovetsky (2OO7, 2OIO). Důvodem pro jeho zařazení je, že se soustředí na nové prchlivé fenomény (móda, masová konzumace čehokoli), ke kterým se lidé v postmoderní společnosti uchylují, jelikoŽ jsou vykořeněni ze starých struktur. Aplikovala bych li tuto tezí na svou ptáci, je možné, že lidé dosahují sociálních statusů skrze nové fenomény (kulinďení), protože tradiční struktury získávéní statusů jsou oslabeny (práce, rodina). Cíl práce a předběžné výzkumné otázky: V mém výzkumu se tedy budu zabývat, praktikami spojenými s vařením a přípravou jídla, na jejich základě se budu snažit odhalit, jestli a jak se skrze konzumaci ustavuje sociální status lidé, které označuji jako kulináře. Jak pomáhá vaření urči|ých jídel ustavovat status? Kde a jak nacházejí kulináři inspiraci k tomu, co vařit - kdo ustavuje, jaké jídlo je to ,,správné..? Promítá se kulinaření i do běžného života? Metodologie: Práce bude stavět na kvalitativní metodologii, přesněji na etnografii. M)im vzorkem bude skupina kulinářů, pořádající společné večeře. V rámci těchto večeří budu provádět zúčastněné pozorování a budu provádět neformální rozhovory' Dále bych chtě|a navštívit jednotlivé členy i v jejich domácím prostředí, abych mohla porovnat, jestli se liší, to jak vystupují před skupinou stejně smýšlejících lidí (kulinářů) a doma. Do terénu chci vstupovat s jistými otázkami, a tedy i tím, co chci explicitně sledovat, nicméně doufám, Že i sami informátoři mi nabídnout paletu možných otázek k pozorování. V průběhu etnografického výzkumu si budu vést terénní poznámky i terénní deník. Předpokládaná struktura: Úvod Teoretická východiska práce Vymezení tématu, definice pojmů Teoretické koncepty využívané v práci Metodologie Etické aspekty výzkumu Empirická část Vlastní výsledky etnograťrckého výzkumu Závěr |
Preliminary scope of work in English |
The thesis focuses on the new phenomenon - culinary and culinary identity. The food
is essential ťor survival, but people, which I refer to as culinary, live to eat. These people through the preparation and consumption of food expresses its cultural and social ties. This paper wants to point out that the practices associated with food, whether it's preparation, dining, consummation, communication about food with others, it is possible to institutes of social status. These practices instituted social status of people and create identity, which I call "culinary". Research is based on qualitative ethnography method in which will be conducted participant ob servation and informal interview. |