Vývoj bilaterálního vztahu: Kambodžské království a Česká republika

• Thesis title in Czech: Vývoj bilaterálního vztahu: Kambodžské království a Česká republika
• Thesis title in English: Development of bilateral relations: Cambodia and the Czech Republic
• Key words: Česká republika, Kambodža, vztahy, spolupráce, vnitřní a vnější faktory, Rudí Khmerové, pád komunismu
• English key words: Czech Republic, Cambodia, relations, cooperation, internal and external factors, Khmer Rouge, fall of Communism
• Academic year of topic announcement: 2013/2014
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Political Science (23-KP)
• Supervisor: RNDr. Jan Kofroň, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.02.2014
• Date of assignment: 27.02.2014
• Date and time of defence: 16.06.2015 00:00
• Venue of defence: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Date of electronic submission: 13.05.2015
• Date of proceeded defence: 16.06.2015
• Opponents: doc. PhDr. Ondřej Ditrych, M.Phil., Ph.D.

Guidelines

Téma práce

Česká republika udržuje vzájemné diplomatické vztahy s mnoha světovými zeměmi a jednou z těchto zemí je i Kambodžské království. Česká republika pěstuje aktivní bilaterální vztah s Kambodžou ležící v jihovýchodní Asii prakticky nepřetržitě od osamostatnění Kambodži z francouzské nadvlády. Kambodžské království se stalo samostatným státem v roce 1953 a okamžitě si začalo vytvářet mnohé diplomatické kontakty, jedním ze států, se kterými byl tento kontakt navázán, se stalo i Československo. Diplomatické vztahy byly navázány v květnu 1956, ještě téhož roku navštívila Prahu kambodžská delegace a došlo k vydání obsáhlého společného prohlášení o zásadách mírové spolupráce a o rozvoji vzájemných kulturních a hospodářských vztahů.
Vzájemná spolupráce prošla mnoha zásadními změnami a to především díky státním převratům, ke kterým v Kambodže nejednou došlo. Zlomem se stalo období vlády Rudých Khmerů v 70. letech 20. stol. a dále socialistický vývoj, ke kterému docházelo po pádu rudokhmerské vlády. Je známo, že Rudí Khmerové přetrhali veškeré vztahy s okolním světem a proto na necelé čtyři roky jejich vlády skončil i vztah s Československem. V 70. letech 20. stol. bylo Československo po invazi vojsk Varšavské smlouvy a po období normalizace plně začleněno do sovětského bloku a proto podpořilo levicovou provietnamskou vládu, čímž začala kambodžská cesta k socialismu. Brzy po vietnamské invazi do Kambodži vznikla exilová vláda Demokratické Kampučie, ve které se spojil prezident Sihanuk s Rudými Khmery. Tato vláda měla značně protivietnamský charakter a v dalším vývoji sehrála důležitou roli, za pomoci USA se jí podařilo udržet své místo v OSN a byla uznávána většinou států. V posledku vývoj tohoto vztahu ovlivnil rok 1989 v tomto případě však ze strany České republiky (Československé republiky). Rok 1989 jako symbol pádu komunismu změnil pohled na vztah se stále socialisticky orientovanou zemí. Do roku 1989 byl vztah motivován ideologicky, po tomto roce se měl ale změnit na vztah založený na vzájemných výhodách. Ne příliš vyspělá Kambodža však nemůže v tomto ohledu České republice stačit. Bilaterální vztah je ale už dlouhodobou záležitostí, takže by bylo škoda jej skončit. Záleží jen na jeho budoucím vývoji.
V dějinách Kambodže sehrálo neodmyslitelnou roli také období, kdy se nacházela pod správou OSN. Po dlouholeté občanské válce řídila správa OSN mezi léty 1992-1993 důležité orgány země, aby pomohla k ustavení nového mírového uspořádání.
Důležitým faktem, který ovlivňuje tento vztah, je i to, že současný kambodžský král Norodom Sihamoni studoval v naší republice od základního až po vysokoškolské vzdělání a má tedy k České republice velice úzký vztah a rozhodně nechce, aby byly naše vztahy přetrhány.

Reflexe tématu v literatuře

Vývoj bilaterálního vztahu mezi Českou republikou a Kambodžským královstvím nemůžeme považovat za téma, které by bylo často zpracováváno jak v české tak v jiné literatuře.
Co se týče informací o Kambodže jako takové a o jednotlivých významných obdobích, která mají vliv na téma mé práce, tedy na vývoj diplomatického vztahu dvou zmíněných zemí, tak ty můžeme najít mimo jiné v díle Miroslava Nožiny Dějiny Kambodže (kapitola 1 Země Khmérů, kapitola 7 Od nezávislosti k občanské válce, kapitola 8 Khmerská republika, kapitola 9 Revoluce v Kambodži, kapitola 10 Lidová Kambodža, kapitola 11 Království Kambodža po roce 1993 a především kapitola 12 Česko-kambodžské vztahy) či v díle Khmerové od Iana Mabbetta a Davida Chandlera (v této knize nás bude zajímat především závěrečná kapitola Kambodža po roce 1945). O pádu komunismu v Československu v roce 1989 je možné nalézt děl mnoho, jako příklad za všechny uveďme Pád komunismu: Rok 1989 ve východní Evropě, dílo autorů Vlastimila Ježka a Klementa Lukeše.
Z období existence exilové vlády Demokratické Kampučie a období, kdy se Kambodža nacházela pod správou OSN, budu moci ve své práci využít rezoluce vydávané Radou bezpečnosti (všechny rezoluce jsou dostupné na internetové stránce http://www.un.org/en/sc/documents/resolutions/index.shtml). Konkrétně rezoluce 668 z roku 1990 o situaci v Kambodže, rezoluce 717 a 718 z roku 1991, z roku 1992 rezoluce 792, 766, 728 či rezoluce 745, která rozhodla o zavedení správy OSN nad Kambodžou. V roce 1993 bylo rezolucí 810 rozhodnuto o volbách, ze kterých vzešla nová kambodžská vláda, která již nepodléhala správě OSN.
Základní informace o bilaterálních vztazích a jejich vývojích je možné hledat v knize Kishana S. Rana, která se zaměřuje obecně na diplomatické i jiné vztahy, které vznikají pouze mezi dvěma stranami, v díle s názvem Bilateral diplomacy.
Zaměříme-li se však konkrétně na mnou vybraný dvojstranný vztah, zjistíme, že se nám počet zdrojů značně zužuje. Stejně jako u díla Dějiny Kambodže se u textů zabývajících se mnou vybraným tématem objevuje jméno Miroslav Nožina. Miroslav Nožina je výzkumným pracovníkem Ústavu pro mezinárodní vztahy, který se zabývá mimo jiné problematikou pevninské jihovýchodní Asie, kam patří i Kambodžské království, které sám několikrát navštívil. Konkrétním dílem je Kambodžské království a Česká republika, Nástin bilaterálních vztahů, článek publikovaný v časopise Mezinárodní vztahy vydávaném právě Ústavem pro mezinárodní vztahy. Text je napsán společně s Jiřím Šitlerem a Karlem Kučerou.
Dalším zdrojem, který bych ráda ve své práci využila, jsou jednotlivé zprávy Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Pro přístup do archivu Ministerstva zahraničních věcí je nutné vyplnit žádost (http://www.mzv.cz/archivMZV), ale dále je jejich studium zcela přístupné. Přesnější seznam použitých zpráv bude upřesněn v samotné bakalářské práci.

Cíle práce a výzkumné otázky

Jako cíl své práce jsem si stanovila zjistit z dostupných zdrojů, jaký měla vliv na zmíněný bilaterální vztah vláda Rudých Khmerů v Demokratické Kampučii, na kterou bylo Kambodžské království za vlády ultralevicové organizace přejmenováno. A dále porovnat období následující po vietnamské invazi do Kambodži v roce 1979 s obdobím, které následovalo po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989.

Výzkumná otázka č. 1:
Jak ovlivnila vláda Rudých Khmerů nejen česko-kambodžské diplomatické vztahy ve všech oblastech?

Výzkumná otázka č. 2:
Jak proběhlo obnovení kambodžských diplomatických vztahů po roce 1979, po vietnamské invazi, která ukončila rudokhmerskou hrůzovládu?
.
Výzkumná otázka č. 3:
Jak se dále vyvíjí diplomatické, hospodářské i kulturní vztahy Kambodžského království a Československa, dnes České republiky, po roce 1989?

Metodologie

Jak jsem již zmínila, tak bych ve své práci ráda porovnala, jak se vyvíjel vztah České republiky s Kambodžským královstvím ve dvou obdobích, která obě následovala po důležitém zlomu v historii jedné či druhé země. Obdobím prvním jsou 80. léta 20. stol., která následovala po pádu vlády Rudých Khmerů v Kambodži, po období největší genocidy na vlastním národě ve světové historii. Obdobím druhým jsou léta 90. a následující, která navazují na pád komunismu v Československu. Na základě daného cíle bych pro svou práci využila komparativní metodu. Oba komparované případy, tj. obě porovnávaná období mají v jistém smyslu podobný charakter a podobný vliv na vývoj bilaterálního vztahu. V obou případech došlo k nějaké události, která vztahy prakticky přetrhala, a proto musely být obnoveny, průběh obnovování a následný vývoj budou objektem mé komparace.

References

1. Dějiny Kambodže; Miroslav Nožina, 2007; Praha: Nakladatelství Lidové noviny
2. Bilateral diplomacy; Kishan S. Rana, 2002; Nové Dilí: Manas Publications
3. Kambodžské království a Česká republika, Nástin bilaterálních vztahů; Miroslav Nožina, Jiří Šitler, Karel Kučera, časopis Mezinárodní vztahy, 1/2007
4. Kambodžský poutník, Miroslav Nožina, 1999; Orlík nad Vltavou: Livingstone
5. Khmerové; Ian Mabbett a David Chandler, 2000; Praha: Nakladatelství Lidové noviny
6. Pol Pot, Dějiny zlého snu; Philip Short, 2005; Praha: Jiří Buchal - BB/art s.r.o.
7. Pád komunismu: Rok 1989 ve východní Evropě; Vlastimil Ježek, Klement Lukeš, 1992; Praha: Fortuna
8. Zprávy Ministerstva zahraničních věcí České republiky
(http://www.mzv.cz/archivMZV)
9. Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (http://www.un.org/en/sc/documents/resolutions/index.shtml)

Preliminary scope of work

1. Úvod
2. První seznámení České Republiky s Kambodžským královstvím
3. Počátky bilaterálního vztahu
4. Období genocidní vlády Rudých Khmerů
5. Vývoj diplomatických vztahů po roce 1979
6. Změny ve vztahu po roce 1989
6.1 Komparace s obdobím předešlým
7. Shrnutí a závěr