Komparativní analýza příčin vzniku sporných území

• Thesis title in Czech: Komparativní analýza příčin vzniku sporných území
• Thesis title in English: Comparative analysis of the causes of origins of disputed territories
• Key words: sporná území - stát - teritorium - vznik
• English key words: disputed territories - state - territory - emergence
• Academic year of topic announcement: 2013/2014
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Political Science (23-KP)
• Supervisor: RNDr. Jan Kofroň, Ph.D.

Guidelines

1) Shromáždění a analýza existujících publikací vztahujích se obecně k problematice sporných území
2) Analýza klíčových teorií z oboru MV a odvození hypotéz k vzniku sporných území
3) Vypracování metodologického rámce
4)Sběr a analýza dat
5)Komaparace vybraných případů
6) Shrnutí a teoretizace závěrů

References

Tištěné zdroje:

1. BIRDWOOD, Lord. Kashmir. International Affairs. 1957, roč. 28, č. 3. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2607415

2. FAWCETT, J. E. S. Gibraltar: The Legal Issues. International Affairs. 1967, roč. 43, č. 2. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2614324

3. GUO, Rongxing. Territorial disputes and resource management: a global handbook. Editor Ronald D Miller. New York: Year Book Medical Publishers, 2006, xiv, 299 p. 1989 year book series. ISBN 16-002-1445-2.

4. KOCS, Stephen A. Territorial Disputes and Interstate War, 1945-1987. The Journal of Politics. Danbury: Critical Review Foundation, 1995, roč. 57, č. 1.

5. LIN, MAN-HOUNG. Taiwan, Hong Kong, and the Pacific, 1895-1945. Modern Asian Studies. 2010, roč. 44, č. 5. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/40926541

6. VASQUEZ, John a Marie T HENEHAN. Territorial Disputes and the Probability of War, 1816-1992. Journal of Peace Research. 2001, roč. 38, č. 2. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/425491?seq=6&uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21103348678327


Elektronické zdroje:

7. Čínské Spory o území. THE New York Times [online]. 2014 [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: http://topics.nytimes.com/top/news/international/countriesandterritories/china/territorial-disputes/index.html

8. International (most recent) by country. NationMaster.com [online]. 2008 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.nationmaster.com/graph/gov_tra_iss_dis_int-government-transnational-issues-disputes-international

9. International Boundary Study. Florida State University [online]. 2005 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: http://www.law.fsu.edu/library/collection/LimitsinSeas/numericalibs-template.html


10. UNITED NATION [online]. 2014 [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: http://www.un.org/en/

11. Vietnam to send out sea patrols amid China tensions. BBC News [online]. 2012 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-20591084

12. Čína dráždí sousedy, do nových pasů kreslí i území, o něž se hádá. IDNES [online]. 2012 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nove-pasy-v-cine-0j3-/zahranicni.aspx?c=A121127_064429_zahranicni_wlk


13. Q&A: China-Japan islands row. BBC News [online]. 2013 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-11341139

Preliminary scope of work

Vymezení Tématu:

Ve své práci bych se rád zaměřil na sporná území po celém světě. A to především ve smyslu porovnání příčin jejich vzniku. Toto téma jsem si vybral z mnoha důvodů, mezi ty hlavní patří to, že jako studenta mezinárodních vztahů a politologie, mě zajímá jak důvod vzniku a přetrvávání sporných území, tak jejich společné znaky. Dále je pro mě toto téma zajímavé z důvodu mého zájmu v historii a geografii. Lze dodat, že v případě politické geografie představuje problematika teritoria, hranic a jejich utváření jedno z klíčových témat. Především však, v minulosti byl spor o řadu sporných území řešen násilnou cestou, což ukazuje na širší mezinárodně politický význam tématu.

V současné době rozlišujeme 3 druhy sporných území. Jsou to sporná území, jež si nárokují dva či více suverénní státy, dále území, jež si nárokuje jeden suverénní stát a stát, který je uznán pouze částečně některými státy (např. Jižní Osetie či Thajwan) a území, jež si nárokuje suverénní stát a menší státní území uvnitř daného státu (např. Belgaum). Největším předmětem sporu jsou zvlášť sporná území první (případně druhé) skupiny a to tedy území, jež si nárokují dva suverénní státy. Jelikož jsou právě tato sporná území největším problémem, chtěl bych se ve své práci soustředit především na ně.

Jak jsem již uvedl výše, sporná území by se do budoucna mohla stát důvodem ke vzniku vojenského konfliktu. A to ať už v lokálním měřítku tak případně v celosvětovém. Z tohoto důvodu by mělo být toto téma zkoumáno, aby se případně těmto konfliktům mohlo předejít, případně aby bylo možné vytipovat rizikové oblasti. Dále je výzkum této otázky důležitý i z důvodu, že jakýkoliv spor poškozuje vztahy mezi zúčastněnými stranami, zvláště pokud se jedná o spor o území . A lze určitě říci, že státy, které mají mezi sebou „poškozený“ diplomatický vztah, mají menší zájem jak o společné cíle, tak například o společný obchod, či zahraniční spolupráci v rámci pomoci zemím třetího světa. V neposlední řadě téma nabízí možnost testovat některé teorie z oboru mezinárodních vztahů.

V současné době je na celém světě více než 200 sporných území. A dá se určitě říct, že toto číslo nebude do budoucna konečné. V kontextu současné situace, kdy jen málokdy vznikne nový stát, či se změní hranice státu, je pozoruhodné, že stále vznikají sporná území. Zde lze určitě uvést například Japonské ostrovy Senkaku, na které si v poslední době dělá nárok Čína a to i na půdě OSN. Studované téma nabízí možnost studovat několik potenciálně významných příčinných vztahů, které mají navíc širší teoretický význam.
V prvé řadě se v návaznosti na demokratickou teorii míru jedná o tezi, že sporná území nebudou vznikat mezi dyádami dvou demokratických států, případně, že u tohoto typu dyády bude pravděpodobnost vzniku sporného území menší než u dyád zahrnující alespoň jeden nedemokratický stát. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, bylo by to možné považovat za zjištění nepřímo podporující DTM (obrácená implikace by zde však neplatila).
Druhou možnou tezí je, že většina sporných území mimo Evropu představuje pozůstatek koloniálních dob. Jako příklad zde lze uvést Halayebský Trojúhleník, což je sporné území mezi Egyptem a Súdánem. Jedná se o malé území u rudého moře, počátek tohoto sporu se udává do doby dekolonizace po druhé světové válce.
Třetí tezí vážící se na teorii ofensivního neorealismu, je předpoklad, že vznik sporných území je generován silnými agresivními státy. Lze očekávat, že to budou právě potenciální regionální hegemonové, kteří využívají svou mocenskou převahu a mají tendenci požadovat nová území, tak aby dále zvětšily svou moc, získaly výhodné strategické body etc. Zde bych uvedl příklad Číny, která jako potenciální hegemon v Asii může velmi zneužívat svého mocenského postavení a dělat si nároky na nová území.

Pokud jde o časové vymezení výzkumu, hodlám se věnovat současným sporům o území. Jako současný spor o území budu považovat spor, který není vyřešený, je stále předmětem zájmu zúčastněných států. Ve výběru sporných území nebude tedy záležet na době jejich vzniku, ale na tom, zda není jejich status sporného území vyřešen a od roku 1999 se o jejich statusu jednalo, či na něj jeden ze států vznesl nárok. Pokud jde o zisk dat, lze předpokládat, že nejobjektivnější a nerelevantnější data budou ta, které o dané problematice sporného území zjistili mezinárodní pozorovatelé nezúčastněných států. Jistě použiji i data přímo z daného území, či ze států, které vedou o toto území spor. Nicméně z důvodu objektivity a relevantnosti celého výzkumu budou pro mě prioritní data získaná od nezávislých pozorovatelů.

Jelikož je na celém světě více než 200 sporných území, jak jsem již zmínil výše, je potřeba vybrat pro mou studii o jejich vzniku pouze ty relevantní. Jako relevantní sporná území bych použil ta, která by splňovala následující podmínky:

1. Spor o toto území je stále předmětem zájmu států, jež o dané území vedou spor. Tzn.: V posledních 15 letech došlo k jednání či jakékoliv akci týkající se sporného území
2. Spor o toto území není vyřešen.
3. Na sporném území se nachází pevnina.
4. Jedná se o spor mezi dvěma suverénními státy. Za suverénní stát budu považovat stát, který je mezinárodně uznávaný většinou zemí, nebo stát, který má pouze menší mezinárodní uznání avšak, lze jej považovat za hospodářsky samostatný a dále je s to zajistit (alespoň v základních rysech) svojí vojenskou obranu. Příkladem lze uvést Taiwan. Jako příklad sporného území, které nesplňuje mnou stanovené podmínky, lze uvést Jižní Osetii, která je plně závislá na ruské ekonomické i vojenské pomoci.

Přehled literatury:
Mnou vybraná otázka již byla v České republice zkoumaná, ale pouze v rámci jednotlivých sporných území a to pouze v rámci celku, nikoliv se zaměřením především na důvody vzniku. Dostupné výzkumy studií i v rámci jak České republiky, tak jiných zemí se ve většině případů soustředí na jedno určité sporné území, případně na vypsání všech sporých území s kusými informacemi o důvodu sporu, nikoliv ovšem na porovnání těchto důvodů, či porovnání znaků těchto území.

Prověřované teorie a argumenty:
Ve své práci bych chtěl zaměřit na prozkoumání následujících teorií, či argumentů (může být upraveno v průběhu práce na projektu):
• Vyjma sporných území v Evropě je převážným důvodem vzniku sporných území proces kolonizace a dekolonizace po druhé světové válce, a to především z toho důvodu, že při procesu dekolonizace se tyto spory opět staly pro dané státy předmětem zájmu. Jako příklad lze uvést Kašmír, kde po britské dekolonizaci vedou o území kašmíru spor Indie, Pákistán a Čína.
• Na území Evropy budou sporná území především území, jejichž vznik lze zařadit do doby, kdy o ně byl veden vojenský konflikt, či bylo sporné území součástí nějaké smlouvy, která vojenský konflikt předcházela či následovala. Jako příklad, lze uvést Gibraltar.
• Sporná území vznikají mezi dvěma demokratickými státy vznikají méně často, než mezi dvěma nedemokratickými státy, či demokratickým a nedemokratickým státem.
• Nejvíce v poslední době vzniklých sporných území si bude v jejich vzniku nárokovat potencionální hegemon v dané oblasti.
• Sporná území budou vykazovat vysoké hodnoty u proměnných (i) strategický význam, (ii) přítomnost etnické menšiny (stejné jako u státu, který vznáší požadavek na území), (iii)symbolicko-ideovo-náboženský význam.

Postup výzkumu:

Svůj výzkum hodlám zahájit načtením klíčové (doposud vzniklé) literatury shromážděním všech potřebných relevantních dat, jak z dostupné literatury, elektronických zdrojů případně vyjádření členů jednotlivých ambasád. Dále hodlám komparovat vybraná území, předpokládám stanovení nejtypičtějšího případu (za pomoci společných proměnných) pro sporné území mezi dvěma demokratickými státy, demokratickým a nedemokratickým státem a dvěma nedemokratickými státy a na těchto příkladech pak případovou studií upřesnit závěry týkající se vzniku sporného území.



Jako proměnné svého projektu výzkumu jsem si předběžně stanovil:
1. Velikost sporného území
2. Počet obyvatel sporného území
3. Hustota zalidnění sporného území
4. Přítomnost nerostného bohatství či strategických surovin
5. Strategická poloha. Jako strategickou polohu budu považovat, polohu území pro stát, který si sporné území nárokuje, důležitou v rámci obrany země, či hospodářství a obchodu.
6. Etnická situace (otázka zda se populace sporného území liší od populace nárokujícího státu, či státu, jež území aktuálně ovládá)
7. počátek sporu a jeho příčina
8. Zda se jedná o spor mezi:
• Světovou velmocí a potencionálním hegemonem
• potencionálním hegemonem a běžným státem v daném regionu
• Světovou velmocí a běžným státem v daném regionu
• Dvěma demokratickými státy
• Demokratickým státem a nedemokratickým státem
• Dvěma nedemokratickými státy


Použité metody:
Ve své práci předpokládám komparativní metodu, která se mi v tomto případě jeví jako nejlepší možná. Hodlám se nejprve seznámit z písemných zdrojů se specifikacemi sporných území a následně analyzovat a komparovat příčiny vzniku těchto území.
Cíl práce:
Cílem mojí práce bude, po shromáždění veškerých potřebných dat týkajících se vzniku relevantních sporných území, odpovědět na otázku, jaké jsou příčiny vzniku sporných území a zda-li je možné identifikovat několik obecně platných příčin jejich vzniku. A v návaznosti říci, jaké jsou teoretické implikace těchto zjištění.
Předpokládaný výsledek výzkumu:
Jelikož se můj výzkum bude soustředit především na vznik sporných území, je můj hlavní předpoklad, že sporná území v určitých částech světa budou mít ve větší míře shodnou příčinu vzniku. Konkrétně předpokládám, že kromě sporných území v Evropě bude hlavní příčina a doba, kdy vznikl spor o dané území přímo vázána na proces kolonizace. A to jak na její průběh tak, na následný proces dekolonizace. V rámci Evropy ovšem předpokládám ten rozdíl, že sporná území nebudou pozůstatek kolonizace, ale spíše jako následek vojenských konfliktů (jako bylo například Alsasko–Lotrinsko mezi 1870-1918), či jako následek smluv, které tyto konflikty ukončovaly, či jim předcházely.
Pokud jde přímo o sporné území, budu pracovat s předpokladem, že sporné území bude rozlohou menší území, s velikou zásobou nerostných surovin, na jehož území se budou nacházet rozdílná náboženství či etnické skupiny a jehož území bude mít taktický či vojenský význam pro státy, které o něj vedou spor.

Osnova
Úvod
1) Teoretické metodologická část
Metodologie projektu
Vymezení pojmů:
Stát, sporná území, koloniální nadvláda, nerostné bohatství etc.
Teoretické ukotvení projektu (testované teorie a arguemnty) a diskuse současného stavu výzkumu
Hypotézy
2) Empirická část
Stručné seznámení se současným stavem sporných území v návaznosti na minulost
Seznámení s datovou základnou
Analytická část
Shrnutí výsledků výzkumu a závěr