Tato práce pojednává o významu informací poskytnutých plukovníkem Olegem Peňkovským, důstojníkem u sovětského dělostřelectva a funkcionářem v GRU, americkým a britským výzvědným službám během let 1961 a 1962 v průběhu Kubánské raketové krize. Konkrétně se tato práce zaměřuje na jednání tzv. ExCommu (Executive Committee) a hlavních mezníků, které utvářely americký decision-making při reagování na rozmístění sovětských balistických střel na Kubě. Na základě odtajněných archivních materiálů CIA, přepisů nahrávek rozhovorů v Bílém domě a akademické literatury věnující se problematice americko-sovětských vztahů na začátku 60. let tato práce vytýká nejdůležitější aspekty Kubánské raketové krize a informací týkajících se sovětských raket. Práce analyzuje průběh Kubánské krize, přičemž poukazuje na hlavní události, což je následně dáváno do souvislosti s charakteristikami všech zúčastněných stran. Cílem práce bylo stanovit, zda informace od O. Peňkovského měly znatelný vliv na americká rozhodnutí během krizových dní 22. až 28. října 1962.
Preliminary scope of work in English
This thesis analyses the developments during Cuban missile crisis in October 1962 with main focus set on possible importance of information provided by col. Penkovskiy in ExComm’s a JFK’s decision-making during the Crisis days. This thesis is based on the presumption that the information carried out of SSSR by col. Oleg Penkovskiy of the Soviet Artillery and GRU played key role in the Crisis’ development. This work is based on wide range of sources - namely CIA archive materials, academic literature dedicated to the whole problematic. This thesis also tries to imply the importance of human espionage in the contrast of rapid development of surveillance technology in the early sixties.
- assigned by the advisor