Ačkoli některé výsledky ukazují na to, že si ptáci při averzivním učení asociují s nechutností kořisti především její barvu, výstražné zbarvení zahrnuje i řadu dalších komponent, které mohou sloužit jako znaky pro diskriminaci mezi jedlou a nejedlou kořistí. Cílem práce je porovnat obtížnost diskriminační úlohy pokud rozlišovacím znakem (aposematickým signálem) bude barva, tvar, nebo míra kontrastnosti vzoru. Lze předpokládat, že barevná diskriminace bude nejsnazší, naopak některé úlohy se ptáci možná nebudou schopni naučit vůbec. Experiment bude pozůstávat z diskriminačního učení a paměťového testu s daným typem dvojice jedlé a nejedlé kořisti, lišící se buď barvou, tvarem, nebo kontrastem vzoru. Použita bude umělá kořist s natištěnými diskriminačními znaky. Testovány budou sýkory koňadry (Parus major) a to jednak dospělí jedinci odchycení v přírodě, jednak naivní, uměle odchovaná mláďata.