Ačkoli některé výsledky ukazují na to, že si ptáci při averzivním učení asociují s nechutností kořisti především její barvu, výstražné zbarvení zahrnuje i řadu dalších komponent, které mohou sloužit jako znaky pro diskriminaci mezi jedlou a nejedlou kořistí. Cílem práce je porovnat obtížnost diskriminační úlohy pokud rozlišovacím znakem (aposematickým signálem) bude typ vzoru (pattern), míra kontrastu vůči podkladu, nebo velikost kořisti. Experiment bude pozůstávat z diskriminačního učení a paměťového testu s daným typem dvojice jedlé a nejedlé kořisti, lišící se buď vzorem, kontrastem vůči podkladu nebo velikostí. Použita bude umělá kořist s natištěnými diskriminačními znaky. Testovány budou sýkory koňadry (Parus major) a to jednak dospělí jedinci odchycení v přírodě, jednak naivní, uměle odchovaná mláďata.