Civilizační choroby a jejich sociologická interpretace

• Thesis title in Czech: Civilizační choroby a jejich sociologická interpretace
• Thesis title in English: Civilization diseases and their sociological interpretation
• Key words: Zdraví, sociální determinanty zdraví, chronické nemoci, nerovnosti ve zdraví.
• English key words: Health, social determinants of health, chronic diseases, health inequalities.
• Academic year of topic announcement: 2011/2012
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: MUDr. Petr Háva, CSc.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 24.06.2011
• Date of assignment: 24.06.2011
• Date and time of defence: 10.09.2012 00:00
• Date of electronic submission: 27.07.2012
• Date of proceeded defence: 10.09.2012
• Opponents: Ing. Lubomír Kružík, CSc.

References

Literatura:
Webové stránky vybraných institucí:
- World Health Organization: http://www.who.int/topics/chronic_diseases/en/
- Organization for Economic Co-operation and Development : http://www.oecd.org/
- Health EU: The Public Health Portal of the European Union: http://ec.europa.eu/health-eu/index_en.htm
- European Commission – Eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home
- European Observatory on Health Systems and Policies: http://www.euro.who.int/en/home/projects/observatory

Publikace: monografie, články, kvalifikační práce:
Global status report on noncommunicable diseases 2010. Description of the global burden of NCDs, their risk factors and determinants [online]. WHO, 2011. Dostupné z WWW: http://whqlibdoc.who.int/publications/2011/9789240686458_eng.pdf
Journal on Urban Health - Volume 84, Supplement 1 / May 2007 [online]. Dostupné z WWW: http://www.springerlink.com/content/w2423484r862/?p=dff230e9bc56409db1ab3843bdd3d12a&pi=9
Our cities, our health, our future. Acting on social determinants for health equity in urban settings [online]. Japan: WHO. Dostupné z WWW: http://www.who.int/social_determinants/resources/knus_final_report_052008.pdf
BAUMAN, Z. (1998) Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha, Mladá fronta
BAUMAN, Z. (2002). Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta
BECK, U. (2011). Riziková společnosti. Praha: SLON
BROOKS, D. (2001). Bobos. Nová americká elita a její styl. Praha: Dokořán
BUSSE, R., BLÜMEL, M., SCHELLER-KREINSEN D. and ZENTNER, A. (2010). Tackling chronic disease in Europe: strategies, interventions and challenges [online]. Copenhagen: WHO. Dostupné z WWW: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/96632/E93736.pdf
COCKERHAM, C. W. (2009). Medical Sociology (11th Edition). Prentice Hall
COCKERHAM, C. W. (ed.). (2010). The New Blackwell Companion to Medical Sociology. Oxford, UK: Wiley-Blackwell
DANT, T. (2003) Critical Social Theory: Culture, Society and Critique. SAGE Publication Ltd.
DELANTY, G. (ed.) (2006). Handbook of Contemporary European Social Theory. Routledge
EMBER, C. R., EMBER, M. (2004). Encyclopedia of Medical Anthropology. Health and Illness in the World’s Cultures. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers
FAULKNER, A. (2009). Medical Technology into Healthcare and Society. London: Palgrave Macmillan
FROMM, E. (1993). Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko
GABE, J., CALNAN, M. (2009). The New Sociology of the Health Service. Routledge
GIDDENS, A. (1998). Důsledky modernity. Praha: SLON
GOFFMAN, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon
GOFFMAN, E. (2003). Stigma. Praha:SLON
GOLDNER, M., CHAMBRE, S. (2008). Patients, Consumers and Civil Society (Advances in Medical Sociology). Emerald Group Publishing Limited
HARRINGTON, A. at al. (2006) Moderní sociální teorie. Praha, Portál
HIGGS, P., SCAMBLER, G. (1998). Modernity, Medicine and Health. Routledge
KAWACHI, I., WAMALA, S. (2007) Globalization and Health. New York, Oxford University Press
KELLER, J. (2010) Tři sociální světy. Praha: SLON
KUBÁTOVÁ, H. (2010). Sociologie životního způsobu. Praha: Grada
LIPOVETSKY, G. (1998). Éra prázdnoty. Úvahy o současném individualismu. Praha: Prostor
MARMOT, M., WILKINSON, R. (eds.) (2006). Social Determinants of Health (2nd Edition). Oxford: Oxford University Press
McELROY, A., TOWNSEND, P. K. (2009). Medical Anthropology in Ecological Perspective (5th Edition). Westview Press
MLADOVSKY, P., ALLIN, S., MASSERIA, C., HERNÁNDEZ-QUEVEDO, C., McDAID, D., MOSSIALOS, E. (2009). Health in the European Union. Trends and Analysis. [online]. Copenhagen: WHO. Dostupné z WWW: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0003/98391/E93348.pdf
PESCOSOLIDO, B. A., MARTIN, J. K., MCLEOD J. D, ROGERS A. (2010). Handbook of the Sociology of Health, Illness, and Healing: A Blueprint for the 21st Century (Handbooks of Sociology and Social Research). Springer.
POOL, R., GEISSLER, W. (2005). Medical Anthropology. Understanding Public Health. Open University Press
SOKOL, J. (2007) Moc, peníze a právo. Plzeň: Aleš Čeněk
STEGER, M. B. (2003). Globalization: A Very Short Introduction. New York: Oxford University Press
THOMAS, K. R. (2003). Society and Health: Sociology for Health Professionals. Springer.
TROSTLE, J. A. (2005). Epidemiology and Culture. New York: Cambridge University Press
WINKELMAN, M. (2009). Culture and Health. Applying Medical Anthropology. San Francisco: John Wiley and Sons
WISMAR, M., McKEE, M., ERNST, K., SRIVASTAVA, D., BUSSE, R. (ed.) (2008). Health Targets in Europe [online]. Copenhagen: WHO. Dostupné z WWW: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/98396/E91867.pdf

Preliminary scope of work

Námět práce
Dle Světové zdravotnické organizace byly v roce 2008 chronické neinfekční choroby příčinou 63% ze všech úmrtí na světě . Tento fakt by sám o sobě ještě neznamenal znepokojivý problém, pokud bychom např. umírali na zástavu srdce v plném zdraví, tj. netrpěli předtím 10 a více let v důsledku několika chronických nemocí s důsledkem invalidizace a snížení počtu zdravých let našeho života. Z celospolečenského hlediska netkví podle vývoje poznatků ve druhé polovině 20. století podstata nebezpečí chronických onemocnění v neadekvátnosti medicínské praxe a osvěty, nýbrž v sociálních determinantách (Marmot, 2006). Chronické nemoci jsou dlouhodobé a pomalu postupující, jejich léčba je nákladná a pro nemocného a jeho okolí představují obvykle značnou zátěž. Mnohdy užívané synonymum pro tento druh onemocnění – civilizační choroby – je lehce zavádějící, neboť implikuje, že se jedná o problém vyspělých západních společností. Na začátku 20. století snad bylo ještě možné akceptovat toto pojetí, neinfekční choroby skutečně zaujaly pozornost odborné i laické veřejnosti především díky jejich výskytu v západním světě, zatímco méně vyspělé země se potýkaly s onemocněními infekčními, v současnosti je však nejvyšší úmrtnost z důvodu neinfekčních chorob právě v rozvojových a nízkopříjmových oblastech .
V současném mezinárodním diskurzu se pro chronická onemocnění začíná pomalu zavádět výraz „lifestyle diseases“ (nemoci životního stylu). Jedná se o skupinu chorob, které se objevují především ve vyspělých západních společnostech s vysokou průměrnou délkou života (z toho plyne i označení „nemoci dlouhověkosti“, či „nemoci civilizační“). Na rozdíl od neinfekčních onemocnění charakteristických pro rozvojové oblasti, nejsou lifestylové nemoci způsobeny nízkou životní úrovní, ale spíše náročným životním stylem příznačným pro vysoce individualizované, hédonistické a rychle se rozvíjející západní společnosti typickými svou masovou spotřebou a důrazem na osobní prospěch. Mezi hlavní příčiny těchto onemocnění se řadí tabák, alkohol, stres, špatná životospráva, diety či naopak obezita a nedostatek pohybu. Tento fenomén plánuji sledovat na příkladu současné Evropy, konkrétněji Evropské unie.

Cíl práce
Cílem práce je zmapování aktuálního vývoje lifestylových chorob na území Evropské unie, následné zasazení vypozorovaných trendů do kontextu relevantních sociologických, sociálních, případně antropologických teorií a navržení možného směřování preventivních a reflektivních strategií Evropské unie, resp. dalších organizací zabývajících se touto problematikou.

Výzkumné otázky
Základní otázky, na které bych ve své práci ráda odpověděla, jsou následující:
• Jak je možné, že i přes vyspělou západní medicínu a všeobecné povědomí o rizikových faktorech (ať už mluvíme o cigaretách, smažených jídlech, nadměrnému stresu atd.), se civilizační onemocnění stávají stále větším problémem?
• Kde hledat příčiny tohoto stavu?
• Tkví jádro problému v nedostatečném medicínském pokroku a nevědomosti veřejnosti či spíše v – jak koneckonců naznačuje označení těchto nemocí – životním stylu dnešní globalizované společnosti?
• Je řešením „pouhé“ zlepšení informovanosti (vzdělávání ke zdraví v rámci dalších aktivit podpory zdraví) nebo je nutná radikální proměna společenské mentality?
• Je možné nalézt nějaké základní determinanty společné pro celou skupinu tohoto typu civilizačních onemocnění?

Metoda zpracování
Metody, které při práci využiji, bude analýza dat a následná strukturace řešeného problému pomocí stromu problémů a existujících analytických rámců a konceptů tohoto problému se zaměřením na související kontexty.
Data, která budou tvořit základ pro další analýzu, získám z bohatých zdrojů Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské unie (EU), případně OECD – ať už se bude jednat o konkrétní statistické údaje, či již zpracované analytické výstupy z nich.
Stěžejní, deskriptivně-analytická část práce se zaměří na rozbor sociologických, sociálněteoretických, případně antropologických konceptů a jejich aplikaci na vybrané problémy.