Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)

• Thesis title in Czech: Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
• Thesis title in English: The Paper on Understanding the Subsistence Manner on the Transition of Neolithic and Eneolithic Age (a Comparative Study between the Western Culture Complex and Regions of Bohemia and Moravia)
• Key words: subsisence; obživa; nákolí; neolit; eneolit; přírodní prostředí; hmotná kultura; komparativní analýza; zemědělství; zvýšený podíl lovné zvěře; lov a sběr; zemědělství; archeozoologie; archeobotanika
• English key words: subsistence; nutrition; pile dwelling settlements; neolithic; eneolithic; natural conditions; material culture; comparative analysis; agriculture; high numbers of wild animals; collecting and hunting activity, archaeozoology, archaeobotanics
• Academic year of topic announcement: 2004/2005
• Thesis type: dissertation
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Archaeology (21-UPRAV)
• Supervisor: doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 25.01.2011
• Date of assignment: 25.01.2011
• Administrator's approval: not processed yet
• Date and time of defence: 25.06.2012 00:00
• Date of electronic submission: 28.03.2012
• Date of proceeded defence: 25.06.2012
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Evžen Neustupný

Guidelines

Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření.
Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu.
Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit.
Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati prezentované.
Závěrem je zjištění, že přestože fenomén zvýšené lovecké aktivity v období na přelomu neolitu a neolitu je zachycen v obou sledovaných oblastech, není natolik markantní, aby se významněji odrazil ve skladbě nálezového inventáře jednotlivých kultur. Můžeme tedy shrnout, že fenomén zvýšené lovecké aktivity je kulturně nespecifický, regionálně variabilní a na nálezovém souboru nezávislý, bez zachytitelných a doložitelných sociálních či symbolických konotací. Nicméně o určitém vztahu specializace sídlišť ať už jde o dílensko-výrobní areál nebo o rituálně-společenské centrum s existencí fenoménu zvýšené lovecké aktivity lze na základě předkládané studie uvažovat, ale potvrzení tohoto faktu vyžaduje další a podrobnější analýzu nálezového inventáře lokalit studií potvrzených s náznakem tohoto jevu. Vzhledem k přírodním podmínkám neexistuje pozitivní korelace mezi vlivem přírodního prostředí a fenoménem samotným.

References

Altorfer, K. 2010: Die prähistorischen Feuchtbodensiedlungen am Südrand des Pfäffikersees. Monographien der Kantonsarchäologie Zürich 41. Zürich.
Billamboz, A. et al. 1995: Die neolithische Moorsiedlung von Ödenahlen. Siedlungsarchäologie im Alpenvorland III. Stuttgart.
Carbone, V. A. – Keel, B. C. 1985: Preservation of plant and animal remains, In: Gilbert R. I., – Mielke, J. H. (eds): The analysis of prehistoric diets. Orlando, 1-19.
Čižmář, M. – Čižmářová, J. 1980: Záchranný výzkum sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou v Brně-Bystrci (Brno – město). Přehled výzkumů, Brno, 10-11.
Dennell, R. W. 1979: Prehistoric diet and nutrition: some food for thought. World Archaeology, Vol. II, No. 2. 121-134.
Doppler, T. – Pichler, S. – Jacomet, S. – Schibler, J. – Röder, B. 2010: Archäobiologie als sozialgeschichtliche Informationsquelle: ein bislang vernachlässigtes Forschungpotential. In: Classen, E. – Doppler, T. – Ramminger, B. (Hrsg.): Familie – Verwandtschaft – Sozialstrukturen: Sozialarchäologische Forschungen zu neolithischen Befunden. Fokus Jungsteinzeit. Berichte der AG Neolithikum Bd. 1, 119-139.
Falk, P. 1994: The Consumig Body. London: Stage.
Halstead, P. - O'Shea, J. (eds.) 1989: Bad Year Economics: Cultural Responses to Risk and Uncertainty. Cambridge.
Heumüller, M. 2010: Perlenherstellung in der jungneolithischen Seeufersiedlung Hornstaad-Hörnle IA: Hinweise auf Spezialisierung, Arbeitsteilung und siedlungsinteren Austausch. In: Matuschik, I. – Strahm, Ch. et al: Vernetzungen. Aspekte siedlungsarchäologischer Forschung. Festschrift für Helmut Schlichtherle zum 60. Geburtstag. Lavori Verlag, Freiburg im Breisgau, 223-236.
Kokabi, M. 1991: Ergebnisse der osteologischen Untersuchungen an den Knochenfunden von Hornstaad im Vergleich zu anderen Feuchtbodenfundkomplexen Südwestdeutschlands. Ber. Röm. German. Kommission 71, 145-160.
Koštuřík, P. a kol. 1984: Sídliště mladšího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou v Jezeřanech-Maršovicích, Archeologické rozhledy 36, 378-410.
Müller-Beck, H. 2005: Seeberg Burgäschisee-Süd. Teil 1, Topographie und Stratigraphie. Stämpfli Verlag AG, Bern.
Neustupný, E. 1986: Sídelní areály pravěkých zemědělců – Settlement areas of prehistoric farmers. Památky archeologické 77, 226 – 234.
Peške, L. 2000: Die osteologischen Funde von Cimburk, In: Zápotocký, M. 2000: Cimburk und die Höhensiedlungen des frühen und älteren äneolithikums in Böhmen. Mit Beiträgen von Lubomír Peške und Slavomil Vencl. Památky archeologické – Supplementum 12, 89-92.
Pleslová-Štiková, E. 1972: Eneolitické osídlení v Lysolajích u Prahy. Památky archeologické 63, 3-141.
Quitt, E. 1971: Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1:500000. Brno.
Ross, E. B. 1978: Food taboos, diet, and hunting strategy: the adaptation to animals in Amazon cultural ecology. Current Anthropology, Vol. 19, No. 1, 1-25.
Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu. Památky archeologické 74, 35-93.
Schibler, J. – Jacomet, S. 2010: Short climatic fluctuations and their impact on human economies and societies: the potential of the Neolithic lake shore settlements in the Alpine foreland. Environmental Archeology, Vol. 15, No. 2, 173-182.
Schibler, J. a kol. 1997: Ökonomie und Ökologie neolithischer und bronzezeitlicher Ufersiedlungen am Zürichsee. Zürich.
Schlichtherle, H. 1990: Siedlungsarchäologie im Alpevorland I. die Sondagen 1973-1978 in den Ufersiedlungen Hornstaad-Hörnle I. forschungen und Berichte zur vor- und Frühgeschichte in Baden-Württemberg. Band 36. Baden-Württemberg.
Schönfeld, G. 2009: Die altheimzeitliche Feuchtbodensiedlung von Pestenacker. In: Sommer, C. S. – Grejpů, E. J. (Hrsg.): Unterwasser- und Feuchtbodensarchaölogie in Bayern. 25 Jahre Bayerische Gesellschaft für Unterwasserarchäologie. Bericht der Bayerischen Bodendenkmalpflege 50, 137-157.
Sorge, G. 1996: Haustierhaltung und Jagd in der Jungsteinzeit am Beispiel der Tierreste aus der Siedlung Pestenacker (Lkr. Landsberg am Lech). Tierärtzl. Prax. 24, 432-435.
Zvelebil, M. 1999: Fat is a feminist issue: On ideology, diet and health in hunter-gatherer societies, 209-221.