Transport náboje v polovodičových detektorech energetického záření
Název práce v češtině: | Transport náboje v polovodičových detektorech energetického záření |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Charge transport in semiconductor radiation detectors |
Akademický rok vypsání: | 2010/2011 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | |
Ústav: | Fyzikální ústav UK (32-FUUK) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Roman Grill, CSc. |
Řešitel: |
Zásady pro vypracování |
1) Prostudovat základní literaturu týkající se polovodičových detektorů záření.
2) Navrhnout vhodný (trojrozměrný) model popisující vznik a šíření elektron-děrového balíku vytvořeného absorpcí energetického fotonu v objemu detektoru. 3) Na základě modelu sestavit drift-difusní rovnici popisující transport náboje se započtením realistické defektní struktury materiálu detektoru a realistických vlastností elektrických kontaktů. 4) Navrhnout a napsat program pro řešení drift-difusní rovnice ve třech dimenzích. 5) Spočítat transport náboje v detektoru charakterizovaném zadanou defektní strukturou a typem kontaktů. 6) Vyhodnotit získané výsledky, porovnat je s existujícími experimentálními daty a navrhnout postup pro experimentální ověření výpočtem předpovězených jevů. |
Seznam odborné literatury |
Vybrané kapitoly z:
1) H. Frank: Fyzika a technika polovodičů, SNTL, Praha 1990 2) J. Toušek: Fotoelektrické jevy v polovodičích, MFF UK, Praha 1977 3) Původní časopisecké články týkající se problematiky detektorů |
Předběžná náplň práce |
Teoretický popis transportu náboje v polovodičovém detektoru energetického záření byl dosud založen výhradně na řešení jednorozměrné drift-difusní rovnice, která neumožňuje uspokojivě popsat prostorové rozplývání balíku fotogenerovaných nosičů náboje a jejich vzájemnou interakci. Důsledkem je nemožnost vysvětlit na základě dosavadních výpočtů některé pozorované jevy významně ovlivňující kvalitu získaných spekter. Cílem práce bude vytvořit program pro numerické řešení drift-difusní rovnice fotogenerovaných elektronů a děr v prostorovém modelu se započtením jejich vzájemné interakce, rekombinace a záchytu na pastech. Získané výsledky budou porovnány s dostupnými experimentálními daty a bude navržena struktura a experimentální uspořádání umožňující optimálně pozorovat spočtené jevy.
Práce je vhodná pro studenty se znalostí programování a základním přehledem v teorii pevných látek. |