Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 290)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Nevratné posunutí v okolí silných zemětřeseními, vztah seismologických měření, GPS a družicové interferometrie
Název práce v češtině: Nevratné posunutí v okolí silných zemětřeseními,
vztah seismologických měření, GPS a družicové interferometrie
Název v anglickém jazyce: Irreversible displacement due to large earthquakes,
relation of seismological measurements, GPS and satellite interferometry
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra geofyziky (32-KG)
Vedoucí / školitel: doc. RNDr. František Gallovič, Ph.D.
Řešitel:
Konzultanti: prof. RNDr. Jiří Zahradník, DrSc.
Zásady pro vypracování
Student se seznámí s třemi rozdílnými přístupy k výzkumu silných zemětřesení: seismologickým a dvěma geodetickými (GPS a družicová interferometrie). Provede numerické modelování (parametrickou studii) vybraného zemětřesení, aby se seznámil s vlivem základních parametrů seismického ohniska na velikost a prostorové rozložení nevratného statického posunutí na zemském povrchu. Provede rozbor možností provádět velmi rychlé odhady statického posunutí na základě jednoduchých modelů konečného zdroje.
Seznam odborné literatury
http://epscx.wustl.edu/seismology/book/
časopisecké články a programy podle doporučení školitele
Předběžná náplň práce
Při zemětřesení dochází na zlomové ploše k vzniku trhlin (nespojité posunutí, dislokace). Mimo zlom je posunutí spojitou funkcí prostorových souřadnic a v blízkosti zdroje má (kromě přechodového jevu) i nevratnou složku. Výpočet nevratného posunutí je poměrně snadný (analytické vzorce, případně hotové programy), není citlivý na málo známé strukturní detaily, ale vyžaduje odhad konečného modelu zdroje ? velikost, orientace a poloha zlomové plochy, směr a velikost nespojitého posunutí na zlomové ploše. Po silném zemětřesení se ptáme, je-li nadějné hledat jeho obraz také v existujících měřeních GPS a družicové interferometrii. Pokud ano, ale v geodetických měřeních nevidíme žádný signál, zajímá nás, kde byla chyba v seismických měřeních. Geodetická měření tak mohou zpětně například upřesnit hloubku zlomu. Jiný praktický význam výpočtů statických posunutí je v tom, že jejich hodnoty spoluurčují velikost vln tsunami. Cílem práce je pokusná parametrická studie, zaměřená na otázku citlivosti statického posunutí vzhledem k parametrům zdroje. Na jejím podkladě bychom pak mohli rozhodnout o možnosti aplikovat metodu rychle po zemětřesení, kdy jsou k dispozici jen hrubé seismické odhady. Téma je vhodné zejména pro studenta, kterého zajímá zemětřesení v širším kontextu (vztah seismologie a geodézie, matematická formulace úloh, vztah k praktickým problémům rychlého varování a tsunami), tedy např. pro studenta učitelství. Výpočty by se mohly stát součástí rychlého studia zlomových ploch, které provádíme na katedře geofyziky od počátku r. 2008 a zasíláme je do mezinárodního datového centra EMSC:
http://www.emsc-csem.org/index.php?page=home
Rozšíření tématu směrem k diplomové práci by bylo možné. Práce souvisí se zapojením katedry geofyziky do mezinárodních projektů seismologického výzkumu, viz např. http://seis30.karlov.mff.cuni.cz/ nebo http://geo.mff.cuni.cz/~jz/tmp/
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK