Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Směry příchodu kosmického záření
Název práce v češtině: Směry příchodu kosmického záření
Název v anglickém jazyce: Arrival directions of cosmic rays
Akademický rok vypsání: 2023/2024
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce:
Ústav: Ústav částicové a jaderné fyziky (32-UCJF)
Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Dalibor Nosek, Dr.
Řešitel:
Konzultanti: RNDr. Vladimír Novotný, Ph.D.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je zkoumání rozdělení směrů, odkud příchází kosmického záření o velmi vysokých energiích, které je registrováno hybridním detektorem Auger, a jeho vztah k rozdělení hmoty v okolí Země. Uchazeč nebo uchazečka se seznámí s různými přístupy, které lze využít při testování anizotropie souboru událostí zadaných na sféře. Provede vlastní analýzu nejnovějších událostí o nejvyšších energiích zaregistrovaných na Observatoři Pierra Augera. Bude zkoumat vlastnosti těchto událostí a možné hypotézy anisotropního rozdělení směrů příchodu nejenergičtějších kosmických částic.
Seznam odborné literatury
The Pierre Auger Collaboration, The Pierre Auger Cosmic Ray Observatory, Nuclear Instruments and Methods in Physics Research A 798, 172-213, 2015.
The Pierre Auger Collaboration, Observation of a Large-scale Anisotropy in the Arrival Directions of Cosmic Rays above $8 \times 10^{18}$ eV , Science 357 (September 22, 2017) No.6537, 1266-1270.
The Pierre Auger Collaboration, Large-scale cosmic-ray anisotropies above 4 EeV measured by the Pierre Auger Observatory, The Astrophysical Journal, 868:4(12pp.), 2018.
Předběžná náplň práce
Do atmosféry Země dopadají velmi energetické částice a vyvolávají v ní široké spršky sekundárních částic. Tyto případy lze registrovat díky fluorescenčnímu světlu, které je emitováno podél trajektorie sprchy v atmosféře, nebo díky Čerenkovovu světlu, které vyvolávají velmi energetické částice ze sprchy ve vodním detektoru na povrchu Země. Detektor AUGER umístěný v Argentině je dosud největším detektorem kosmických částic. Registruje primární kosmické částice o energiích větších než 1 EeV. Pracuje v hybridním režimu a využívá tak oba typy detekce kosmických částic. Detektor zaznamenal několik milionů takových událostí. Zdroje těchto částic nejsou známé, dosud byl potvrzen jejich extragalaktický původ. Směry příchodů kosmických částic o nejvyšších energiích nejsou rozmístěny na obloze izotropně, ale vytváří dipólový obraz.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK