The Impact of the Inflation Crisis on Poverty Among Young People in the Czech Republic

• Název práce v češtině: The Impact of the Inflation Crisis on Poverty Among Young People in the Czech Republic
• Název v anglickém jazyce: The Impact of the Inflation Crisis on Poverty Among Young People in the Czech Republic
• Klíčová slova: chudoba, mladí lidé, inflace, Česká republika
• Klíčová slova anglicky: poverty, young people, inflation, Czech Republic
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbara Pertold-Gebicka, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.06.2024
• Datum zadání: 19.06.2024

Seznam odborné literatury

Eurofound (2024), Becoming adults: Young people in a post-pandemic world, Publications Office of the European
Union, Luxembourg.

OECD (2023), OECD Economic Surveys: Czech Republic 2023, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/e392e937-en.

Di Battista, A., Grayling, S., Hasselaar, E., Leopold, T., Li, R., Rayner, M., & Zahidi, S. (2023, May). Future of jobs report 2023. In World Economic Forum, Geneva, Switzerland. https://www. weforum. org/reports/the-future-of-jobs-report-2023.

Colombo, E., & Rebughini, P. (2015). Italian young people coping with the consequences of economic crisis: an intersectional analysis. Oñati Socio-Legal Series.

Verick, S. (2011). The impact of the global financial crisis on labour markets in OECD countries: Why youth and other vulnerable groups have been hit hard. In From the great recession to labour market recovery: Issues, evidence and policy options (pp. 119-145). London: Palgrave Macmillan UK.

Mysíková, Martina. (2021). Measuring Income Poverty in the EU: Visegrád Countries and European Empirical Data. Prague: Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences.

Fialová, Kamila, Mysíková, Martina. (2024). „Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností.“ Výzkum finančního zdraví obyvatel ČR.

Předběžná náplň práce

Výzkumná otázka a motivace

Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat, jakým způsobem ovlivnila nedávná inflační krize sociální a ekonomickou situaci mladých lidí v České republice.

Dosavadní výzkumy neidentifikují žádnou věkovou heterogenitu, pokud jde o finanční spokojenost českých domácností (Fialová, Mysíková 2024). Jiné zdroje, například zpráva WEF Future of Jobs, však uvádějí, že pandemie covid-19, energetická krize a následná vysoká inflace neúměrně zasáhly mladé lidi. Statistiky Eurostatu ukazují, že v mezinárodním srovnání má Česká republika nejnižší míru nezaměstnanosti mladých lidí a zároveň mladí Češi obecně dosahují vyšší celkové životní spokojenosti, než je průměr EU. Přesto ekonomický průzkum OECD 2023 uvádí, že jejich mezera v zaměstnanosti, tj. rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mladých lidí a osob na vrcholu produktivního věku, je v České republice značná a převyšuje průměr OECD.

Cílem této práce je hlouběji proniknout do těchto rozporů. Prozkoumám, jak konkrétně se krize dotkla mladých lidí v České republice a následně rozpracuji, v jakých oblastech se stali obzvláště zranitelnými.

Za tímto účelem bude využito několik perspektiv. Nejprve bude zjišťován objektivní rozměr chudoby pomocí příjmu nebo zaměstnanosti. Dále bude analyzován subjektivní rozměr chudoby, například jak domácnosti hodnotí svou schopnost dostát finančním závazkům. Nakonec se práce pokusí identifikovat faktory, které nejvýznamněji ovlivňují riziko chudoby u mladých lidí.


Přínos

Zamýšleným přínosem bakalářské práce je zjistit, zda nedávné krize neúměrně nezasáhly věkovou skupinu mladých lidí tím, že vytvořily podmínky pro potenciálně závažnější socioekonomické problémy, jakými jsou chudoba nebo sociální vyloučení. Dále chce odhalit specifické faktory, které způsobují, že jsou mladí lidé náchylní k tomu, aby byli vážně zasaženi nepříznivým socioekonomickým vývojem.

Motivací pro tuto analýzu je skutečnost, že dopad krize na ekonomickou situaci mladých lidí nebyl dosud v českém kontextu podrobně analyzován.


Metodologie

Soubor dat, který bude použit v této práci, shromáždila společnost PAQ Research v rámci projektu "Život během pandemie/Život k nezaplacení ". Sběr dat byl zahájen v březnu 2020 a stále probíhá. Tato panelová data na individuální úrovni zahrnují mimo jiné socioekonomické charakteristiky respondentů a domácností, včetně příjmů, objemu práce, jaká je finanční situace domácností, zda mají problém se splácením, zda žádají o dávky od státu atd.

Pro zjištění objektivní míry chudoby mezi mladými lidmi bude sledován podíl osob ohrožených chudobou (AROP). Míra AROP je definována jako podíl osob, jejichž příjem je nižší než 60 % národního mediánu. Pro zjištění subjektivní chudoby budou identifikovány ti, kteří hodnotili spokojenost se svou finanční situací na škále 0-10 pod 4 body.

K odhadu toho, jaké faktory ovlivňují riziko chudoby, bude použita regresní analýza. Zaměří se na několik proměnných, například zda osoba studuje, jaký typ práce vykonává (zaměstnanec/OSVČ), zda žije sama nebo s partnerem, počet dětí a další.

Vzhledem ke struktuře datasetu budou použity metody analýzy panelových dat, které pomohou odstranit potenciální zkreslení způsobené heterogenitou a/nebo se vypořádat se sériovou korelací chyb.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Research question and motivation

The aim of the bachelor thesis is to describe and analyse how the recent inflation crisis is affecting the social and economic situation of young people in the Czech Republic.

Existing research does not identify any age heterogeneity when it comes to financial satisfaction of Czech households (Fialová, Mysíková 2024). However, other sources, like the WEF’s Future of Jobs report, indicate that the COVID-19 pandemic, the energy crisis, and subsequent high inflation have disproportionately affected young people. From an international perspective, Eurostat statistics show that the Czech Republic has the lowest youth unemployment rate and that young Czechs generally have higher overall life satisfaction than the EU average. Yet, OECD 2023 Economic Survey indicates that their employment gap, i.e. the difference between the employment rate of prime-age men and that of the youth, is substantial in the Czech Republic and exceeds the OECD average.

The aim of my thesis is to dig deeper into these inconsistencies by exploring how the crisis has specifically affected young people in the Czech Republic and then elaborating on the areas in which they have become particularly vulnerable.

For this purpose, several perspectives will be taken. Firstly, an objective dimension of poverty, like income or employment, will be measured. Secondly, the subjective dimension of poverty, for example, how do households rate their ability to meet their financial obligations, will be analysed. Finally, the thesis attempts to identify factors that most significantly affect the risk of poverty among young people.


Contribution

The intended contribution of the bachelor thesis is to find out whether the recent multiple crises have disproportionally affected the age group of young people by creating conditions for potentially more serious socio-economic problems that may create issues in the long term, such as poverty or social exclusion. Further, it intends to uncover specific factors that make young people prone to be seriously hit by adverse socioeconomic development.

The motivation for this analysis is the fact that the impact of the crisis on the economic situation of particularly young people has not been analysed in detail so far.


Methodology

The dataset that will be used in this work is collected by PAQ Research as a part of the project "Život během pandemie/Život k nezaplacení ". Data collection started in March 2020 and is still ongoing. These individual-level panel data include, among other things, the socio-economic characteristics of respondents and households, including income, volume of work, what is the financial situation of households, if they have a problem with repayment, if they request benefits from the state etc.

To identify the objective rate of poverty among young people, the proportion of those at-risk-of-poverty (AROP) will be observed. AROP rate is defined as a share of people whose income is below 60% of the national median. Simultaneously, I will focus on those who rated satisfaction with their financial situation below 4 on a 0-10 scale as a measure of subjective poverty.

Regression analysis will be used to estimate what factors influence risk of poverty. It will focus on several variables, such as whether the individual is a student, what type of work the person may be doing (employee/self-employed), whether the person lives alone or with a partner, number of children, and others.

Given the structure of the data, panel data methods will be used to help remove potential heterogeneity bias and/or deal with serial correlation in disturbances.