Economic determinants of voting behaviour in Czech parliamentary elections

• Název práce v češtině: Ekonomické determinanty volebního chování v českých parlamentních volbách
• Název v anglickém jazyce: Economic determinants of voting behaviour in Czech parliamentary elections
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbara Pertold-Gebicka, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.03.2023
• Datum zadání: 08.03.2023
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Opletalova, O109, AULA Michala Mejstříka č. 109
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2024
• Oponenti: PhDr. Lenka Šťastná, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Černý, J. (2022). Spatial Analysis of Czech Parliamentary Election: Comparison of Spatial Econometrics and Machine Learning.
De Vries, C. E., Hakhverdian, A., & Lancee, B. (2013). The dynamics of voters’ left/right identification: The role of economic and cultural attitudes. Political Science Research and Methods, 1(2), 223-238.
Downs, A. (1957). An economic theory of political action in a democracy. Journal of political economy, 65(2), 135-150.
Fair, R. C. (1978). The effect of economic events on votes for president. The review of economics and statistics, 159-173.
Fair, R. C. (1996). Econometrics and presidential elections. Journal of Economic Perspectives, 10(3), 89-102.
Chappell Jr, H. W., & Veiga, L. G. (2000). Economics and elections in Western Europe: 1960–1997. Electoral Studies, 19(2-3), 183-197.
Chytilek, R., & Eibl, O. (2011). České politické strany v politickém prostoru. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47(1), 61-88.
Kramer, G. H. (1971). Short-term fluctuations in US voting behavior, 1896–1964. American political science review, 65(1), 131-143.
Lewis-Beck, M. S., & Paldam, M. (2000). Economic voting: an introduction. Electoral studies, 19(2-3), 113-121.
Lysek, J., Pánek, J., & Lebeda, T. (2021). Who are the voters and where are they? Using spatial statistics to analyse voting patterns in the parliamentary elections of the Czech Republic. Journal of Maps, 17(1), 33-38.
Markussen, S. The Impact of Macroeconomic Performance on Voting Behavior How the welfare state changed economic voting.
Maškarinec, P. (2013). Prostorová analýza prezidentských voleb v České republice v roce 2013. Sociológia-Slovak Sociological Review, 45(5), 435-469.
Maškarinec, P. (2017). A spatial analysis of Czech parliamentary elections, 2006–2013. Europe-Asia Studies, 69(3), 426-457.
Monroe, K. R. (1979). Econometric analyses of electoral behavior: A critical review. Political behavior, 1, 137-173.
Powell Jr, G. B., & Whitten, G. D. (1993). A cross-national analysis of economic voting: Taking account of the political context. American journal of political science, 391-414.
Stevenson, R. T. (2001). The economy and policy mood: a fundamental dynamic of democratic politics?. American Journal of Political Science, 620-633.
Tufte, E. R. (1978). Political control of the economy. Princeton University Press.
Válek, V. (2022). The impact of COVID-19 on election outcomes: The case of the Czech Republic.
Whitten, G. D., & Palmer, H. D. (1996). Heightening comparativists' concern for model choice: Voting behavior in Great Britain and the Netherlands. American Journal of Political Science, 231-260.

Předběžná náplň práce

Složitá provázanost ekonomické a politické reality je předmětem zájmu obou oborů, ekonomie i politologie.
V centru této provázanosti stojí mimo-jiné i realita volebního chování v kontextu nejnovějšího ekonomického
vývoje. Tento druh vztahů v nadcházeních měsících a letech makroekonomické nejistoty bude důležité více
pochopit. Přinejmenším od konce 50. let 20. století se tomuto tématu významně věnovala široká škála ekonomů,
kteří vytvořili značné množství vědeckých prací.
V roce 1957 politolog Anthony Downs definoval mechanismus hlasování v demokracii jako snahu politických
stran formulovat politiku výhradně jako prostředek k získání hlasů (Downs, 1957). V den voleb ve spravedlivém a
demokratickém systému dává volič svým hlasem najevo, zda podporuje současné směřování země a co si myslí
o možných veřejných politikách v nadcházejícím období. Celkově lze říci, že ke klasickým vysvětlením volebního
chování je přítomnost sociálních faktorů jako třída, náboženství nebo společnost (Stevenson, 2001). V
posledních letech však stále více vědeckých prací naznačuje, že voliči odměňují vlády za stav souhrnné
ekonomiky tím, že odevzdávají své hlasy v souladu s ekonomickým vývojem. Stejně jako politika ovlivňuje
ekonomiku, ovlivňuje stav ekonomiky politiku (Markussen, 2017). Volby a následné chování jednotlivých stran lze
tedy chápat jako svého způsobu fungující na podobných základech jako jsou podnikatelé v ekonomice usilující o
zisk.
Je však důležité rozlišit, jaké ekonomické faktory jsou pro tento druh analýzy vhodné. V rámci analýzy může
existovat nepřeberné množství podjatostí, která mohou výsledky zkreslit. Například studie Iana G. Ansona
poukazuje na to, že subjektivní ekonomické vnímání není tvořeno vyváženým mixem aktuálních ekonomických
podmínek, ale spíše odpovídá individuálnímu vnímání vlastní ekonomické reality. Navíc se lze setkat s tzv.
třídním zkreslením. Lidé mají tendenci upřednostňovat pozitivní ekonomické faktory, které mají pozitivní vliv
především na velmi bohaté "třídy" společnosti (Anson, 2015). Vztah mezi ekonomickou realitou a volebním
chováním je obecně ověřen dlouholetými výzkumy, a proto má smysl se touto problematikou zabývat i v té
nejširší myslitelné rovině.
Cílem této práce je proto podívat se na data o jednotlivých voličích podle volebních krajů v České republice. Ve
svém rozsahu by tedy práce byla více lokální, a tedy podrobnější než jiné studie s celostátním záběrem.
Z hlediska proměnných je zkoumán vztah mezi důležitými makroekonomickými ukazateli, ale i mezi více
mikroekonomickými proměnnými. Doufám, že by se mi touto prací podařilo odpovědět na otázku, zda je
ekonomická realita důležitá pro chování voličů v České republice a zda existují regiony, které jsou k takovému
uvažování náchylnější než jiné.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The complex intertwined relationship between economic and political reality is concern for both subjects, economics as well as political science. At the centre of this interwinding area is the reality of voting behaviour in the context of most recent economic development. In the coming months and years of macroeconomic uncertainty, it is important to try to understand these kinds of relationships. Since at least the late 1950s the topic attracted significant coverage from wide array of economists who produced a significant amount of academic work.
In the year 1957 Anthony Downs defined the voting mechanism in the democracy as an effort of political parties to formulate policies strictly as a means to gathering votes (Downs, 1957). At the day of the election, in fair and democratic system, voter casts his vote to signal if he supports the current direction of the country and how he or she feels about possible public policies in the forthcoming period. Overall, the classical explanation of the voting behaviour is the presence of social factors as class, religion or society (Stevenson, 2001). In the recent years however, exhausting list of papers indicates that the voters reward the governments on the state of the aggregate economy by casting their votes in line with the economic development. Just as politics influence the economy, does the state of the economy influence politics (Markussen, 2017). Therefore, the elections and the subsequent behaviour of individual parties could be understood as analogous to the entrepreneurs in profit-seeking economy.
It is however important to distinguish what economic factors are suitable for this kind of analysis. Further, there can exist plethora of biases, that can skew the results. Study by Ian G. Anson point out that the subjective economic perceptions are not made up of balanced amalgam of current economic conditions, but more in line with individual perception of one’s economic reality. Moreover, the so-called class bias could be encountered. The people tend to favour positive economic, that have positive effect primarily on the very rich “classes” of society (Anson, 2015). The relationship between the economic reality and vote choice is however empirically verified by years of research and thus it makes sense to tackle this issue even in its most broad way imaginable.
Aim of this thesis would be therefore to look at the individual voter data by electoral regions in Czech Republic. The scope would be therefore local and more granular than the aggregate country wide data. I would research not only the relationship between important macroeconomic indicators but also between more microeconomic variables. I hope that this thesis would succeed in answering the question, if the economic reality is important for the voter behaviour in Czech Republic and if there are any regions that are more susceptible to this kind of thinking then others.