Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Super Liga: Fotbaloví aktéři a jejich vztahy v současném fotbale
Název práce v češtině: Super Liga: Fotbaloví aktéři a jejich vztahy v současném fotbale
Název v anglickém jazyce: Super League: Football partakers and their relationships within contemporary football
Klíčová slova: fotbal, Super Liga, globální fotbalové pole, sociologie fotbalu
Klíčová slova anglicky: football, Super League, global football field, sociology of football
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 29.09.2021
Datum zadání: 29.09.2021
Datum a čas obhajoby: 12.09.2022 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:02.08.2022
Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2022
Oponenti: Tibor Vocásek
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
„Založeno chudými, odcizeno bohatými“ nebo „Můžete si koupit náš klub, ale nemůžete si koupit naše srdce a duši“ - tohle bylo jen pár sloganů, které 19. dubna 2021 u fotbalového stadionu Old Trafford v Manchesteru drželi protestující, kteří, byli proti vytvoření nové fotbalové soutěže - Super Ligy. Kontroverzní projekt vznikl za účelem vytvořit novou uzavřenou evropskou ligu, kde by proti sobě hrálo pouze dvacet nejlepších evropských klubů. Takový nápad je (až na G14) v Evropě neslýchaný. Pod vlnou kritiky byl hned z několika důvodů. Ligu by hráli pouze určité týmy, nebylo by tedy možné sledovat inspirující příběhy, jak se neznámý tým (jak se tomu občas stává v podobné, existující soutěži - Lize mistrů) dostane až do závěrečných částí soutěže. Podobné příběhy jsou pro mnoho fanoušků to, proč fotbal sledují. Projekt zároveň počítal s vysokým počtem zápasů v již tak nabitém ligovém kalendáři, což je jen další ukazatel toho, jak jsou současná vedení fotbalových klubů soustředěná na vydělání co největšího zisku, za jakýchkoliv okolností. Projekt byl prezentován bez jakékoliv konzultace s veřejností a fanoušky a pár dní po oznámení plány na Super Liga zanikly. [Panja, Smith, 2021]. Tato práce nabídne sociologickou analýzu veřejné debaty, která snahy o založení soutěže provázela. Budu se přitom soustředit na tři hlavní témata, které se v sociologických debatách o současném fotbalu objevují, a to konkrétně na kapitalismus, fanoušky a globalizaci.
Sociologie fotbalu představuje poměrně obsáhlou sociologickou sub-disciplínu. Studium diskusí o Super Lize, nám může ukázat kapitalistické principy současného evropského fotbalu. Sociologický rozbor současného stavu fotbalu nám nabízí lépe porozumět současnému stavu společnosti. Fotbal vzbuzuje bohaté debaty reakce a jak nám Super Liga ukázala, pro fanoušky, na které se nenahlíží pouze jako na statické pozorovatele (díky jejich aktivitám projekt zanikl), je fotbal a jeho budoucnost velice důležitá. [Dunning, 1971] Fanoušci se zajímají o fotbal hned z několika důvodů, jakými jsou například emocionální vzrušení, escapismus, socializace anebo pro pocit, být něčeho součástí. V očích vedení týmů se ale stávají spíše konzumenty. Tento fakt jde především vidět v Anglii, kde se z týmů, které byly původně založeny dělnickou třídou, stávají komerční firmy. Vše je umožněné především díky globalizačním procesům, díky kterým se zmenšuje vzdálenost a zvyšuje globální tok peněz. [Wagner, Storm, Corsten, 2021]
Díky tomu, že byla Super Liga oznámena v dubnu letošního roku, akademické literatury k tomuto tématu je prozatím málo. Nejvýstižnějším zdrojem je text od Wagnera, Storma a Corstena (2021), který popisuje proč není Super Liga řešením současné situace fotbalu. Jako důvod uvádí především to, že pokud chceme, aby fotbal zůstal kompetitivní vůči modernějším volnočasovým aktivitám, jakými jsou například esporty, musí ke změně dojít skrze maximalizaci blaha, pro všechny, a ne, jak nám Super Liga ukazuje, skrze maximalizaci výdělku pouze několika zúčastněnými. Pokud se díváme na fotbal, jako na celoživotní aktivitu a veřejné zdraví, příjmy, které jsou získávány, by se v tom případě, měli distribuovat více rovnoměrně a ne pouze mezi bohatými majiteli klubů. Investováním do sportu-pro-všechny („sport-for-all“), by nemělo být bráno jako finanční zátěž, ale naopak jako rozšířená dlouhodobá investiční podpora pro všechny hrající fotbal, bez ohledu na jejich gender, věk, nebo barvě pleti. Dalším důležitým autorem je Millward (2006), který popisuje organizaci G14, působící mezi lety 1998 až 2008. Obsahovala 18 týmů, které by hráli pouze proti sobě a stejně jako Super Liga, by se oddělila od stávajících soutěží. Autor zde popisuje, jak byla G14 (potažmo Super Liga) založena na a vytváří prostor pro „společnost známostí“ (network society). G14 podle této teorie funguje (to platí i pro Super Ligu) jako zisk-orientovaná síť, která usiluje pouze o další finanční prostředky. Jeho studie nezjistila přesné podmínky pro to, aby se mohl tým stát součástí uzavřené skupiny. Poukazuje na to, že spíše než o splnění specifických kritérií (jako například sportovní úspěchy) se jednalo o to, aby byl klub v dobré finanční situaci a dokázal přilákat dostatek diváků k televizním obrazovkám, neboli dokázal vygenerovat zisk. Podobného přístupu si můžeme všimnout i v Super Lize, do které byly pozvány také pouze nejbohatší evropské kluby, které by mohli vydělat (nejen) zakladatelům projektu co největší zisk.
Cílem práce bude analyzovat veřejnou debatu o Super Lize, identifikovat klíčová témata diskuse, hlavní argumenty a vysvětlit je v kontextu současného vývoje fotbalu, sportu a společnosti. Práce bude založena na kvalitativní obsahové analýze mediální debaty. Data budu sbírat z online médií v České republice a Anglii, neboť tamní fotbalové prostředí hrálo důležitou roli při debatách, především díky zapojení britských klubů a jejich fanoušků v projektu.
Seznam odborné literatury
1. BEW, J. Realpolitik: a history. Oxford University Press, 2016.

2. BRANNAGAN, P. M., SCELLES, N., VALENTI, M., INOUE, Y., GRIX, J., & PERKIN, S., J. The 2021 European Super League attempt: motivation, outcome, and the future of football, International Journal of Sport Policy and Politics, 169-176, 2022.

3. CASHMORE, E., DIXON, K. Studying football. Londýn: Routledge, 2016.

4. CÍSAŘ, O., NAVRÁTIL, J. a VRÁBLÍKOVÁ K. Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2011.

5. COLOMINA, M. Football, Governance and Globalization. Governance and Competition in Professional Sports Leagues, 2007, 295.

6. ELIAS, N., DUNNING, E. Dynamics of group sports with special reference to football. The British Journal of Sociology, 1966, 17.4: 388-402.

7. ELO, S., KYNGÄS. The qualitative content analysis proces. Journal of Advanced Nursing, 62: 107-115, 2008.

8. EVANS, A. B., et al. ‘Black Lives Matter:’sport, race and ethnicity in challenging times. European Journal for Sport and Society, 2020, 17.4: 289-300.

9. GIULIANOTTI, R., ROBERTSON, R. Mapping the global football field: a sociological model of transnational forces within the world game. The British Journal of Sociology, 63: 216-240, 2012.

10. GIULIANOTTI, R., ROBERTSON, R. The globalization of football: a study in the glocalization of the ‘serious life’. The British journal of sociology, 2004, 55.4: 545-568.

11. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2008.

12. MARTINDALE, D. The Nature and Types of Sociological Theory. Boston, 1960.

13. MILLWARD, P. The global football league: Transnational networks, social movements and sport in the new media age. Springer, 2011.

14. MEIER, H. E., et al. The short life of the European Super League: a case study on institutional tensions in sport industries. Managing Sport and Leisure, 2022, 1-22.

15. NUMERATO, D. Behind the digital curtain: Ethnography, football fan activism and social change. Qualitative Research, 2015, 16.5: 575-591.

16. NUMERATO, D. Football Fans, Activism and Social Change Londýn: Routledge, 2018.

17. NUMERATO, D. Who says “no to modern football?” Italian supporters, reflexivity, and neo-liberalism. Journal of Sport and Social Issues, 2015, 39.2: 120-138.

18. NUMERATO, D., BAGLIONI, S. The dark side of social capital: An ethnography of sport governance. In: Sociological Perspectives on Sport. Routledge, 2015. p. 487-502.

19. NUMERATO, D., GIULIANOTTI, R. Citizen, consumer, citimer: The interplay of market and political identities within contemporary football fan cultures. Journal of Consumer Culture, 2018, 18.2: 336-355.

20. PEETERS, T., SZYMANSKI S. Financial fair play in European football. Oxford: Economic Policy, 2014.

21. ŘIHÁČEK, T, et al. Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova univerzita, 2013.

22. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Nakladatelství Albert, 1999.

23. TACON, R. Football and social inclusion: Evaluating social policy. Managing leisure, 2007, 12.1: 1-23.

24. WAGNER, U., STORM, R. K., & CORSTEN, K. Commercialization, Governance Problems, and the Future of European Football—Or Why the European Super League Is Not a Solution to the Challenges Facing Football. International Journal of Sport Communication, 14(3), 321-333, 2021.

25. WELSH, J. The European Super League debacle: why regulation of corporate football is essential. Soccer & Society, 1-18.
Předběžná náplň práce
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou současného fotbalu sociologickou optikou, přesněji jací aktéři, se, jak projevují na „globálním fotbalovém poli“. Hlavním úkolem práce je zařadit do současného kontextu deset let starý text od Richarda Giulianottiho a Rolanda Robertsona, Mapping the global football field: a sociological model of transnational forces within the world game, ve kterém autoři vytvořili sociologický model klíčových nadnárodních, politických a ekonomických sil, které utvářejí současný fotbal (globální fotbalové pole).
Práce vznikla jako odpověď na loňské oznámení soutěže nesoucí název Super Liga, kde se 12 nejbohatších týmů chtělo oddělit od zbytku fotbalového světa a vytvořit si vlastní ligu.
Cílem práce bude analyzovat veřejnou debatu o Super Lize, identifikovat klíčová témata diskuse, hlavní argumenty a vysvětlit je v kontextu současného vývoje fotbalu, sportu a společnosti, skrze model vytvořený Giulianottim a Robertsonem. Práce bude založena na kvalitativní obsahové analýze mediální debaty. Data budu sbírat z online médií v České republice.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This bachelor thesis analyses contemporary football through sociological optics, more specifically, which partakers are exhibiting and how on “global football field.” Aim of this thesis is to place a ten-year-old text by Richard Giulianotti and Roland Robertson, Mapping the global football field: a sociological model of transnational forces within the world game in the current context. In his paper, authors created sociological model of the key transnational, political and economic forces that are shaping contemporary football („global football field”).
Thesis was created as a response to last year's announcement of a Super League, where the 12 richest teams wanted to separate from the rest of the football world and create their own league.
The aim of the thesis will be to analyse the public debate about the Super League, identify the key topics of the discussion, the main arguments and explain them in the context of the current development of football, sport and society, through the model created by Giulianotti and Robertson. The thesis will be based on a qualitative content analysis of the media debate. The data will be collected from online media in the Czech Republic.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK