Elektrifikace oblačnosti předchází elektrickým výbojům v atmosféře, tj. bleskům. V současné době se předpokládá, že zásadní vliv na vznik nábojů v atmosféře má kolize různých hydrometeorů (krupky a led) za přítomnosti přechlazených kapek. Cílem práce bude potvrdit případně zpřesnit tuto hypotézu. K tomu budou využita data z oblačného profileru MIRA 35c provozovaného Ústavem fyziky atmosféry AV ČR na Milešovce a data o elektrických výbojích registrovaných v okolí Milešovky sítí EUCLID. Práce bude vycházet z existujícího algoritmu pro určení výskytu vodních kapek, dešťových kapek, sněhu, ledu a krupek v oblačnosti. Na základě výzkumu se předpokládá jeho vylepšení. Porovnáním výskytu uvedených hydrometeorů se záznamy blesků bude studována platnost hypotézy elektrifikace oblačnosti. Dále se budou využívat data z profileru, a to především pole Linear Depolarization Ratio, které je považováno za indikátor existence zesíleného elektrického pole uvnitř oblaku. Výstupem práce bude na základě vybraných událostí z let 2018 a 2019 kvantitativně vyjádřit platnost testované hypotézy, tj. v procentech vyjádřit počet případů, kdy platnost hypotézy potvrdila naměřená data a kdy hypotéza nebyla potvrzena.
Seznam odborné literatury
Bude určen školitelem.
Předběžná náplň práce
Předpokládá se, že řešitel bude mít v souvislosti s řešením disertační práce částečný úvazek v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR včetně možnosti se podílet na řešení grantových projektů.
