Kolektivní správa a užití autorských děl na internetu

• Název práce v češtině: Kolektivní správa a užití autorských děl na internetu
• Název v anglickém jazyce: Collective management and use of copyright on the Internet
• Klíčová slova: kolektivní správa; hudební díla; online užití
• Klíčová slova anglicky: collective management; musical works; online use
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního (22-UPA)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Zuzana Císařová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 12.12.2017
• Datum zadání: 12.12.2017
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.01.2019
• Datum a čas obhajoby: 29.01.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 028, 28
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.12.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 29.01.2019
• Oponenti: JUDr. Petra Žikovská

Předběžná náplň práce

Práce se zabývá dvěma oblastmi. Tou první je pojem kolektivní správy, a to zejména kolektivní správy pro práva k dílům hudebním. Kolektivní správa je popsána zprvu v obecné rovině, detailní aspekty jsou pak podrobně uvedeny na příkladu OSA. Konkrétně jde o vnitřní uspořádání kolektivního správce, jeho vztahy s ostatními subjekty a výkon kolektivní správy samotný, tedy určování sazeb, licencování a rozúčtování vybraných odměn. Při popisu režimů kolektivní správy jsou vytknuty problémy, které aktuálně zatěžují OSA v režimu rozšířené kolektivní správy v souvislosti s užitím tzv. svobodné hudby.
Druhou oblastí je problematika užití hudebních děl na Internetu s ohledem na kolektivní správu. Nejprve je popsán samotný Internet a subjekty, které zajišťují jeho fungování – tzv. ISP. Bližší rozbor je věnován otázce jejich odpovědnosti za obsah na Internetu a problematice omezení této odpovědnosti pomocí institutu bezpečných přístavů. Na příkladu služby YouTube je ukázána potřeba revize tohoto institutu. Dále se práce věnuje možným způsobům užití hudebních děl na Internetu – stahování, streamingu, linkingu, webcastingu a simulcastingu. Největší pozornost je věnována problematice online licencování. Detailně je rozebrán vývoj v EU, který by se dal nazvat jako „licenční chaos“ a který směřoval k přijetí směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě a licencování užití hudebních děl online pro více území. V té souvislosti se práce věnuje i aktuálnímu vývoji online licencování ve Spojených státech, tedy přijetí novely amerického autorského zákona zvané Music Modernization Act. Práce poté uvádí stručný příklad fiktivní streamingové služby hudby, kdy je blíže rozvedeno, které nositele práv je třeba při vzniku takové služby zohlednit, aby mohla užívat díla populárního repertoáru.
Závěrem práce jsou úvahy de lege ferenda týkající se rozšířené kolektivní správy a možných dopadů jednotlivých návrhů směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis is dealing with two main areas. The first on is a concept of collective management, particularly the collective management of rights in musical works. At the beginning it is described as a general concept. More detailed aspects such as the inner organization of a collective society, its relations with another persons and entities and the exercise of collective management through setting tariffs, licensing and distribution of remuneration are explained thoroughly on the example of OSA. The difficulties for OSA in the field of extended collective licensing in connection with the royalty-free music are pointed out while describing the regimes of collective management.
The second area is the use of musical works on the Internet with regards to collective management. At first, the terms Internet and Internet Service Providers (ISPs) are described. Closely analysed is a liability of these providers for the content online and limitation of this liability with so-called safe harbours. It is argued that these harbours need to be revised as it is shown on the example of YouTube. Focus then turns on the possible ways of using musical works online – downloading, streaming, linking, webcasting and simulcasting. The greatest attention is paid to the matter of online licensing. The development in EU which led to the adoption of Directive 2014/26/EU on Collective Management of Copyright and Related Rights and Multi-territorial Licensing of Rights in Musical Works for Online Use in the Internal Market and which can be described as “licensing chaos” is examined in detail. In this regards, the thesis also dwells on the current development of online licensing in the United States associated with the adoption of Music Modernization Act. It is followed by a brief example of a fictitious online streaming service showing which right holders need to be considered while setting up such service.
Thesis concludes with de lege ferenda thoughts on extended collective licensing and possible impacts of the proposed Directive on Copyright in the Digital Single Market.