Populační biologie Dianthus carthusianorum v populacích nakažených květní snětí

• Název práce v češtině: Populační biologie Dianthus carthusianorum v populacích nakažených květní snětí
• Název v anglickém jazyce: Population biology of Dianthus carthusianorum in populations infested by anther-smut
• Klíčová slova: květní sněť, hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), populační biologie, maticové modely, predispersní predace semen
• Klíčová slova anglicky: anther-smut, Dianthus carthusianorum, population biology, matrix models, pre-dispersal seed predation
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Koubek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 15.11.2019
• Datum zadání: 15.11.2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2022
• Oponenti: RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Květní sněti jsou zajímavým příkladem patogenu, který na první pohled nemá žádný vliv na rostlinu, ale ve skutečnosti ji sterilizuje a navíc využívá opylovačů k vlastnímu rozšiřování. Pro patosystém hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum) parazitovaného květní snětí Microbotryum violaceum s.l. známe rozšíření v krajině a základní korelace prostorové konfigurace populací na množství choroby. Na úrovni populace ale zatím příliš nevíme, co je tím důležitým faktorem, určujícím množství choroby. Základní informace jako délka života nakažených a zdravých rostlin, vzcházení semen nebo pravděpodobnost nakažení nebo uzdravení jsou potřebné pro pochopení vzniku často vysoké prevalence choroby v populaci.
Proto bude tématem této práce populační biologie hvozdíku kartouzku, a to jak zdravých tak nakažených rostlin na třech lokalitách. Tím zjistíme, jaká je rychlost růstu, natalita a mortalita zdravých a nakažených rostlin v terénu. Pomocí těchto dat pak budeme moci vytvořit populační modely a odhadnout, zda populace roste či ubývá a zda je podíl nakažených rostlin stabilní nebo je výsledkem historických procesů a bude se do budoucna měnit. Práce bude probíhat především v terénu pomocí značení rostlin a výsevových experimentů. Výsledky budou analyzovány pomocí IPM nebo maticových modelů.