Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Drop-out začínajících učitelů
Název práce v češtině: Drop-out začínajících učitelů
Název v anglickém jazyce: Drop-out of novice teachers
Klíčová slova: drop-out začínajících učitelů, začínající učitel,důvody odchodu učitelů, školství, vzdělávací politika, kvalitativní výzkum, rozhovor
Klíčová slova anglicky: novice teachers drop-out, novice teacher,reasons for drop-out, education, educational policy, qualitative research, interview
Akademický rok vypsání: 2016/2017
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 12.06.2017
Datum zadání: 12.06.2017
Datum a čas obhajoby: 13.06.2018 09:00
Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
Datum odevzdání elektronické podoby:10.05.2018
Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2018
Oponenti: Mgr. Silvie Pýchová, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
BOGNER, Alexander, LITTIG, Beate, MENZ, Wolfgang. Interviewing experts. Basingstoke; New York: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 978-0-230-22019-5.
BUCHANAN, John, et al. Teacher retention and attrition: Views of early career teachers. Australian Journal of Teacher Education, 2013, 38.3: 8. ISSN: 0313-5373.
BURKE, Paul F., et al. Why do early career teachers choose to remain in the profession? The use of best–worst scaling to quantify key factors. International Journal of Educational Research, 2013, 62: 259-268. ISSN: 0883-0355.
CIDLINSKÁ, Kateřina. Změna trasy: o odchodech z vědy. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2015. ISBN 978-80-7330-286-3.
CRAIG, Cheryl J. From stories of staying to stories of leaving: A US beginning teacher’s experience. Journal of Curriculum Studies, 2014, 46.1: 81-115. ISSN: 1366-5839.
FANTILLI, Robert D.; MCDOUGALL, Douglas E. A study of novice teachers: Challenges and supports in the first years. Teaching and teacher education, 2009, 25.6: 814-825. ISSN: 0742-051X.
HANUSHEK, Eric A.; KAIN, John F.; RIVKIN, Steven G. Why public schools lose teachers. Journal of human resources, 2004, 39.2: 326-354. ISSN: 0022-166X.
HONG, Ji Y. Why do some beginning teachers leave the school, and others stay? Understanding teacher resilience through psychological lenses. Teachers and Teaching, 2012, 18(4), 417-440. ISSN: 1354-0602.
HORÁK, Pavel, HORÁKOVÁ, Markéta. Role liniových pracovníků ve veřejné politice. Praha: Sociologický časopis, 2009, 45(2), 369-395. ISSN: 0038-0288.
INGWALSON, Gail; THOMPSON JR, James. A tale of two first-year teachers: One likely to continue, one likely to drop out. Middle School Journal, 2007, 39(2), 43-49. ISSN: 00940771.
KARSENTI, Thierry; COLLIN, Simon. Why are new teachers leaving the profession? Results of a Canada-wide survey. Education, 2013, 3.3: 141-149.
KOHOUTEK, Jan, VESELÝ, Arnošt, ŠPAČKOVÁ, Zuzana. Vzdělávací politika. Brno: Masarykova univerzita, 2015.
LE CORNU, Rosie, et al. Building early career teacher resilience: The role of relationships. Australian Journal of Teacher Education (Online), 2013, 38.4: 1. ISSN: 0313-5373.
LINDQVIST, Per; NORDÄNGER, Ulla Karin; CARLSSON, Rickard. Teacher attrition the first five years–A multifaceted image. Teaching and Teacher Education, 2014, 40: 94-103. ISSN: 0742-051X.
LIPSKY, Michael. Street Level Bureaucracy: Dilemmas of the Individual in Public Services. New York: The Russell Sage Foundation, 2010. ISBN: 9780871545268.
MŠMT (2015). Analýza výsledků mimořádného šetření k dopadům novely zákona o pedagogických pracovnících. Praha: MŠMT.
NEKOLA, Martin, GEISSLERR, Hana, MOURALOVÁ, Magdalena. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024618654.
PÍŠOVÁ, Michaela; HANUŠOVÁ, Světlana. Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 2016, 66.4. ISSN: 2336-2189.
ROLLINSON, Jenny. Majority of newly qualified teachers will drop out. Education Journal, 2015, 232, p1-1. ISSN: 1364-4505.
STOCKARD, Jean; LEHMAN, Michael Bryan. Influences on the satisfaction and retention of 1st-year teachers: The importance of effective school management. Educational Administration Quarterly, 2004, 40.5: 742-771. ISSN: 0013-161X.
STRUYVEN, Katrien; VANTHOURNOUT, Gert. Teachers' exit decisions: An investigation into the reasons why newly qualified teachers fail to enter the teaching profession or why those who do enter do not continue teaching. Teaching and Teacher Education, 2014, 43: 37-45. ISSN: 0742-051X.
ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0644-6.
TABS, E. Characteristics of stayers, movers, & leavers: Results from the teacher follow-up survey from 1991-1992. National Centre for Educational Statistics. Washington, DC: US Department of Education, 1994.
Předběžná náplň práce
A. Vymezení výzkumného problému
Bakalářská práce se bude věnovat problému odchodu začínajících učitelů ze škol, tzv. drop-outu. V českém prostředí je pro označení tohoto fenoménu používáno spojení „odchod učitelů ze škol“ nebo se hovoří o jejich fluktuaci. Jak zmiňují Píšová a Hanušová ve své studii (2016), anglické označení je mnohem přesnější. Jedná se o velice aktuální problém, jelikož chybějící učitelé, a hlavně chybějící kvalitní učitelé, jsou jedním z dlouhodobých problémů českého školství (Píšová, Hanušová 2016, Štěpánek 2000). Přesto je drop-outu v České republice věnována relativně malá pozornost. První větší studií je již výše zmiňovaná přehledová studie Píšové a Hanušové Začínající učitelé a drop-out (2016). V zahraničí je tento fenomén více prozkoumaný. Příkladem mohou být studie Lindqvist, Nordanger & Carlsson (2014), Burke, Schuck et al. (2013) nebo Hong Ji (2012). V České republice nalezneme množství kvalifikačních prací o začínajících učitelích, jejich potřebách a problémech. Problematika drop-outu začínajících učitelů ale zůstává neprozkoumána.
Drop-out se samozřejmě může týkat učitelů ve všech stupních vzdělávání a ve všech etapách vývoje učitelské profesní dráhy. Tato bakalářská práce se ale zaměří na skupinu, kterou drop-out postihuje nejčastěji, a tou jsou začínající učitelé. Délka období, po kterou je učitel označován jako „začínající“ je různá. Obvykle se stanovuje na prvních 5 let profesní praxe (Průcha, Walterová, Mareš 2001). Ve své práci proto budu považovat za začínajícího učitele osobu s praxí od jednoho do pěti let. Zaměřím se na učitele dříve působící na základní škole (na prvním i druhém stupni) a na středních školách.

B. Cíle práce

Hlavním cílem mojí bakalářské práce bude identifikovat a pochopit důvody pro drop-out u začínajících učitelů. S tím bude souviset zkoumání průběhu jejich studia i praxe, do které nastoupili. Dalším cílem bude na základě provedených rozhovorů prozkoumat způsoby, jak by bylo možné drop-outu začínajících učitelů předcházet a na základě toho poskytnout doporučení relevantním aktérům pro zlepšení situace.

C. Výzkumné otázky

V průběhu práce se budu snažit zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaké jsou důvody pro tzv. drop-out u začínajících učitelů?
Tuto otázku dále rozvíjí dílčí výzkumné otázky:
• Souvisí rozhodnutí o drop-outu se zkušenostmi respondentů ze studia na VŠ?
• Souvisí rozhodnutí o drop-outu respondentů s jejich zkušenostmi z učitelské praxe?
• Jaký byl průběh drop-outu u respondentů?

Další navazující otázky:
• Jaká byla motivace respondentů k nástupu do učitelské profese?
• Lze drop-outu začínajících učitelů nějak zabránit? Jak?


D. Základní teoretická východiska

Jak již bylo zmíněno výše, drop-out začínajících učitelů je v České republice téměř neprozkoumané téma. Proto budu ve své práci vycházet z poznatků zahraniční literatury a výzkumů. Mezi ně patří studie Hanushka, Kaina a Rivkina (2004), Ji Y. Honga (2012) nebo Karsenti a Collina (2013), které opakovaně tvrdí, že odchody začínajících učitelů jsou pro společnost velkým problémem. Práce se bude metodologicky inspirovat výzkumem Kateřiny Cidlinské, zpracovaným pod Národním kontaktním centrem – gender a věda, který se věnuje podmínkám profesního rozvoje začínajících výzkumnic a výzkumníků v ČR a odchodům z české veřejné vědy.
Mezi teoretická východiska bakalářské práce patří chápání učitele jako klíčového aktéra vzdělávací politiky. „Učitelé jako aktéři vzdělávací politiky představují její klíčový prvek a zásadně ovlivňují kvalitu celé vzdělávací soustavy“ [Zelinková in Kohoutek a kol. 2015: 144]. Role učitele v sobě nezahrnuje jen samotné vyučování žáků, ale je mnohem komplexnější. S proměnou celé společnosti se postupně mění i role učitele a zvyšují se nároky na ně kladené [Kohoutek a kol. 2015: 146-7]. Jedná se o velice náročné povolání, které klade vysoké požadavky na odborné vzdělání učitelů a zároveň předpokládá osobní nasazení a přesvědčení o smyslu této práce. Náročnost povolání učitele s sebou nese vyšší stresovou zátěž a s tím související možnost syndromu vyhoření. Dlouhodobým problémem je vnímání prestiže učitelské profese. Ačkoli ve výzkumech (např. Naše společnost) se umísťují poměrně vysoko – rok 2007 čtvrté místo, rok 2016 páté místo, samotní učitelé mají o prestiži svého povolání nízké mínění [Kohoutek a kol. 2015: 148].
Dalším východiskem je koncept Michaela Lipskyho byrokracie první linie. Ten se zaměřuje na řadové pracovníky ve státních organizacích (jinak také linioví pracovníci nebo street-level byrokraté) [Horák 2009: 370]. “Tito byrokraté představují všechny pracovníky veřejných služeb, kteří při výkonu své práce jednají přímo s občany a mají poměrně rozsáhlou svobodu v rozhodování, kterou využívají při řešení konkrétních problémů svých klientů” [ibid.]. Za street-level byrokraty tedy považujeme i učitele. Lipsky (2010) tvrdí, že street-level byrokraté pracují ve velice náročných nejednoznačných podmínkách. Ty ovlivňují způsoby jejich rozhodování a brání jim vykonávat jejich zaměstnání tak, jak by si přáli.

E. Předběžný výzkumný plán

V bakalářské práci se zaměřím na kvalitativní metody výzkumu. Využiji především rozhovory a vhodnými respondenty. Těmi budou osoby, které po ukončení studia nastoupili do praxe a během jednoho až pěti let z učitelského oboru odešli. Vyhledat takové osoby se pokusím přes svoje známé a pomocí oslovování ředitelů jednotlivých základních a středních škol po celé republice. Jednalo by se o polostrukturované rozhovory, které jsem zvolila kvůli jejich flexibilitě a možnosti otázky upravovat. Při výzkumu bych postupovala tak, že bych nejprve na základě již provedených studií (zahraničních) určila možné důvody drop-outu a na základě tohoto přehledu bych vypracovala plán (návod) pro polostrukturované rozhovory.

Zdroje:
HORÁK, Pavel, HORÁKOVÁ, Markéta. Role liniových pracovníků ve veřejné politice. Praha: Sociologický časopis, 2009, 45(2), 369-395. ISSN: 0038-0288.
KOHOUTEK, Jan, VESELÝ, Arnošt, ŠPAČKOVÁ, Zuzana. Vzdělávací politika. Brno: Masarykova univerzita, 2015.
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001, 306. ISBN: 80-7178-772-8.
ŠTĚPÁNEK, František. O řízení pedagogických procesů ředitelem školy. Praha: Pedagogická
orientace, 2000, 10(1), 37-44. ISSN 1805-9511.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK