Virtuální kariéry uživatelů alternativní medicíny MMS – Miracle Mineral Solution

• Název práce v češtině: Virtuální kariéry uživatelů alternativní medicíny MMS – Miracle Mineral Solution
• Název v anglickém jazyce: Virtual careers of alternative medicine users MMS - Miracle Mineral Solution
• Klíčová slova: sociologie medicíny, alternativní medicína, zakotvená teorie, kódování, MMS - Miracle Mineral Solution ,virtuální kariéry, facebookové skupiny, deviace a kariéry deviantů,nálepkování, sociální skupiny
• Klíčová slova anglicky: sociology of medicine, alternative medicine, grounded theory, coding, MMS - Miracle Mineral Solution, virtual careers, Facebook groups, deviations and careers of deviants, labeling, social groups
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.04.2016
• Datum zadání: 18.04.2016

Zásady pro vypracování

Samotná povaha dat pobízí k využití kódovacích metod z oblasti zakotvené teorie (Charmaz 2010), které budou specifikovány až v průběhu kódování. Data byla získána za pomocí skriptu vytvořeného v jazyce Python, s jehož pomocí se mi podařilo exportovat více než 40 000 příspěvků a komentářů z největší facebookové skupiny uživatelů MMS/CDS: Užíváme CDS (Chlordioxide Solution), která čítala k 1. 3. 2016 přes 8000 členů (z toho přibližně 6000 aktivních v posledních 3 letech) a byla založena v roce 2013. Skupina je veřejná a tak zde nevzniká problém s anonymizací příspěvků a ani s jejich dalším zpracováním a zveřejněním.
Prvním krokem bude odhalení příspěvků deklarujících zájem o informace k užívání CDS. Na základě těchto zjistím kohortu začátečníků a zájemců o užívání CDS (další kohorty do práce případně začlením po výsledcích analýzy a kódování), kterou budu následně analyzovat ve smyslu sekvenčního vývoje jejich příspěvků ve skupině. Zachytím tak společné kroky a mezifáze typické pro kariéru uživatelů této látky a to jak ve smyslu praktických (rutiny obstarávání, způsoby aplikace) tak hodnotových (postmoderní obrat v medicíně, marginalizace a neutralizace senzitivity k operačním pravidlům posunů v čase a to jak pro kariéry úspěšné, tak i neúspěšné.
U takto odhalených uživatelů se dále nabízí možnost triangulovat jejich kariéry tak, jak jsou k nahlédnutí z příspěvků ve skupině Užíváme CDS s osobními informacemi na jejich facebookových profilech a data získaná ze skupiny uživatelů CDS tímto ještě zpřesnit a obohatit. Tato možnost však záleží na podmínce veřejnosti velké části profilů členů skupiny Užíváme CDS, kterou prověřím během samotné analytické práce.

Seznam odborné literatury

Bártlová, S. (2005) Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada

Becker, H. S. (1966) Outsiders: Studies In The Sociology Of Deviance: New York: The Free Press

Festinger, L., & Carlsmith, J. M. (1959). Cognitive consequences of forced compliance. Journal of Abnormal and Social Psychology, 58, 203-210.

Heřt, J. (2010) Alternativní medicína a léčitelství – Kritický pohled: Chomutov (volně dostupné na www.sisyfos.cz)

Charmaz, K. (2010). Constructing Grounded Theory – A Practical guide Through Qualitative Analysis. London: Sage.

Iversen, L. (2006). Léky a drogy. Praha: Dokořán.

Křížová, E (2001) Sociologie na poli medicíny a lékařství – cizinec nebo vetřelec? Acta universitatis carolinae – philosophica et historica1 studia socilogica XIII: (117 – 131). Praha: Karolinum.

Křížová, E. (2015) Alternativní medicína v České republice: Praha: Karolinum

Krížová, E. (2004). Alternativní medicína jako problém. Praha: Karolinum.
Krížová, E. (1997). „Jaké jsou zkušenosti s alternativní medicínou u naší populace.
Sociologický casopis 33 (4): 509-512.
Leffel, J. (2000) Science and Postmodern Criticism. The scientific review of alternative medicine. www.sram.org

Mercer D. F. (2000) Living on Borrowed Authority: Postmodernism and Methods of Presentation. The scientific review of alternative medicine. www.sram.org.

OSHIKAWA, S. (1969) Can Cognitive Dissonance Theory Explain Consumer Behavior? Journal of Marketing, Vol. 33., pp. 44-49.

Reicher, S. D., Spears, R., Postmes, T. (1995) "A social identity model of deindividuation phenomena." European review of social psychology 6.1: 161-198.

Ruggie, M. (2004) Marginal to Mainstream – Alternative Medicine in America. Cambridge: Cambridge University Press.

Ritzer, G., Walczak, D. (1988). Rationalization and the Deprofessionalization of
Physicians Social Forces Vol. 67, No. 1, pp. 1-22.

Siahpush, M. (1998) Post-modern values, dissatisfaction with conventional medicine and popularity of alternative therapies. Journal of Sociology Vol 34., No 1., pp. 58-70.

Siahpush, M. (2000) A Critical Review of the Sociology of Alternative Medicine: Research on Users, Practitioners and the Orthodoxy. Health Vol. 4., pp. 2159-178

Spears, R., Postmes, T., Lea M. (1998) Breaching or building social boundaries? SIDE-effects of computer-mediated communication. Communication research 25.6: 689-715.

Předběžná náplň práce

Tématem mé práce je specifická skupina uživatelů konkrétní alternativní léčebné metody a to vnitřní i vnější užívání roztoku oxidu chloričitého uživatelům známého pod zkratkami MMS (Miracle Mineral Solution nebo Supplement) a nověji i CDS (Chlordioxide Solution) v prostředí České Republiky od roku 2013 do roku 2016 a to konkrétně skupina členů největší facebookové skupiny v České Republice, která je v současnosti jedním z nejaktivnějších míst propagace a informovanosti o užívání MMS/CDS na českém internetu.
Práce si klade jako hlavní cíl aplikovat Beckerovu (Becker 1966) teorii deviantních kariér na data získaná z exportu největší Facebokové diskuzní skupiny propagátorů, uživatelů a především začátečníků v užívání této látky a na základě těchto dat revidovat a rozšířit poznatky obsažené v Beckerově práci. Další dílčí cíle práce se rozpadají do dvou skupin: technicko-metodologicke a politicko-praktické.
Technicko-metodologickým příspěvkem bude nabídnutí nových způsobů získání dat pro výzkum deviací. Jak potvrzuje sám Becker, je velmi těžké vůbec odhalit (především skryté) deviace a i v případě jejich odhalení a kontaktování respondentů, jsou tito velice rezervovaní ke komunikaci ohledně jejich příslušnosti k deviantním skupinám. Sociologie medicíny se navíc zaměřuje ze strany pacientů na často diskrétní témata a ochota bavit se o osobních zdravotních problémech je ze strany potencionálních respondentů velmi nízká (Balcarová 2005, Křížová 2015). To pak vede k inflaci příspěvků zabývajících se postoji propagátorů AM na úkor prací věnujících se běžným uživatelů a především pak samotné dynamice „stávání se uživatelem AM“. Analýza diskuzních skupin se tak nabízí jako snadno dostupný zdroj dat pro další výzkumy a to jak ve smyslu deviantních skupin a jednání, tak i pro výzkum citlivých témat z oblasti sociologie medicíny. Limity a výhody ve využití těchto virtuálních dat tak budou jedním z dílčích příspěvků této práce stejně jako dopady existence virtuálních deviantních skupin s organizovanou strukturou.
Jako politicko-praktické cíle uvažuji především řadu doporučení a rozvíjejících závěrů, které získám při zpracování dat souběžně se studiem problematiky postoje Konvenční Medicíny (KM) k AM a naopak. Samotný odmítavý postoj KM i vědecké obce k většině metod AM je možné vnímat jako jeden z hlavních zdrojů sebeidentifikace skupin příznivců AM, která je manifestována specifickým druhem neutralizace senzitivity k operačním pravidlům (Matza, Sykes 1957) představovanými především pozicí KM (Heřt 2010) a úzce souvisí i s postmoderním obratem ve vnímání medicíny (Siahpush 2000) i s možnosti depersonalizace a anonymity v internetovém prostředí (Reicher, Spears, Postmes 1995). V závěru práce chci nabídnou i některá výzkumem podložená východiska pro řešení a přístup k „nebezpečným“ formám AM.





Práce si tak klade za hlavní cíle:
1) Nabídnout pohled na užívání AM jako na specifický projev deviantního jednání
2) Aplikovat teorii deviantních kariér a sekvenčního modelu deviací na vybraný fenomén deviantního jednání z oblasti AM
3) Otestovat možnosti využití virtuálních dat internetových diskuzí pro výzkum dynamiky deviantních skupin
4) Nabídnout komentář k problematice stigmatizace AM v českém prostředí
5) Odhalit společné jednotlivé kroky a fáze úspěšných i neúspěšných kariér zájemců o užívání i zkušených uživatelů CDS a na základě těchto, odhalit situace a jevy, které vedou a udržují uživatele v jeho deviantní kariéře a zároveň ustanovují existenci organizované deviantní skupiny i ty, které vedou k neúspěšnému ukončení kariéry uživatele CDS