Canguilhemův vitalismus

• Název práce v češtině: Canguilhemův vitalismus
• Název v anglickém jazyce: The Vitalism of Canguilhem
• Klíčová slova: Georges Canguilhem, vitalismus, mechanicismus, biologie, život, René Descartes, Xavier Bichat, Paul-Joseph Barthez
• Klíčová slova anglicky: Georges Canguilhem, vitalism, mechanicism, biology, life, René Descartes, Xavier Bichat, Paul-Joseph Barthez
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.09.2014
• Datum zadání: 17.09.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.10.2014
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2015 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Martin Ritter, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Georges Canguilhem je autor proslavený především svým zkoumáním toho, co je podle lékařství normální a patologické. Vedle toho však patří k autorům 20. století, mezi něž patří například Henri Bergson, Kurt Goldstein a Maurice Merleau-Ponty, kteří osobitým způsobem navazují na vitalistické teorie 18. a 19. století.
Původní vitalismus byl biologickou teorií, podle které se organický svět radikálně odlišoval od světa neorganického díky jisté životní síle či specifickému způsobu organizace, kterou nebylo možno redukovat na chemicko-fyzikální procesy. Navzdory syntéze močoviny (Friedrich Wöhler, 1828) a jiných organických sloučenin, a tedy i údajnému vyvrácení vitalistické teorie, však přesvědčení o radikální odlišnosti živých organismů přežívalo nadále.
Canguilhem příjímá postoj vitalismu, přestože se k jeho starším podobám vyjadřuje kriticky. Podle něj je vitalismus nejlepším možným prismatem, jímž lze životu rozumět. Navzdory odmítnutí vitalismu v přírodních vědách žijí některé Canguilhemovy vitalistické úvahy v myšlení Gillese Deleuze či Michela Foucaulta.

Cílem práce je stručně představit vitalismy 18. a 19. století, následně probrat Canguilhemovu kritiku těchto starších pojetí a konečně vysvětlit, v jakém smyslu je možné Canguilhema (a myslitele na něj navazující) chápat jako zastánce vitalistického přístupu k životu. Mou snahu je vedle toho i ukázat, že Georges Canguilhem může nabídnout víc než pouze s ním často spojovanou kritiku pojetí normálního a patologického v lékařství a příbuzných oborech.

Seznam odborné literatury

Primární literatura

Georges Canguilhem, La connaissance de la vie. Paris: J. Vrin, 1998.
Georges Canguilhem, Le normal et le pathologique. Paris: Presses Universitaires de France, 1999.
Georges Canguilhem, Idéologie et rationalité dans l'histoire des sciences de la vie. Paris: J. Vrin, 2000.
Georges Canguilhem, A Vital Rationalist: Selected Writings from Georges Cangiulhem (ed. Francois Delaporte). New York: Zone Books, 2000.


Sekundární literatura

Hans Driesch, The History and Theory of Vitalism. London: Macmillan and Co., 1914.
Kurt Goldstein, The Organism. A Holistic Approach to Biology Derived from Pathological Data in Man. Foreword by Olivier Sacks. New York: Zone Books, 2000.
Sebastian Normandin, Charles J. Wolfe (ed.), Vitalism and the Scientific Image in Post-Enlightenment Life Sciences, 1800–2010. Dordrecht: Springer, 2013.
J. F. Braunstein (ed.), Canguilhem. Histoire des sciences et politique du vivant. Paris: Presses Universitaires de France, 2007.
Anne Fagot-Largeault, Claude Debru, Michel Morange, Hee-Jin Han (ed.), Philosophie et médicine en hommage à Georges Canguilhem. Paris: J. Vrin, 2008.
Dominique Lecourt, Georges Canguilhem. Paris: Presses Universitaires de France, 2008.
William R. Coleman, Biology in the 19^th Century: Problems of Form, Function and Transformation. Cambridge: Cambridge University Press, 1978.
Shirley A. Roe, Matter, Life and Generation: 18^th century Embryology and the Heller-Wolff Debate. New York: Cambridge University Press, 2003.
Ernst Mayr, The Growth of Biological Thought. Diversity, Evolution and Inheritance. Cambridge-London: The Belknap Press, 1985.
David L. Hull, Michael Ruse (ed.), The Cambridge Companion to the Philosophy of Biology. New York: Cambridge University Press, 2009.