Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy

• Název práce v češtině: Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
• Název v anglickém jazyce: The role of enlargement in the relations between the Russian Federation and NATO
• Klíčová slova: NATO, Ruská federace, rozšiřování, vyvažování, rovnováha moci, posilování, politický aspekt, vojenský aspekt, geopolitický aspekt
• Klíčová slova anglicky: NATO, the Russian Federation, enlargement, balancing, balance of power, strengthening, political aspect, military aspect, geopolitical aspect
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 16.06.2014
• Datum zadání: 16.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2015
• Oponenti: doc. PhDr. Ondřej Ditrych, M.Phil., Ph.D.

Seznam odborné literatury

Abramova, Oľga – Bujanov, Valerij – Smuľskij, Sergej: 2013. Vněšňaja politika Rossii: teorija i praktika. Moskva: Kniga i biznes.
Bull, Hedley: 2002. The anarchical society: a study of order in world politics. Třetí edice. New York: Palgrave Macmillan.
Claude, Inis: 1962. Power and international relations. New York: Random House.
Eichler, Jan – Tichý, Lukáš: 2013. USA a Ruská federace: komparace z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Praha: Ústav mezinárodních vztahů.
Fidler, Jiří – Mareš, Petr: 1997. Dějiny NATO. Praha: Ladislav Horáček-Paseka.
Hodáč, Jan – Strejček, Petr: 2008. Politika Ruské federace v postsovětském prostoru. Brno: Mezinárodní politologický ústav.
Hoder, Lukáš: 2009. Transatlantické vztahy v době krize. Hegemonie USA a emancipace Evropy po 11. září 2001. Brno: Masarykova univerzita.
Kaufman, Joyce: 2002. NATO and the former Yugoslavia: crisis, conflict, and the Atlantic Alliance. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers.
Mearsheimer, John: 2001. The tragedy of great powers. New York: Norton & Company.
Mearsheimer, John: 2002. Realism, the real world, and the academy. In: Brecher, Michael – Harvey, Frank (eds.): Realism and institutionalism in international studies. Ann Arbor: The University of Michigan Press, s. 23–33.
Michta, Andrew: 2006. The Limits of Alliance: The United States, NATO, and the EU in North and Central Europe. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers.
Morgenthau, Hans: 1966. Politics among nations: the struggle for power and peace. Třetí edice. New York: Alfred A. Knopf.
Oest, Kajsa – Toft, Peter: 2007. The Shanghai Cooperation Organization – a threat or opportunity for Europe. Kodaň: Kodaňská univerzita.
Paul, V. T.: 2004. Introduction: the enduring axioms of Balance of Power theory and their contemporary Relevance. In: Formann, Michel – Paul, V. T. – Wirtz, James (eds.): Balance of power: theory and practice in the 21st century. California: Stanford University Press, s. 1–25.
Shearman, Peter: 2014. Russia and NATO enlargement: the case against. In: Bowker, Mike – Ross, Cameron (eds.): Russia after the Cold War. New York: Routledge, s. 299–318.
Waltz, Kenneth: 1979. Theory of international politics. Reading: Addison-Wesley.

Předběžná náplň práce

Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí – vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. „tvrdé vyvažování“ a „jemné vyvažování“. Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi posílením NATO, jenž je mimo jiné zapříčiněný rozšiřovacím procesem a jednotlivými kroky Ruska, které můžeme považovat za výsledek snahy vyvažovat narůstající mocenský potenciál Severoatlantické aliance.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This particular work deals with the process of expansion by the North Atlantic Alliance in view of the theory of balance of power and the relationship between Russia and NATO.
The author of the work draws on assumption that NATO’s expansions, that have followed the end of the cold war, strengthen NATO’s might, to which Russia must react to counter the growing power of the potential adversary. This work is divided into two main thematic parts. The first part regards the three waves of the expansion which followed the breakup of the Soviet Union (1999, 2004, and 2009); therein, the author analyzes NATO’s strengthening on the military, political and geopolitical levels. The second part of the work is devoted to unveiling of Russia’s potential counterbalancing steps. The Russian attempt to counterbalance the NATO’s moves, of course, has also been analyzed within three frames – military, political and geopolitical. The analysis of the counterbalancing by Russia, as well as the strengthening of NATO is presented within the frame defined by five year periods.
To facilitate the theoretical view, the power counterbalancing analyses has been divided into, so called, “Hard balancing” and “Soft balancing”. Because the end of the bipolar conflict contributed to substantial changes in international political environment the classic concept of “Hard balancing” of power, which clarifies the behaviour of actors during the cold war or, during the 18th and 19th centuries, it may not be satisfactory to understand the current processes of international relationships. The author reaches a conclusion that, it may be possible to notice the existence of a causative relation between the strengthening of NATO, which is, among other reasons, caused by the expansion itself and, individual steps that Russia has done and taken and, which we may see as the result of Russia’s effort to counterbalance growing potential might of the North Atlantic Alliance.